Na poli lékařské vědy došlo k oznámení několika důležitých objevů, které mohou v budoucnu přispět k daleko lepší péči.
Tkáně z 3D tiskárny
Výzkumnému týmu ze Severní Karolíny se na 3D tiskárně podařilo vytisknout funkční tkáň. Nejde navíc jen o samostatný orgán, který je nutno spojit se stávající tkání, ale přímo o součástku dostatečně odolnou a silnou, která se vpracuje do těla a o všechno se postará sama.
V oblasti regenerativní medicíny jde o zcela zásadní věc – možnost mít po ruce orgán na míru, který tělo neodmítne a který bude fungovat od prvního okamžiku. Vytištěné orgány jsou implantovány s výplní z biologického plastu, který se postupem času rozloží (podobně jako plastová taška, ale rychleji) a uvolní místo buňkám příjemce. Součástí je i soustava kanálků, která se postará o výživu kyslíkem a živinami, dokud orgán neproroste žilní sítí.
Oprava neuronů
Kanadský tým vědců z University of Alberta se rozhodl vyřešit neurologickou záhadu věků a zaměřil se na to, jak za účelem léčby přinutit k práci jednotlivé neurony. Zjednodušeně řečeno: neurony v těle vedou elektrické impulzy centrálního nervového systému a spojují se v křižovatkách, kterým říkáme synapse. Izoluje je obal z lipoproteinu zvaného myelin, který zároveň funguje jako urychlovač cesty elektrického signálu. Při narušení tohoto obalu nebo při poškození jakékoli části neuronu se cesta signálu zpomalí, nebo přímo zastaví, což v konečné fázi vede až k paralýze orgánů. A protože se neurony nedělí, neumí se o obnovení postarat samy. Vědci se jim rozhodli pomoci s laserem, který vysílá extrémně krátké pulzy o trvání patnácti milisekund, a při testech se jim tímto způsobem povedlo poškozené neurony „svařit“.
V laboratorních podmínkách vše fungovalo dokonale, a pokud se osvědčí i v lékařské praxi, nabídne tak záchranu plnohodnotného života pacientům postiženým různými neurologickými problémy.
Lék brzdící Alzheimera
Týmu britských, nizozemských a švédských vědců se podařil zásadní objev na poli boje s Alzheimerovou chorobou. A jak už to v podobných případech chodí, bylo to úplně náhodou. Zjistili totiž, že lék, používaný na rakovinu, si umí poradit i s nástupem Alzheimerovy choroby. Účinná složka bexaroten dokáže totiž přimět buňky k tvorbě apolipoproteinu E. Ten umí odstraňovat protein amyloid, jehož městnání v mozku vede k odumírání neuronů a k Alzheimerově chorobě.
Není to ovšem zázračný všelék, protože v okamžiku, kdy se Alzheimer rozjede naplno, už je na něj krátký i tenhle lék, jako prevence by ale mohl fungovat dokonale. Dokáže totiž zachytit první fázi nemoci, kdy prvotní městnání amyloidu v mozku poskytuje dokonalý základ pro další vlnu tvorby amyloidového plaku. Při pozorování na hlísticích (oblíbeném pokusném „králíku“ podobných procesů) se léčba podařila, takže vědci pokračují v práci.
Přidejte odpověď