V pardubické věznici se včera odpoledne otrávilo 11 vězňů. Byli převezeni do nemocnic, kde jsou střeženi, řekl mluvčí vězeňské služby Robert Blanda. Odmítl se vyjádřit ke zdravotnímu stavu otrávených a nepotvrdil původní informaci České televize (ČT), že jeden z vězňů zemřel.
Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Heleny Škuligové byli dva z otrávených ve vážném stavu. ČT uvedla, že vězni se zřejmě záměrně předávkovali léky.
„V této chvíli Vězeňská služba nemá hlášeno ani potvrzeno žádné úmrtí,“ uvedl Blanda. „Věc je v šetření,“ dodal. Podobně se vyjádřil ředitel pardubické věznice Tomáš Kubín. „Věc prověřují naše kontrolní orgány. Odsouzení jsou střeženi v civilních zdravotnických zařízeních,“ řekl. K důvodu či příčině otrav informace neměl, protože je na dovolené na Slovensku.
Mluvčí zdravotnických záchranářů uvedla, že sanitky převezly pacienty z věznice do nemocnic v Pardubicích a Chrudimi. „Dva z nich byli ve vážném stavu, v bezvědomí, u ostatních byl stav méně závažný,“ řekla Škuligová. Událost byla záchranářům nahlášena v 16:54 jako bezvědomí. Lékař na místě zjistil hromadné předávkování léky. Vězni byli podle mluvčí ve věku 17 až 21 let.
Mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Dušan Korel potvrdil, že v pardubické nemocnici bylo několik vězňů hospitalizováno. „Lékaři pracují na jejich ošetření, k počtu osob a jejich stavu se nebudeme vyjadřovat. Informaci o jednom úmrtí nemám,“ uvedl Korel.
Podle ČT si vězni zřejmě plánovaně vzali velkou dávku léků na srdeční arytmii. Zdravotníci všem vypumpovali žaludek, dva z otrávených museli záchranáři resuscitovat. Osm vězňů bylo převezeno do pardubické nemocnice a tři do chrudimské, uvedla televize.
Okolnosti případu z Pardubic jsou zatím nejasné, ale výraznější protesty, do kterých se zapojí více odsouzených, nejsou v českých věznicích příliš obvyklé. Největší protest v historii samostatné ČR vypukl začátkem ledna 2000 ve Vinařicích na Kladensku. Nepokoje trvaly týden a zapojili se do nich vězni z 15 z celkem 33 věznic v ČR. Důvodem protestů, které začaly jako hladovka a přerostly v otevřený odpor proti vězeňskému řádu, byly přísnější předpisy a špatné sociální podmínky ve věznicích. Nikdo z protestujících nebyl trestně stíhán, padly jen kázeňské tresty a vězni museli uhradit škody.
V červenci 2004 pak protestovali vězni ve vinařické věznici znovu. Zhruba třetina z tisícového osazenstva odmítla přijmout stravu a začala hlasitě protestovat proti tehdejší novele zákona o výkonu trestu, která omezila odsouzeným s dluhem vůči státu možnost utratit peníze, které si ve věznici vydělají. Vězeňská služba reagovala přemístěním protestujících, hlavní organizátoři protestů pak dostali kázeňské tresty.
Přidejte odpověď