Více pozornosti a především peněz má přinést lidem trpícím demencí schvalovaný akční plán. Odborníci ho vítají, ale považují ho za příliš obecný.
PRAHA Na 42 miliard korun ročně vyjdou společenské náklady na řešení problémů spojených s demencí. Péče o jednoho nemocného stojí v průměru 30 až 50 tisíc korun měsíčně podle pokročilosti choroby. V sumě jsou zahrnuty nejen výdaje ze zdravotnického či sociálního sektoru, ale i nepřímé náklady, jako je čas věnovaný nemocným jejich příbuznými, kteří si tak nemohou vydělávat, či ztráta produktivity pacientů.
Obrovská suma přitom do budoucna rychle poroste. Podle odhadů nyní v zemi trpí nějakou formou demence, jejíž nejčastější příčinou je Alzheimerova nemoc, 153 tisíc lidí. Většina pacientů je v seniorském věku a dvě třetiny představují ženy. V roce 2036 již počet nemocných přesáhne třísettisícovou hranici.
Plán Alzheimer je tady
V Česku však dosud chyběla strategie, jak o takto postižené pečovat. Diagnostikována je totiž jen část z nich a správně léčena hrstka pacientů. Navíc o dvě třetiny lidí trpících demencí se starají neformální pečovatelé většinou z rodiny. Nyní se však situace napravuje a iČesko se zařadí k vyspělým zemím, které si již závažnost problému uvědomily a demenci považují za téma, jemuž je třeba se věnovat i na politické úrovni.
Vláda dnes projedná Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016 až 2019, který předkládá ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Cílem je zlepšit kvalitu života nemocných i jejich pečovatelů.
„Včasná diagnóza demence a správná léčba mohou zpomalit průběh onemocnění. Prodloužení soběstačnosti pacienta s demencí a udržení rodinných příslušníků, kteří o pacienta pečují, ekonomicky činných mohou vést k úsporám ve zdravotnickém i sociálním sektoru,“ vysvětlují autoři plánu.
Přestože dokument odborníci považují za příliš obecný, jsou rádi, že po dlouholetém volání vznikl.
„Každý krok, který povede ke zlepšení situace lidí s demencí a jejich rodinných příslušníků, je vítaný,“ říká předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Iva Holmerová. Jenže plány Alzheimer, které vznikly v několika evropských zemích, obsahují konkrétní oblasti, jednotlivá opatření, cíle a také způsoby, jak jich bude dosaženo, včetně financování. Což v tuzemsku neplatí. „Tak, jak zatím český dokument znám, jde spíše o pojmenování problémů a oblastí, které je třeba řešit. Ale i tak je důležitý,“ doplňuje Holmerová.
Vyhledávat pacienty
Český plán vyjmenovává 14 úkolů pro jednotlivá ministerstva. Chce například zajistit úhrady lékařům za diagnostiku nemoci, vyhodnocení účinnosti zvolené léčby a progrese onemocnění. Do roku 2018 má být také zaveden screening demence u praktických lékařů. S jejich včasným záchytem by měli v budoucnu pomáhat i lékárníci.
Má také vzniknout síť center včetně stacionářů zaměřených na péči o lidi trpící demencí. Dokument rovněž plánuje podporovat jejich rodiny. Resort práce chce zavést takzvané pečovatelské volno v délce tří či šesti měsíců, během něhož by pečovatelé dostávali náhradu mzdy a měli jistotu, že je zaměstnavatel nepropustí.
„Nyní informace o demenci jen odhadujeme. Je tedy pozitivní, že plán zavádí úkol, aby se sbírala data o výskytu nemoci, počtu nových případů a způsobech péče,“ doplňuje šéfka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová.
Finanční náklady jednotlivých opatření však v plánu vyčísleny nejsou. Podle autorů dokumentu je nelze stanovit právě proto, že chybějí statistiky a další vhodná data. Resorty mají výdaje zatím hradit ze současných rozpočtů, část peněz mají dodat evropské fondy.
„Mnohé zásady v plánu jsou dobré. Ale zlepšení situace bude určitě něco stát. Chtěla bych tedy věřit, že budou následovat právě ta konkrétní opatření,“ doufá Holmerová.
—
MARCELA ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ
Lidové noviny
Přidejte odpověď