9letý pejsek Agar je něco jako lékař. Lidi lečí svojí přítomností a teplem, které jim předává. Radost dělá jak pacientům v nemocnicích, tak i postiženým dětem v ústavech. Canisterapii, tedy léčebný kontakt psa a člověka, využívají pro své pacienty i v duchcovské městské nemocnici.
Duchcov – Několikrát za měsíc tam zajíždí s pejskem Radka Fenclová z Mostu. „Paní Fenclová navštěvuje NOPku (oddělení následné ošetřovatelské péče, pozn. red.). Vždy s ní jde na pokoj někdo ze zdravotnického personálu. Od našich pacientů máme na canisterapii kladné ohlasy,“ řekl ředitel duchcovské nemocnice Jaroslav Míč.
Agar je australský honácký pes. Za nemocničními pacienty či mentálně postiženými chodí od roka svého života. „Pejsek má na canisterapii zkoušky. Je hodný a trpělivý, což je předpoklad pro to, aby mohl chodit k lidem,“ řekla Radka Fenclová, chovatelka canisterapeutických psů.
Fenclová má celkem čtyři pejsky, které využívá pro canisterapii. Dříve měla fenu německého ovčáka, teď už chová jenom australské honácké psy. „Jde o střední plemeno, což je optimální. U malých pejsků je problém, že lidé jim při terapii neustále dávají nějaké pamlsky a reálně hrozí tloustnutí. Velkého psa zase těžko dáte někomu do postele,“ vysvětlila Fenclová.
Canisterapii se věnuje od roku 2004. Zajíždí do domovů důchodců, nemocnic či do ústavu s mentálně postiženými. „Pro pejska je kontakt s nemocnými lidmi velmi psychicky náročný. Předává jim veškerou svoji pozitivní energii. S jedním pejskem jdu k lidem na maximálně dvě hodiny týdně. Mám celkem čtyři, tak je střídám. Momentálně máme odchované půlroční štěně a taky ho připravujeme na canisterapii,“ uvedla chovatelka. Ještě se nesetkala s tím, že by její pejsek reagoval na lidi podrážděně.
„Zdravotnický personál už ví, kdo chce pejska k sobě a kdo ne. Nikomu se nenutí. Pravdou je, že vyvolává dobrou náladu a ta je jak známo nakažlivá. (úsměv) Většinou pacient, který vidí u souseda, jak mu to je příjemné, tak chce pejska příště taky.“
Radost z návštěvy čtyřnohého mazlíčka měla i pacientka v duchcovské nemocnici. Nalůžku skončila po úraze.
„Na pokoji jsme samé ženy, konečně je tu nějaký chlap,“ vítala Agara žena a dodala: „Jsem na psy zvyklá. Je to zpříjemnění dne, jsem za to ráda,“ řekla pacientka a pohladila Agara. Ten si k ní lehl na postel a nechal se hladit a drbat za uchem. Za přitulení dostal mlsku.
Canisterapie: psychická pomoc i aktivace motoriky
– Canisterapie je název pro metodu pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby, prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa nebo feny.
– Kontakt se psem představuje účinné rozptýlení pro lidi trpící psychickými poruchami, depresí nebo pro ty, kteří se prostě cítí opuštěně.
– V ústavech pro mentálně a fyzicky postižené pes tvoří součást rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla. Velmi významnou a úspěšnou metodou je polohování.
– Canisterapie má vliv na psychologickou a sociálně-integrační stránku člověka. Vliv je tedy zásadně dvojí – psychosociální a fyziorehabilitační. Canisterapeut může psem aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, učení se (mluvenou řeč, neverbální projevy atd.) ale i motoriku (chůzi, pohyb paží, rukou a prstů atd.).
Teplický deník
http://www.teplicky.denik.cz/
Přidejte odpověď