Za patrona nevidomých se dá označit Josef Smýkal, jenž založil Slepecké muzeum v Brně. U příležitosti 90. výročí jeho narození hostí Technické muzeum výstavu, která připomíná jeho zásluhy pro slabozraké.
BRNO Jsi mezi slepci, tak se chovej jako slepec. Tak znělo heslo brněnského Ústavu pro slabozraké, kam v jedenácti letech nastoupil i Josef Smýkal. S tímto krédem se však nehodlal smířit a navzdory svému handicapu celý život aktivně pomáhá nevidomým. Vytvořil pro ně řadu speciálních pomůcek, nahrál první zvukovou knihu pro slabozraké, založil Slepecké muzeum a vydával časopis, který u nás předtím neměl obdoby. Za svoje zásluhy získal průkopník české pedagogiky nevidomých a slabozrakých dětí několik ocenění, které jsou spolu s jeho pomůckami a publikacemi součástí výstavy Kým je Josef Smýkal. Technické muzeum ji od včerejška až do 21. srpna pořádá u příležitosti letošního 90. výročí jeho narození.
Smýkal, který vystudoval hudbu a speciální pedagogiku, postupně působil v několika lidových školách umění, později i jako ředitel na Základní škole pro nevidomé a slabozraké žáky v Brně. „Ale to jsem ještě nevěděl, jak nešťastně skončím. Stýkal jsem se s disidentem Klementem Lukešem, proto mě sledovali,“ vypráví Smýkal.
Komunisté ho odvolali z funkce, musel tak předčasně odejít do důchodu. Kurátorka výstavy a jeho bývalá žačka Eliška Hluší na něj vzpomíná v dobrém. „Byl velmi podnikavý. Třídy více uzpůsobil pro nevidomé a založil i mateřskou školku pro zrakově postižené,“ říká Hluší.
Pomůcky vymýšlel i vyráběl
V době působení na škole navrhl a vyrobil speciální pomůcky a učebnice pro hudební výchovu. Mezi nimi i notový sešit, světelnou tabuli nebo elektrickou klávesnici, která pomáhá naučit se intonaci. „Všechny své pomůcky využíval při výuce a měl výborně vypracovanou metodiku. Díky tomu jsem brzy pochopila, jak se učit z not, a hodiny mě bavily,“ doplňuje Hluší.
V roce 1959 Smýkal začal nahrávat první zvukovou knihu pro nevidomé u nás. S herci a studenty JAMU pak načítali na magnetofonový pás tituly, které se mezi nevidomými brzy staly velmi populárními.
Po revoluci si splnil celoživotní sen a založil v Brně Slepecké muzeum, kde vystavoval pomůcky pro nevidomé, které sbíral od svých sedmnácti let. Od roku 1990 vydával ve slepeckém písmu časopis Brněnský občasník, který byl tehdy jediný svého druhu. „Ředitel z Prahy mi nabídl sázecí stroj a lis, tak jsem ho vzal, vypůjčil jsem si sklep a šel do toho,“ popisuje Smýkal projekt, který ukončil v roce 2003.
První tyflopedická poradna
Pedagog Smýkal se navíc snažil ukázat rodičům, jak se mají starat o své nevidomé a těžce slabozraké děti v raném věku. V roce 1977 založil první československou tyflopedickou poradnu. „Pan doktor mě zná od útlého dětství, navštěvoval mé rodiče, aby jim vysvětlil, jakou péči potřebuji. Velmi mi pomohl a můj život ovlivnil,“ prozrazuje jedna z bývalých žaček, Petra Podrábská.
Na otázku, kým je teď Josef Smýkal, brněnský inovátor se smíchem odpovídá, že je pořád duševně zdravý člověk. Stále publikuje, jeho nejnovější kniha bude o zakladateli pražské konzervatoře pro mládež s vadami zraku Janu Drtinovi. „Dosáhl jsem toho v životě více, než jsem původně zamýšlel,“ uzavírá patron nevidomých.
—
Fakta Kým je Josef Smýkal * Výstava s názvem Kým je Josef Smýkal je věnována zakladateli Slepeckého muzea v Brně a speciálnímu pedagogovi zrakově postižených u příležitosti jeho 90. narozenin, které oslaví 19. září. * Expozice ukazuje pomůcky pro nevidomé, které Smýkal sestrojil, jeho publikace a ocenění. * Výstavu hostí Technické muzeum v Brně, potrvá do 21. srpna. * Přístupná je denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. * Základní vstupné je 100 korun, v ceně jsou všechny stálé výstavy.
Monika Ryšavá, spolupracovnice MF DNES
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď