Tuzemští chovatelé drůbeže by v rámci prevence proti zavlečení ptačí chřipky typu H5N1, která se objevila ve Francii, měli zasíťovat všechny výběhy drůbeže a okna.
Měli by bránit i možné kontaminaci vody a krmiva trusem volně žijících ptáků a nepouštět nepovolané osoby do hal, kde jsou zvířata. ČTK to dnes sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. V českých chovech tato nákaza nebyla od roku 2007.
Chovatelé by také měli opeřencům krmení podávat pouze uvnitř hal nebo pod přístřešky a měli by řádně evidovat úhyny nebo přesuny ptactva. „Ve chvíli, kdy by se počty uhynulých kusů zvyšovaly, nebo měli ptáci příznaky nemoci, musí chovatelé informovat krajského nebo soukromého veterináře,“ dodal Pejchal.
Ve Francii se poprvé od roku 2006 objevil u drůbeže vysoce nakažlivý druh ptačí chřipky. Virus H5N1 byl objeven na jednom dvorku na jihozápadě země. „Na hospodářství v regionu Dordogne se nacházelo 32 kusů vnímavých ptáků, z toho 22 kusů uhynulo. Zbylé kusy byly utraceny a neškodně odstraněny,“ uvedl dnes Pejchal.
Virus H5N1 se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a pak po celém světě. Vakcinace v chovech se neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují.
Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost – nepřežije ji přes polovinu nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem a ne z člověka na člověka. „Přenos virů z volně žijících ptáků na lidi nebyl dosud prokázán,“ uzavřel mluvčí.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo na celém světě od roku 2003 do loňského října zaznamenáno u lidí téměř 668 potvrzených případů nákazy ptačí chřipkou v 16 zemích, z toho 393 osob zemřelo.
Přidejte odpověď