Lupénku ovlivňuje i životní styl

Lupénka neboli psoriáza měla a mezi mnoha lidmi stále má pověst nemoci, která sice nikoho nezabije, ale je otravná, a navíc se nedá pořádně léčit. To první platí i nadále, to druhé už naštěstí ne.

Trápí vás olupující se kůže a bojíte se, že máte lupénku neboli psoriázu? To musí potvrdit lékař, proto jeho návštěvu raději neodkládejte. A vězte, že zdaleka ne každý podobný problém znamená potvrzení této diagnózy. A i kdyby, možnosti léčby se za posledních pár let výrazně zlepšily.
Rozhodně se vyplatí, když si pacient uvědomí, že nejde toliko o kožní chorobu, ale že lupénka je celkovým autoimunitním onemocněním a že její vypuknutí úzce souvisí s celkovým životním stylem. Mimochodem, poslední roky se medicína na lupénku dívá tak trochu jako na interní onemocnění. „Dopředu nelze určit, u kterého jedince se psoriáza vyskytne. Lupénka není přímo dědičná choroba, ale je dědičně podmíněná. To znamená, že pokud někdo z rodiny trpí lupénkou, je vyšší riziko, že se může u rodinného příslušníka také objevit,“ vysvětluje lékař Spyridon Gkalpakiotis, primář ambulantní části kožní kliniky pražské nemocnice na Vinohradech. Lékaři už dnes vědí, co lupénku u disponovaných jedinců spustí – třeba stres. Avšak nevědí, proč se tak děje. Ačkoli pro to medicína nemá přímé vysvětlení, nemoc mívá těžší průběh u mužů než u žen. Je rovněž známo, že její průběh zhoršuje alkohol, kouření, obezita a nervové vypětí.

Svědí lokty, kolena i vlasatá část hlavy

Nemoc, která je – zjednodušeně řečeno – zánětem kůže, mívá různé podoby. Nejčastěji se lupénka projevuje ostře ohraničenými ložisky šupinaté kůže například na loktech či kolenou, případně bedrech, výjimkou není ani výskyt na břiše i jiných částech těla. U některých pacientů mívají ložiska tvar kapek, rozesetých po celém těle. Někteří nemocní mají bolavé puchýřky naplněné hnisem na dlaních, ploskách nohou a prstech, další mívají ložiska ve vlasaté části hlavy.
Projevy nemoci jsou podle lékařů většinou natolik jednoznačné, že mnohdy stačí pouze klinické vyšetření kůže, nehtů a kštice. Ložiska psoriázy lemuje ostře ohraničený červený lem, na povrchu jsou šupinky. Když se odstraní, což jde snadno, ranka krvácí.
V nejasných případech lékař odebere drobný vzorek kůže pro vyšetření pod mikroskopem. Bohužel k mání není žádné jednoduché laboratorní vyšetření z krve, které by nemoc potvrdilo nebo vyloučilo. V některých případech je na místě vyšetření zaměřené na plísňové onemocnění, protože to se v případě postižení nehtů projevuje podobně.

Klouby v ohrožení

U třiceti až čtyřiceti procent nemocných se přidávají také problémy s klouby. Tyto potíže se označují jako psoriatická artritida a bohužel při nich dochází ke ztrátě funkce s nevratným poškozením kloubů.
Ve většině případů se vyskytuje spolu s onemocněním kůže, ale může se objevit také samostatně, aniž by člověk předtím měl kožní projevy lupénky. Proto je třeba jakékoli potíže s klouby řešit s lékařem – pro správnou léčbu je rozhodující včasná diagnostika, na které se podílí dermatolog ve spolupráci s revmatologem.

Na psoriázu platí cílená léčba

„Máme k dispozici velmi účinnou léčbu, jak lokální, tak i zejména celkovou, která dokáže příznaky onemocnění minimalizovat a často i úplně eliminovat,“ uklidňuje pacienty lékař Spyridon Gkalpakiotis.
Novinkou v celkové terapii je takzvaná biologická léčba, která dokáže cíleně zablokovat klíčové bílkoviny imunitního systému, které jinak vyvolávají vznik zánětu u psoriázy.
Výhodou této léčby je – kromě vysoké účinnosti – i fakt, že ji pacienti velmi dobře snášejí, a to jak při krátkodobém, tak dlouhodobém podávání. Pokud pacientovi léčba dobře zabírá a dobře ji snáší, podává se nepřetržitě celé roky.
„Momentálně na našem pracovišti máme pacienty, kteří užívají biologickou léčbu téměř deset let a jsou buď kompletně bez projevů psoriázy, nebo mají nějaké minimální projevy,“ řekl za vinohradskou ambulanci Spyridon Gkalpakiotis. Biologická terapie je k dispozici buď v podkožních injekcích, nebo v nitrožilní infuzi.
Její výhodou je, že má méně vedlejších účinků než celkové léky podávané při systémové léčbě, která se dnes předepisuje zejména lidem s těžšími formami nemoci. Krom toho se používají lokální přípravky k ošetření kůže a také fototerapie čili léčba světlem.

Při nespokojenosti hledejte druhý lékařský názor

„Lupénka snižuje kvalitu života pacientů. Pacienti jsou často frustrováni z nedostatečného efektu léčby a je pravda, že někteří hledají pomoc u alternativních metod,“ konstatuje doktor Gkalpakiotis. Pozor by si však měli dát na to, že žádná taková metoda neprošla klinickým zkoušením podle přísných a standardizovaných pravidel, a neprokázala tak, že je účinná a bezpečná. Navíc většina alternativních lokálních preparátů nebo metod bývá drahá.
„Proto já spíše radím pacientům, že pokud jsou nespokojeni s léčbou u svého dermatologa, měli by se obrátit na jiného kožního lékaře pro druhý názor,“ doporučuje lékař.

Nemoc u disponovaných jedinců spouští stres. Její průběh zhoršuje alkohol, kouření, obezita a nervové vypětí.

Zdravá kůže

Normální obnova buněk: 3–4 týdny, za tuto dobu nové kožní buňky doputují z nejhlubší vrstvy až k povrchu

rohová vrstva z odumřelých, zrohovatělých buněk

granuální vrstva, tzv. vrstva zrnitých buněk, tvoří ji odumírající oploštělé buňky

spinózní vrstva, tvoří ji funkční buňky kůže

pigmentová buňka

bazální vrstva, v ní kožní buňky vyrůstají

Kůže postižená lupénkou

Obnova buněk: pouhé 3–4 dny

Vrstva rohových, odlupujících se buněk
zánět
nahromadění zánětlivých buněk

Pokud jeden z rodičů trpí psoriázou, riziko rozvoje choroby u dítěte je 30 procent, pokud mají oba rodiče lupénku, riziko se zvyšuje až na 70 procent.

sklony k lupénce se dědí, ale nemusejí se projevit. Naopak je mohou spustit tyto faktory:

psychické vlivy, zejména chronický stres infekční onemocnění a záněty, typicky angína a streptokokové infekce hormonální vlivy, nemoc tak může vypuknout třeba v pubertě interní choroby, jako je cukrovka

mechanické a chemické vlivy, spouštěcím faktorem se může stát úraz léky, jako jsou beta-blokátory, které se používají k léčbě vysokého krevního tlaku střídání ročních období špatná životospráva, například přemíra alkoholu

ANNA PŘÍHODOVÁ
Lidové noviny

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.