Mezi stánky řezbářů, šperkařů, mistrů lidové tvorby a dalších řemeslníků, kteří v mělnickém muzeu předváděli své umění, byl i stánek, u něhož si zájemci mohli zakoupit ručně šité hračky nejrůznějších tvarů, barev a velikostí, závěsné dekorace a věšáčky z kuchyňských prkének, dřevěné zajíčky nebo třeba z papíru upletené košíčky ve tvaru krocanů. Vlastnoručně je vytvořili mentálně postižení lidé, kteří žijí a pracují v chráněném bydlení Domov v Nebuželích, jež vede ředitelka Zdeňka Vlčková.
– Kolik uživatelů momentálně Domov obývá a podílí se na tvorbě výrobků?
Celková kapacita chráněného bydlení je osm míst, službu nyní užívá sedm klientů. Do dílny, kde zde prodávané výrobky tvoříme, dochází čtyři z nich. Ostatní se především z důvodu svého postižení podílejí menšími věcmi, například tisknou obrázky na pytlíčky. Nevydrží totiž příliš dlouho udržet pozornost.
– Proč není kapacita naplněná?
Poslední volné místo už nějaký čas obsazujeme klienty, kteří po nějaké době zjistí, že tento způsob života pro ně není vhodný nebo odpovídající. Anebo k nám přijdou jenom na přechodnou dobu, aby se stabilizovali.
– Co všechno uživatelé vašeho chráněného bydlení v dílně dělají?
Hodně vyrábíme látkové hračky, se kterými jsme před mnoha lety začínali. Jinak děláme hlavně sezonní výrobky, protože jezdíme právě o Velikonocích a Vánocích na trhy, ať už sem do Mělníka, do Mšena nebo třeba na Chorušickou pouť. Letos jsme byli poprvé také na Kokoříně.
– Pořádáte i přímo v Domově nějaké prodejní trhy?
Dřív jsme to dělali, ale posledních pár let jsme od toho upustili. Ale letos se k tomu možná zase vrátíme, rádi bychom uspořádali den otevřených dveří, kde bychom se představili veřejnosti a odprezentovali tam výrobky našich uživatelů. Loni to totiž bylo deset let od zprovoznění Domova, ale nestihli jsme to oslavit, tak bychom to mohli tento rok napravit.
– Kam chodíte na nápady na nové výrobky?
Máme úžasnou kolegyni, která přichází s mnoha nápady například z internetu. Ale přispět se snaží každý z nás, všichni se koukáme kolem a když narazíme na něco zajímavého, snažíme se to zrealizovat. Občas to ale od nápadu k realizaci trvá i několik let.
– Jak vlastně výroba třeba takového látkového koníčka vypadá?
Máme moc šikovnou paní, která hrozně ráda šije. V ruce, ne na stroji, takže ta koníčky ušije. Další dva klienti je vycpávají dutým vláknem a poslední se s asistentkou podílí na stříhání vlny a jejím splétání do tvaru hřívy. Je to vlastně taková manufaktura, každý dělá, co zvládne a co ho baví. Naším cílem není, aby byli uživatelé nešťastní, že jim něco nejde, ale aby jim práce dělala radost. Na své výrobky pak mohou být pyšní.
—
Chráněné bydlení Domov
Posláním chráněného bydlení Domov v Nebuželích je umožnit lidem s mentálním a kombinovaným postižením prožít svůj život v přirozeném prostředí. Jedná se o skupinové bydlení s podporou týmů asistentů. Služba podporuje uživatele v soběstačnosti a ve snižování závislosti na druhé osobě, v samostatném rozhodování, a také v osobní odpovědnosti za svůj život. Služba je poskytována ve skupinové domácnosti, ve které žijí muži i ženy dospělého věku. Kapacita Domova je osm uživatelů, k dispozici jim jsou čtyři jednolůžkové pokoje a dva dvoulůžkové pokoje rozdělené příčkou.
Aktivity:
– pomoc při zajištění stravy a poskytnutí ubytování
– individuální podpora uživatele při jednotlivých činnostech v domácnosti
– trénink a rozvoj schopností a dovedností vedoucí k samostatnosti a zmenšení závislosti na podpoře
– výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
– zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
– rozvoj komunikačních a sociálních dovedností (začleňování uživatelů do života a dění v obci, cestování veřejnou dopravou, zařizování osobních záležitostí a nákupů, volnočasové aktivity)
– sociálně terapeutické činnosti
BARBORA TESNEROVÁ
Mělnický deník
http://www.melnicky.denik.cz
Přidejte odpověď