Ministerstvo práce chce nově zavést pečovatelské volno na tři nebo šest měsíců
ilustrační foto: Tim & Selena Middleton / Flickr.com
S dalším gestem přichází ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Plánuje podle Lidových novin uvolnit pravidla, za nichž si může zaměstnanec brát státem placené volno na ošetřování blízkých.
Jejich okruh chce rozšířit o i ty přímé příbuzné, kteří s ním nežijí ve společné domácnosti. Zaměstnanci by také nově měli mít možnost čerpat dlouhodobé tzv. pečovatelské volno tři či šest měsíců.
Přestože firmy považují tento návrh za pozitivní, obávají se masivního zneužívání. „Zaměstnavatelé mají silné pochybnosti o tom, že tyto dávky nebudou zneužívány,“ řekla pro LN ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková.
Návrh by se také značně prodražil. Má stát miliardy korun ročně. Krátkodobé ošetřovné by se podle odhadu zvýšilo o 300 milionů korun, pečovatelské volno by si vyžádalo 1,8 až 5,5 miliardy korun za rok.
„Většina zaměstnanců v případě potřeby ošetřovat osobu v přímém příbuzenském vztahu, s níž nesdílí společnou domácnost, proto žádá o dovolenou, případně o pracovní volno bez náhrady mzdy,“ vysvětlují autoři návrhu, který je nyní posuzován v připomínkovém řízení.
Zaměstnavatel totiž nemusí takové žádosti vyhovět, a pokud si zaměstnanec bere náhradní volno, zůstává bez peněz.
Nově by tedy měl nárok na ošetřovné, bude-li se starat o své přímé potomky či předky. Příspěvek se ale nebude vztahovat na sourozence nebo tchána či tchýni.
Nově zaváděné pečovatelské volno má usnadnit péči o lidi, jejichž zdravotní stav se náhle a závažně zhoršil, byli hospitalizováni a i po propuštění z nemocnice vyžadují, aby o ně doma někdo pečoval.
„Cílem normy je odstranit překážky, které takovou péči znemožňují. Tedy zejména pečovatelé získají nárok na pracovní volno a současně obdrží přiměřenou náhradu za ztrátu příjmu z výdělečné činnosti,“ vysvětluje MPSV.
„V rámci kapitoly MPSV byly posíleny výdaje na dávky nemocenského pojištění o 500 milionů korun z důvodu nárůstu nemocnosti,“ potvrdila mluvčí ministerstva financí Gabriela Štěpanyová.
Jak roste zaměstnanost, zvyšuje se i počet pracovních neschopností. Výdaje na ošetřovné se přitom zvedají již několik let. Loni přesáhly 850 milionů korun, za rok 2015 zřejmě překročí miliardovou hranici.
„Lidé ho někdy čerpají místo nemocenské,“ vysvětluje Hejduková. Ošetřovné je totiž na rozdíl od nemocenské vypláceno již od prvního dne.
„Počet zaměstnanců, kteří nebudou dočasně vykonávat práci, se pravděpodobně zvýší. Stát však nebude muset poskytovat náklady na nemocniční a sociální služby,“ obhajuje záměr resort práce.
Firmy se ale obávají, že nová pravidla budou zneužívána. „Výše ošetřovného při hrubém příjmu v pásmu zhruba od 15 do 25 tisíc korun představuje 77 procent čisté mzdy. Prokázat skutečnou péči o vnouče, babičku či matku by bylo velmi obtížné,“ zdůrazňuje Svaz průmyslu a dopravy.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné by podle představ MPSV měl vzniknout minimálně po třídenní hospitalizaci potřebného člověka. Potřebu delší, minimálně třicetidenní péče v domácím prostředí by měl potvrzovat ošetřující lékař z nemocnice. Potom by o ní dále rozhodoval ambulantní lékař.
Jak uvádí MPSV v materiálu o pečovatelském volnu, většina pečujících osob je v produktivním věku a ekonomicky aktivní. Je tedy nucena kombinovat péči a pomoc s prací. „Opuštění pracovního místa kvůli péči a přechod do ekonomické neaktivity, včetně předčasného důchodu, má negativní dopady na ekonomickou situaci pečujících osob, vede k jejich sociální izolaci a sociálnímu vyloučení a může vyústit až v ohrožení chudobou,“ vysvětlují autoři.
Proto by jim měl stát umožnit, aby mohly čerpat volno po dobu tří, případně šesti měsíců a zůstaly finančně zajištěny. Náhrada mzdy by se vypočítávala stejně jako krátkodobé ošetřovné. Ošetřující osoby by se mohly střídat.
Přidejte odpověď