Správné dýchání působí blahodárně na celý náš organismus. Zklidňuje ho a harmonizuje. Souvisí totiž se všemi fyziologickými funkcemi našeho těla. Spousta lidí však dýchá špatně.
Špatně znamená dýchat povrchně, víc do hrudníku a do pohybu chybně zapojovat i ramena. „Ženy tenhle problém trápí ještě častěji než muže,“ říká MUDr. Marie Skalská z Pro Fit Institutu v Praze. „U postižených lidí se běžně setkáte rovněž s tím, že do dechu zapojují také svaly na krku, trapézy i prsní svaly, a aniž by si to uvědomovali, nepříliš efektivně využívají ty břišní.“
Příčinou těchto problémů je život vsedě, a tedy nedostatek aktivního pohybu. Prohlubují je i stresy, při kterých dýcháme rychleji a nevyužíváme plnou kapacitu plic.
Bude nám mnohem lépe na duši i na těle
Pokud se naučíme dýchat správně, ulevíme zmíněným svalům, ale i přetíženým bedrům. Zároveň tím vyladíme psychiku a snížíme duševní napětí, které se stalo běžnou součástí dnešního životního stylu. Bude nám lépe na duši i na těle. „Staneme se výkonnějšími, snáz se soustředíme na práci, méně se unavíme a začneme být celkově spokojenější,“ říká doktorka Skalská. To vše navíc může být i prvním krokem k úspěšnému hubnutí a náročnějšímu cvičení zaměřenému na shazování kil.
Dýchejte nosem, ne ústy
Dechová cvičení je podle Marie Skalské nejlepší provádět vleže na zádech. Pomáhá to uvolnit tělo a soustředit se na dech. Dýchat musíme nosem, ne ústy. Výdech by měl trvat dvojnásobnou dobu než nádech. Pocit uvolnění podpoříme i tím, že zavřeme oči a pustíme si relaxační hudbu. Cvičíme v příjemném oblečení, které nás neškrtí, a ve vyvětrané, teplé místnosti. Pokud nás něco vyruší ze soustředění, prodloužíme výdech. Ten nám pomůže v tom, abychom se uvolnili a soustředili na danou oblast.
Pokud vás zajímá, jak mírnit dopady stresu i jinak než jen dechovým cvičením, klikněte na www.profitinstitut. cz a hledejte v rubrikách Chci být fit a Tipy. Pak napište do hledače Stres je pes nebo Jak mírnit dopady dlouhého sezení.
1. Ležíme uvolněně na zádech, lopatky máme přitisknuté k podložce a hlava jako by se snažila protáhnout páteř. Volně dýcháme nosem a chvíli pozorujeme pohyby svého těla. Poté přiložíme dlaně na hrudník a na břicho tak, aby prsty kopírovaly okraje žeber. Vědomě začneme prohlubovat nádech i výdech. Nádech směřujeme do břicha, to znamená, že se spolu s ním zvedá břišní stěna. Boky se zároveň rozšiřují do stran. Výdech začíná tím, že poklesne břišní stěna, pas se při tom zúží. Při správném provedení cítíme, jak se při hlubokém nádechu oddalují prsty od sebe a při výdechu zase přibližují k sobě. Tímto typem dýchání se učíme využívat břicho a také si protáhneme bederní páteř. Jde o první krok, jak zvládnout optimální dechovou vlnu.
2. Ležíme na zádech. Chodidla, která spojíme ploskami k sobě, přitáhneme směrem k tělu. Kolena volně svěsíme k zemi, bedra a lopatky máme přitisknuté k podložce. Dlaně volně položíme na břicho. Soustředíme se na hluboký nádech nosem. Směřujeme ho do břicha a do oblasti třísel. Při výdechu břicho poklesne a zúžíme se v pase. Výdech je opět dvojnásobně delší než nádech. Tento cvik nás zklidní a zároveň uvolní bedra i kyčle. Ženám pomůže mírnit bolesti beder při mensturaci.
3. Lehneme si na záda a pokrčíme kolena. Jednu dlaň položíme na břicho a druhou na hrudník. Dechovou vlnu začneme zvedáním břicha. Pohyb cítíme díky dlani, kterou jsme na něj položili. Pak vlna postupuje směrem k hlavě. Na pohyb břicha plynule navazuje vyklenutí hrudníku. Při něm prodýcháváme horní hroty plic. Nádech směřujeme do oblasti mezi lopatkami a pod klíční kost. Vše si kontrolujeme díky druhé dlani položené na hrudník. Výdech začíná opět poklesem břišní stěny a zúžením v pase. Současně s tím tlačíme dolní část hrudníku směrem k pánvi. Na to plynule navazuje stlačení hrudní kosti směrem k páteři, tedy do podložky. Nakonec stáhneme ramena směrem k pánvi – jakoby do zadních kapes u kalhot. Cvik nás naučí správnému stereotypu dechu a také tomu, abychom co nejvíc využívali kapacitu plic.
4. Ležíme na zádech, ruce máme podél těla, dlaně obrácené vzhůru. Celá plocha zad i lopatky jsou přitisknuté k podložce. Zvedneme nohy nahoru a spojíme plosky chodidel k sobě, kolena máme od sebe. S nádechem se snažíme nafukovat jakoby do šířky. Tím zvyšujeme nitrobřišní tlak v oblasti třísel i zad a víc využíváme bránici. Žebra zůstávají na stejné úrovni, nezvedají se. Ramena máme uvolněná a lopatky přitisknuté k podložce. S výdechem zužujeme pas a břicho zústává na stejné úrovni jako žebra. Do tohoto druhu bráničního dýchání zapojujeme vedle břišních svalů také svaly pánevního dna a zad. Je to skvělý cvik pro správnou stabilizaci páteře a uvolnění přetížených beder.
STYL – Právo
Přidejte odpověď