Rodiče často nemají zkušenosti a naprosto netuší, jak žít s dítětem s postižením. To vše a mnohem víc se naučí ve Středisku rané péče SPRP Olomouc. Pomáhají zapůjčené pomůcky i rady ostatních. Následující příběh dokládá, že to rodiče v začátcích, po sdělení nečekané diagnózy dítěte, nemají vůbec jednoduché.
ilustrační foto: Photoxpress
„Když jsem čekala své první vytoužené dítě, bylo mi krásně. Vše bylo růžové,“ začíná své vyprávění paní Lucie Kočová, maminka dnes čtyřleté Barunky. „Potom přišel porod, bez komplikací, ale maličkou po porodu odnesli raději pod kyslík, měla potíže s dýcháním. Už jsem se těšila, až mi ji konečně přinesou, ale začala jsem mít divný pocit. Partner chodil nervózně po porodním sále, a když odešel personál, sdělil mi, že Barunka má Downův syndrom. Ta chvíle byla nejhorším momentem v mém životě, chtěla jsem usnout a probudit se jinde.“ Vše se navíc odehrávalo o Vánocích, ve chvílích, kdy se má rozdávat radost a štěstí. „Personál nemocnice k nám byl velmi milý, moc nás podpořili. Druhý den však Barunku odvezli do nemocnice v Brně, neboť ještě navíc zjistili, že má nemocné srdíčko.
Byli jsme na dně. Moje myšlenky byly tenkrát hodně špatné, dnes se za některé i stydím a lituji, že mě napadaly takové věci. Když už jsme měli Barunku po Vánocích doma, naše babička se přihlásila do jedné skupinky na Facebooku a povídala mi, jaké to jsou úžasné děti a že prý ať se tam přihlásím. Ze začátku jsem nechtěla o těchto věcech ani slyšet, nechtěla jsem se s nikým stýkat a už vůbec ne vidět děti s Downovým syndromem. Pořád jsem si myslela, že jsme jedni z mála a že tyto děti se nerodí,“ popisuje paní Kočová, jak se vyrovnávala s naprosto novou situací.
Určitý zlom přišel poté, co rodina kontaktovala Středisko rané péče v Olomouci, které se zaměřuje právě na pomoc rodinám pečujícím o dítě s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením. Funguje to tak, že poradkyně rané péče pravidelně dojíždějí přímo do rodin a poskytují dětem i rodičům potřebnou podporu. Učí rodiče, jak mohou své dítě vhodně stimulovat a podpořit jeho vývoj, přinášejí a zapůjčují rodinám speciální hračky a pomůcky. Často zprostředkovávají potřebné informace o dalších odbornících, na něž se rodiče mohou obrátit, o sociálních příspěvcích, na které mají nárok, nebo o možnostech integrace. To vše zcela zdarma.
„Už ani nevím, jak jsme přišli na ranou péči, ale bylo to pro mě vysvobození z toho zbytečného trápení. Zjistila jsem, že existují milí lidé ochotní poradit, pomoci. Začala k nám pravidelně jezdit poradkyně rané péče Lenka Šmerdová a najednou jsme v tom nebyli sami. Poznali jsme se s rodinami, které mají stejné starosti (dnes už vím, že i radosti). Ušli jsme od té doby velký kus cesty, Barunka je integrovaná v běžné mateřské školce a navíc se nám narodil zdravý syn Tomášek. Díky rané péči jsem poznala několik fajn lidiček a skvělých dětí a to byl začátek k tomu, abych pochopila, že moje dcera s Downovým syndromem je úžasná a dokonalá bytost, a já jsem na ni opravdu pyšná a jsem šťastná, že ji mám. Vlastně nejenom já, ale celá naše rodina i přátelé,“ uzavírá Lucie Kočová.
Pavla Matyášová, předsedkyně Společnosti pro ranou péči a vedoucí jednoho z pracovišť v Olomouci, k tomu dodává: „Přestože služby rané péče jsou v České republice dostupné už 25 let, mnoho lidí stále ještě neví, o co se přesně jedná. Jde o terénní službu určenou rodičům pečujícím o dítě s postižením v raném věku, tedy do sedmi let. Obrátit se na nás mohou všichni rodiče, kterým se zdá, že ve vývoji jejich děťátka není všechno v pořádku.“ Aby mohlo olomoucké středisko rané péče reagovat na poptávku rodin, realizuje projekt nazvaný Spolu s námi. Díky němu dochází k větší integraci rodin s dětmi s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením do místní komunity, a to díky konzultacím, které provádí poradkyně rané péče a které jsou zaměřeny na sourozence postižených dětí. V rámci projektu se kapacita pracoviště navýšila o 10 rodin na celkových 70.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
Radniční listy
Přidejte odpověď