Demencí v ČR trpí 153.000 lidí a přibývá jich, péče chybí

foto. K. Kendall / Flickr.com

V Česku trpí demencí kolem 153.000 lidí. Dvě třetiny nemocných jsou ženy. Za posledních deset let přibylo 50.000 pacientů. Česká republika v péči ve srovnání s vyspělými státy ale výrazně zaostává.

foto. K. Kendall / Flickr.com

Uvádí to výroční zpráva o stavu demence 2015, kterou dnes zveřejnila Česká alzheimerovská společnost.

„Demence patří mezi hlavní příčiny úmrtí a její výskyt v souvislosti se stárnutím populace neustále narůstá,“ uvedli autoři zprávy. Podle ní demencí v roce 2014 trpělo kolem 103.000 žen a 50.000 mužů. V roce 2005 bylo nemocných zhruba 105.000 a před čtvrt stoletím 79.000. Podle odborných odhadů by choroba mohla za pět let trápit 183.000 Čechů a Češek, v polovině století pak už 383.000.

Podle autorů má nemoc jeden ze 13 lidí starších 65 let, jeden z pěti lidí nad 80 let a každý druhý nad 90 let. Zpráva vychází z odborných odhadů a vlastních výpočtů expertů. Autoři podotýkají, že přesná data v Česku chybí. Podle odhadů je výskyt nemocí v ČR a dalších nových zemích EU nižší. „Vyspělejší státy vykazují zastoupení této nemoci relativně vyšší a s ekonomickým a společenským rozvojem tak lze očekávat, že počet onemocnění bude u nás dále narůstat,“ uvádí zpráva.

Česká republika podle zprávy „zaostává za Evropou“ v péči. Takzvaná dlouhodobá péče, která by propojovala zdravotní a sociální služby, chybí. V Německu pomoc dostává 26 procent nemocných lidí, ve Švédsku téměř polovina a v Rakousku třetina. V Česku to byla zhruba desetina.

Některé státy mají již „druhou generaci“ strategií pro zvládnutí choroby. „V ČR se už několik let řadíme do kolonky ´země s připravovaným plánem´,“ uvádí zpráva. Ministerstvo zdravotnictví podle ní návrh v prosinci dalo k připomínkám.

Experti podotýkají, že péče je náročná a drahá. Náklady se odhadují na procento hrubého domácího produktu. Odpovídá to asi 43 miliardám korun.

Demence je onemocnění mozku. Jeho funkce se postupně zhoršuje. Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba. Člověku nejprve začne selhávat krátkodobá paměť, není také schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Později nedokončuje myšlenky, má problémy s rozhodováním a orientací. Nakonec ztrácí soběstačnost a je odkázaný na pomoc. Onemocnění se nedá vyléčit, je možné ho ale díky lékům pozastavit. Nutné je včasné odhalení.

Ve světě loni žilo kolem 46,8 milionu lidí s demencí. Počet se nejspíš každých 20 let zdvojnásobí. V roce 2030 by tak na planetě mohlo demenci mít skoro 75 milionů lidí a v polovině století přes 131 milionů.