Speciální čokoládové bonbony z brněnské dílny neslyšících mají tvar znaků, kterými se v Česku dorozumívá přes 20 tisíc lidí. Hravou a chutnou formou pomáhají s výukou základních frází znakové řeči.
S originálním nápadem na propagaci „znakovky“ pomocí čokolády přišla Zuzana Filipová z Brna, realizovat nápad jí pomohl sochař Jiřím Pec.
Před rokem uměla Zuzana Filipová ve znakovém jazyce poděkovat, popřát veselé Vánoce a šťastný nový rok. Od té doby se její zásoba znaků rozšířila.
„Je to postupné učení, není to rychlé ani intenzivní učení, na to je kurz znakového jazyka. Tohle je spíš ze srandy, abyste uměli základní znaky, abyste se uměli domluvit, jak poděkovat, poprosit, říct základní tvary, barvy, číslovky a to je celé,“ vysvětluje autorka znakových čokolád. Čokoládu má rád skoro každý, a proto byla podle Filipové ideálním materiálem pro výrobu malých rukou zformovaných do znaků, kterými se dorozumívají neslyšící. S prosbou o pomoc se obrátila na sochaře Jiřího Pece.
„Já jsem si sehnal určité lidi, nejlíp sochaře, protože oni mají ty ruce takové udělanější, takže aby to nebyly takové malé prstíčky, které by se ulámaly. Takže tam došlo k naskenování ruky, dostali jsme z toho data,“ vzpomíná na počátky spolupráce Jiří Pec. Když měl modely rukou v počítači, zbývalo vytisknout trojrozměrné formy. Jako problém se ale ukázala hustota čokolády. Každý čokoládový bonbon měl totiž vážit od tří do sedmi gramů a nebylo jednoduché toho dosáhnout.
„Myslím, že my jsme to zkoušeli i tak, že jsme natiskli malou formičku centimetr na centimetr, tu jsme zalívali čokoládou a dělali zkoušky a za měsíc, co to probíhalo, už jsem čokoládu nemohl ani vidět,“ popisuje sochař.
Neslyšící v Česku využívají při komunikaci dva systémy. Český znakový jazyk vznikl nezávisle na mluvené češtině, znakovanou češtinu, která gramaticky vychází z mluveného jazyka, vytvořili slyšící. Oba systémy se vyjadřují pohyby rukou a mimikou. U českého znakového jazyka se více používá prostor, u znakované češtiny mluvčí zároveň vyslovuje větu i v češtině.
V každé krabičce je patnáct kusů čokolád. Zatím vzniklo pět základních znaků. Zuzana Filipová ale nebere projekt jako jednorázovou záležitost. Ráda by postupně znaky doplňovala o nové tematické sady: „Máme naplánované každého půl roku dělat novou kolekci – autodoprava, dopravní prostředky, školní pomůcky, sporty, domácí vybavení. A tak je budeme pomalu učit.“
Ten, kdo si znakovou čokoládu pořídí, přispěje na samotné neslyšící. Česká unie neslyšících v Brně totiž poskytla nejen prostory pro výrobu čokolády, ale také pracovní sílu. „Výrobna je u neslyšících v Brně v Králově Poli a neslyšící tam momentálně brigádničí. My doufáme, že bychom je zaměstnali na hlavní pracovní poměr, protože oni jsou u zdroje a jsou ta nejlepší inspirace,“ dodává autorka čokoládové znakovky.
http://www.rozhlas.cz/
Přidejte odpověď