Kávu si jednapadesátiletý Pavel ze západních Čech už neosladí. Ačkoli pravidelně cvičil a nadváhu měl jen mírnou, lékař mu sdělil nepříjemnou diagnózu. Má glykémii, tedy stav předcházející cukrovce. Glykémií dnes v Česku trpí půl milionu lidí.
Praha – Jídelníček si sám změnil okamžitě, přesto v otázce, co dál, aby se onemocnění nezměnilo v diabetes, tápal.
„Nutriční terapeut poradí pacientovi i s diagnózou, jež vyžaduje změnu stravy, jako je právě cukrovka, choroby ledvin, jater či zvýšený cholesterol. Konzultace u odborníka je vhodná zejména pro pacienty, kteří se o své nemoci právě dozvěděli a potřebují se naučit, jak ji zvládat, aby se jejich stav nezhoršoval,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že návštěva je ze zdravotního pojištění hrazena v případě, že ji doporučí lékař a vyhledaný nutriční terapeut má smlouvu s pojišťovnou.
Podle Státního zdravotního ústavu v roce 2013 v ČR trpělo cukrovkou přes 861 tisíc lidí, přičemž podle odhadů Diabetické asociace jich mají u nás v roce 2035 být již dva miliony. Převážná většina, téměř 790 tisíc z nich, trpí cukrovkou 2. typu. Právě té je na rozdíl od diabetu 1. typu možno preventivně předcházet. Hlavní příčinou rostoucího počtu diabetiků 2. typu je zvyšující se výskyt obezity a celkově nezdravý životní styl společnosti. Celosvětově pak diabetem 2. typu trpí na 387 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2030 bude s touto chorobou žít téměř půl bilionu lidí.
Počet diabetiků za posledních třicet let podle odborníků raketově stoupá jak ve světě, tak i v Česku. Pro úspěšnou léčbu je podobně jako u dalších nebezpečných chorob klíčové včas rozpoznat příznaky a začít cukrovku léčit hned od začátku.
Celých 95 procent diabetiků 2. typu má nadváhu. Důležitým faktorem v prevenci diabetu je pravidelný pohyb, který má nezanedbatelný vliv i na psychiku a potlačuje depresi a úzkost. „Pohyb spolu s vyváženým jídelníčkem tvoří pilíř léčby zejména u diabetiků 2. typu, kde v pozadí vzniku stojí necitlivost tkání vůči působení inzulínu, na níž nejvíce „platí“ redukce tělesné hmotnosti,“ uvádí obezitolog Petr Hlavatý z Endokrinologického ústavu v Praze. Důležité jsou vhodné stravovací návyky, strava bez přidaných cukrů, soli a tuků a dostatečná pohybová aktivita nejméně 30 minut denně. Zásadní pro prevenci je i přestat kouřit. Na všechny tyto faktory upozorňuje letošní Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu. Dobrou zprávou je, že riziko úmrtí u pacientů ve věku mezi 50 až 70 lety výrazně klesá. „Minimálně čtvrtina diabetiků u nás má stejnou naději dožití jako ostatní populace. To je neobvykle dobrý výsledek, protože všude ve světě se udává riziko úmrtí dva až čtyřikrát vyšší,“ říká Milan Kvapil, přednosta Interní kliniky FN Motol. Díky novým lékům se výrazně snížil počet komplikací. Za poslední tři roky totiž počet diabetiků léčených těmito moderními medikamenty, tzv. gliptiny, výrazně narostl. V roce 2014 jich podle údajů VZP bylo o celých 40 procent víc než v roce 2012.
Podle diabetologů žije v ČR okolo 250 tisíc osob s doposud nediagnostikovaným, a tedy neléčeným diabetem. To má za následek masivní náklady na léčbu souvisejících komplikací. Konečným důsledkem cukrovky může totiž být cévní mozková příhoda, srdeční infarkt, slepota, selhání ledvin či amputace končetin.
Záludností diabetu 2. typu, stejně jako následných kardiovaskulárních komplikací, je, že se rozvíjí dlouho bezpříznakově. Prvním signálem může být až akutní infarkt, přičemž úmrtnost diabetiků je v tomto případě vyšší než u ostatních pacientů. Předpokládaná délka života je u pacientů s diabetem 2. typu nižší v průměru o 12 let, pokud trpí zvýšeným rizikem kardiovaskulárních komplikací.
Pacienti s diabetem mají také třetí nejdražší pracovní neschopnost, která je zapříčiněna právě komplikacemi. Za rok 2012 a 2013 bylo cukrovkářům vyplaceno na invalidních důchodech 2,5 miliardy korun.
ZDENA KOLÁŘOVÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď