Ministerstvo školství chce, aby se v budoucnu učily mentálně postižené děti společně s ostatními v běžných třídách. Rozdíly mezi žáky mají vyrovnat tak zvaná podpůrná opatření – především speciální pomůcky, individuální vzdělávací plán či asistenti pedagoga.
Hradec Králové – Řada odborníků v čele se speciálními pedagogy ale plán tak zvané inkluze nebo také společného vzdělávání kritizuje. Upozorňují na to, že na takovou změnu nejsou školy v žádném případě připraveny a tratit na ní budou všechny strany. „Považuji to za velmi nezodpovědný experiment, který může velmi poškodit nejednu generaci dětí,“ říká například ředitel Speciálních škol Hradec Králové Pavel Svoboda.
– Děti s mentálním handicapem se dosud vzdělávaly především v základních školách praktických, jak se situace po zavedení inkluze změní?
Rodiče dostanou na výběr, zda své dítě pošlou do běžné základní školy nebo ho ponechají v základní škole praktické. Naší povinností bude rodiče s možností přestupu seznámit, vysvětlit jim všechna pro a proti. Pokud se rozhodnou volit cestu společného vzdělávání, bude i jejich dítěti příslušnými odborníky přidělen určitý stupeň podpůrného opatření. Těch by mělo být pět podle závažnosti handicapu dítěte. Mohou ale také zůstat na stávajících školách.
– V Hradci navštěvuje praktickou školu 112 dětí, kterých by se inkluze mohla dotknout. Jak reagují rodiče, vítají, že budou moci své dítě dát do „normální“ školy?
Reakce rodičů jsou, nebojím se říct, zděšené. Nevím ani o jednom, který by využití této možnosti zvažoval. Jsou spíš zmatení – vlastně stejně jako my pedagogové.
– Co vás mate?
Novela vzbuzuje řadu otázek. Nejsou prozatím žádné prováděcí předpisy. Tak například se pořád neví, podle čeho se ty děti budou učit. Stávající plány novela zruší, nové se teprve tvoří. Také nevíme, jak budou konkrétně koncipovány ony stupně podpůrných opatření. Ono sehnat například asistenta pedagoga není žádná legrace a když si představíte, že jich bude v běžné třídě potřeba třeba tři, čtyři. Ty kapacity zkrátka nejsou. A takových příkladů by bylo víc.
– Je podle vašeho názoru vůbec vhodné, aby se „zdravé“ děti učily ve třídě se žáky, kteří mají tak různorodé potřeby? Nebude to nevyhovující pro obě strany?
Podle mého soudu ano. U těžce mentálně postižených dětí se o nějaké integraci nemá vůbec smysl bavit. U těch s lehkým mentálním postižením jsem zase hluboce přesvědčen, že budou šťastnější a úspěšnější ve specializovaném zařízení. V praxi zkrátka dítě pozná, že dostává jedničky za stejný výkon, za který mají jeho spolužáci trojky nebo čtyřky a vycítí, že je vlastně „mimo hru“. Pro ostatní děti ve třídě je to ale stejně tak nemotivující, protože proč by se snažili, když Pepík, kterému pomáhá paní asistentka, bude mít ve finále za stejný výkon stejně lepší známku. Tím ale jednoznačně nevyvracím, že i integrace dítěte s lehkým mentálním postižením za určitých podmínek není možná.
– Navíc takové prostředí musí být značně stresující i pro učitele.
To rozhodně, vezměte si, že máte ve třídě dvacet žáků, tři asistenty, různé studijní plány, ale pořád stejný úkol – naučit. Kantor v takové situaci musí pochopitelně neustále rozdělovat pozornost a úsilí. Je mi úzko z toho, že plánovanou inkluzí se zcela rozvrátí náš propracovaný systém speciálního vzdělávání, který nám závidí i v zahraničí. Je to podle mého soudu nezodpovědný experiment, který může velmi poškodit nejednu generaci dětí.
—
Fakta o inkluzi – Novela školského zákona byla schválena už loni, teprve v listopadu však ministerstvo seznámilo s jejími podmínkami školy. A teprve v minulém týdnu vyšla prováděcí vyhláška. – Se zavedením inkluze se původně počítalo už od 1. září letošního roku, ministryně nakonec na konci ledna otočila a navrhla kompromis – některá z nových pravidel začnou ve školách platit až za dva roky. – Základní školy praktické se nezruší, o jejich osudu rozhodnou jejich zřizovatelé – povětšinou kraje. Varianty budou tři – buď budou praktické školy provozovat jako běžné základní školy, či jako běžné školy rozdělené na třídy, oddělení nebo skupiny, případně jako základní školy určené pro handicapované žáky. – Radní Královéhradeckého kraje se proti inkluzi od začátku ohrazovali, radní pro školství Táňa Šormová dokonce prohlásila, že společné vzdělávání v základní škole z praktického hlediska nemůže fungovat. – V Hradci by se inkluze mohla dotknout 112 dětí, které v současnosti navštěvují místní základní praktickou školu. – Rodiče k odchodu jejich dítěte z praktické školy nikdo nenutí, je to jejich volba.
MICHAELA ZUMROVÁ
Hradecký deník
http://hradecky.denik.cz/
Přidejte odpověď