Držitel světového titulu v profesionálním boxu Radek Seman začal v Plzni trénovat skupinu hendikepovaných boxerů. Kromě rohování je naučí i základy sebeobrany.
PLZEŇ Vůbec poprvé mají vozíčkáři v Plzni možnost vyzkoušet si trénink boxu. Od letošního roku totiž začal fungovat kurz, který vede držitel světového titulu v profesionálním boxu Radek Seman. Lidé s handicapem se tu navíc naučí i základy sebeobrany. „Když jsem se dozvěděl, že Radek Seman je schopen trénovat vozíčkáře, neváhal jsem ani chvíli a dal dohromady lidi, kteří by měli zájem. Naplnit kurz nebyl problém,“ uvedl předseda Plzeňské krajské rady osob se zdravotním postižením Miroslav Valina.
Box se začal učit i Plzeňan Martin Černý, který měl vrozenou cistu na páteři. Lékaři na ni přišli pozdě a tak došlo k poškození míchy. „Tréninky mi přijdou zajímavé a baví mě. Dělám florbal, takže je to pro mě dobré i na posílení fyzičky. Nečekal jsem, že to bude takový záhul, ale je to dobré, hodně mi to dává,“ svěřil se MF DNES Martin Černý.
Zatímco pro klasický box jsou důležité i kroky, v paraboxu jsou kurzisté odkázáni na pohyb vozíčku. „Dá se s tím pracovat. Kdo je třeba na vozíčku po úrazu a má vypracované břišní svaly, může různě uhýbat. Pro mě je to obtížnější, protože pokud se hnu příliš do strany, můžu spadnout,“ dodává Černý.
„Hlavní přínos je, že se lidé na vozíku dostanou z domova na nějakou zajímavou aktivitu. Jejich život je tak aktivnější, pestřejší. Ale je tady i praktické využití, co se sebeobrany týče,“ konstatuje Miroslav Valina.
To potvrzuje i trenér Radek Seman. „Lidé s handicapem jsou dost často terčem útoků. Takže je učíme, jak se bránit. Aby věděli, kam praštit. Učíme je, že nemusí být zaskočeni a nechat se jen pasivně mlátit. Mohou přejít i do útoku a překvapit tak soupeře,“ vysvětluje Seman. Jeho svěřenci zatím na trénincích rohují do pytlů a rukavic. Ale to se zřejmě časem změní. „Záleží samozřejmě na zájmu každého z nich. Na osobní kontakt stejně dojde při tréninku sebeobrany. Protože je třeba, aby si zkusili, jaké to je dostat ránu a věděli, s čím počítat. Jinak by to nemělo moc smysl,“ podotýká Radek Seman.
Na fakultě tělesné výchovy absolvoval kurz tréninkových metod pro práci s handicapovanými. „Bylo nejprve složité vše přizpůsobit, ale s kolegy jsme zjistili, že to jde. Rozdíl je v rozcvičce. A samozřejmě to nemůže být založené na práci nohou. Je to vsedě. Ale půlka těla funguje pořád stejně,“ doplňuje trenér, který spolupracuje s paraboxery z Prahy a Poděbrad.
Cílem je i posílení fyzičky. „Postupně zvyšujeme zátěž. První trénink byl spíše seznamovací. Kluci úplně nevěděli, co si mohou dovolit. Každý má trochu jiný handicap. Musíme samozřejmě postupovat opatrně, důležitý je odpočinek, protažení. Dělat jen to, co zvládnou. Někdo může třeba zvedat větší zátěž, někdo menší. Důležité je, aby se mnou komunikovali. Ne, že se kousnou do rtu a řeknou si, že zvládnou všechno. Nechceme nikomu ublížit, ale pomoct,“ sděluje.
Tréninky se odehrávají v nově rekonstruované tělocvičně v Božkově, která je bezbariérová. „To je samozřejmě základ. Podobných prostor v Plzni moc nebude. Tělocvičny i fitka bývají většinou v patrech,“ doplňuje Radek Seman.
Město Plzeň aktivitu podpořilo. „S radním Michalem Dvořákem jsme uvažovali, jak lidi na vozíčku dostat k dalšímu pohybu. Věděli jsme, že parabox funguje na jiných místech republiky. Bavili jsme se o tom na turnaji vozíčkářů ve stolním tenise. Mluvil jsem s několika vozíčkáři, zda by je to bavilo. A oni řekli, že ano,“ uvedl náměstek plzeňského primátora Pavel Kotas.
Projekt mohl začít i díky tomu, že město pro letošek navýšilo rozpočet na sport handicapovaných.
Video na plzen.idnes.cz
Ladislav Vaindl, redaktor MF DNES
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď