Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov se v tomto roce připojí k podpoře Světového dne STOP dekubitům (proleženinám), kterým je v letošním roce vyhlášen 19. listopad.
Benešov – V rámci tohoto dne bude zřízeno stanoviště pro pečující osoby a laickou veřejnost, kde budou všeobecné sestry zodpovídat otázky zájemcům o tuto problematiku. Na stanovišti bude k dispozici na ukázku lůžko s antidekubitní matrací, antidekubitní pomůcky a pomůcky pro preventivní ošetření kůže. K dispozici bude ochutnávka doplňků stravy k podpoře hojení proleženin.
„Dekubity představují problém, se kterým se potýkají zdravotníci na celém světě. Je nutné zdůraznit, že dekubity nevznikají jen u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů. Podle údajů Národního referenčního centra je více než třicet procent pacientů přivezeno do zdravotnického zařízení již s dekubitem,“ uvedla Eva Lažanová, manažerka pro kontinuitu poskytované péče Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, která zároveň vysvětlila, co to dekubity jsou.
„Dekubity neboli proleženiny jsou různě rozsáhlé rány vyvolané dlouhodobějším lokálním tlakem na kůži. Vznikají většinou v místech s malou vrstvou tukové tkáně.“
Významnou roli v prevenci dekubitů má pravidelné polohování, které je součástí preventivních opatření společně s hygienickou péčí, správnou výživou, odstraněním nepříznivých mechanických vlivů vnějšího prostředí a normalizací celkového stavu.
„Polohováním dochází ke snížení tlaku na kůži, ke zlepšení prokrvení kůže, brání vzniku svalových atrofií, kontraktur a deformací kloubů, eliminuje bolest a zlepšuje psychický stav pacientů. Prokrvení kůže pak podporuje hojení a správný metabolismus,“ vysvětlila Eva Lažanová.
Příčinou proleženin je tlak, který působí mezi kůží a postelí, jenž způsobuje stlačení tkání. Tkáně tak nejsou prokrvovány a okysličovány, dochází k odumírání tkáně odborně nazývané nekróza. K této nekróze se poté přidávají infekce. K nejvyššímu tlaku dochází na kostních výčnělcích, jako jsou kyčelní klouby, sakrální výběžky, paty, křížová kost či kostrč. Důležitější než intenzita tlaku je pro vznik proleženin doba jeho působení. Vznikají totiž velmi rychle, asi mezi 1 až 6 hodinami. Z tohoto důvodu jsou nejvíce ohroženi dlouhodobě ležící pacienti, lidé v bezvědomí, pacienti s demencí, osoby nad sedmdesát let a osoby s poškozením míchy.
„Pro starší osoby jsou dekubity rizikovější kvůli změně vlastností kůže. Klesá elasticita vláken, zhoršuje se vnímání bolesti, zvyšuje se propustnost kůže, nedochází k dobré přeměně kůže a snižuje se množství krevních cév. Vyšší riziko mají pacienti s nedostatečnou výživou, jelikož mají sníženou přirozenou schopnost hojení ran. Proto je nutné dbát na kalorickou hodnotu stravy, dostatek vitamínů a minerálů. Také obezita je spojená se zvýšeným výskytem proleženin, protože obézní pacient působí na podložku větší tlakovou silou, a tudíž dochází k většímu útlaků tkání,“ poznamenala manažerka pro kontinuitu poskytované péče benešovské nemocnice.
Dalšími rizikovými faktory je deprese, snížení imunity, změny průtoku krve, těžké pooperační a poúrazové stavy. Mezi nepříznivé vlivy dále patří chudokrevnost, dehydratace, diabetes, jaterní choroby, selhání ledvin, nádory, cévní onemocnění, poruchy mozkové činnosti, intoxikace léky, úrazy mozku a míchy.
Kvůli lepší zdravotní péči jsou dekubity rozděleny do čtyř stupňů podle závažnosti. První stupeň je, že v místě působícího tlaku se objevuje mírný otok a začervenání kůže. Tyto projevy jsou zcela vratné, takže při změně polohy pacienta, otok zmizí. Druhý stupeň lze poznat podle toho, že v postižené oblasti vznikají puchýře a místy může být povrchově obnažená vrchní vrstva kůže. Pokožka bývá oteklá, namodralá a zatvrdlá. Třetí stupeň se vyznačuje porušením podkoží a částečně i svalstva. Může být viditelný podkožní tuk, může se vyskytovat nekrotický povlak. Při čtvrtém stupni, tedy nejtěžším případě proleženin, které sahají až na kost, dochází k poškození svalstva, šlach, obnažován kostí, nekróza, v ráně se mohou vyskytovat vředy a dutiny, může docházet k infekčnímu zánětu kostí a kloubů.
„V našem zdravotnickém zařízení se problematikou vzniku proleženin zabýváme dlouhodobě. Funguje zde edukační (vyučovací) tým sester pro hojení ran. Tento tým zajišťuje edukaci pacienta, eventuálně rodinných příslušníků v péči o ránu, provádí konzultace při péči o ránu na lůžkových odděleních, spolupracuje s ambulancí pro hojení ran, spolupracuje s nutričními terapeutkami, dále provádí školení zaměstnanců na seminářích zaměřených na péči o rány a sleduje novinky v péči o rány,“ dodala Eva Lažanová.
MARTINA KŘEČKOVÁ JANA HELM MUSILOVÁ
Benešovský deník
http://www.benesovsky.denik.cz/
Přidejte odpověď