Z průzkumu vyplynulo, že asistenty pedagoga jsou nejčastěji lidé se středoškolským vzděláním
Nejvhodnější formou vzdělávání asistentů pedagoga jsou podle odborníků akreditované kurzy. Ve srovnání s těmi dosavadními by ale měly obsahovat více praktických ukázek a specializovat se na konkrétní druh handicapu, s nímž se asistent setká při své práci. Doporučuje to analýza, která vznikla v projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání. Právě vzdělávání se podle ní jeví jako jedna z nejproblematičtějších oblastí spojených s profesí asistentů pedagoga, která se při debatách o inkluzi dostává do centra zájmu. V současné době jsou požadavky na kvalifikaci velmi roztříštěné. Jako asistenti mohou ve školách pracovat lidé se základním i vysokoškolským vzděláním. Kvalifikovat se mohou absolvováním odborného kurzu v rozsahu 120 hodin, studiem pedagogiky nebo přímo oboru pro asistenty na VŠ nebo v programech celoživotního vzdělávání, které nabízejí rovněž vysoké školy.
Z průzkumu, do něhož se zapojilo 838 asistentů pedagoga z celé ČR s výjimkou Plzeňského kraje, vyplynulo, že asistenty jsou nejčastěji lidé se středoškolským vzděláním. Byla to více než polovina respondentů. Asi čtvrtina měla vystudovanou vysokou školu. V akreditovaných kurzech získalo kvalifikaci 46 procent dotázaných. Bez požadované kvalifikace bylo 11 procent respondentů.
Na pozici asistentů ve školách pracují v drtivé většině případů ženy. Podle autorů výzkumu to může být spojeno s poměrně nízkým platem i skutečností, že asistenti bývají často zaměstnáváni jen na částečný úvazek. Vzhledem k současnému způsobu přidělování a financování asistentů ze strany krajských úřadů jde navíc o místo s nejistou budoucností. Také proto měla čtvrtina respondentů praxi kratší než rok. V současných kurzech postrádali asistenti zejména více praxe a konkrétních ukázek uplatňování jednotlivých opatření při práci s žákem. Poměrně velké skupině také chyběly podrobnější informace ze speciální pedagogiky a psychologie. Hlavně těm, kteří neměli vysokoškolské vzdělání.
Sami také cítí, že jim chybí potřebná vzdělávací příprava pro práci s dětmi s poruchami chování nebo učení, případně se sociálně znevýhodněnými žáky. „Odpovědi respondentů potvrdily, že v návrhu nového modulu vzdělávání Asistentů pedagoga nesmí chybět téma znalosti ze speciální pedagogiky, psychologie, sociální práce a legislativy, podrobné znalosti o konkrétním zdravotním postižení a komunikační dovednosti s rodiči, učiteli,“ uvedli autoři výzkumu. Na obecný základní kurz by měl podle nich navazovat kurz specializační, zaměřený podle budoucího uplatnění asistentů. Asistenti pracující se sociálně znevýhodněnými dětmi by tak například neměli být zatěžováni podrobnými informacemi o různých typech zdravotního postižení. Velká pozornost by měla být věnována komunikaci s učitelem i rodinou. Vzájemná spolupráce je totiž důležitá pro úspěšné začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol.
Potřeba asistentů se stále zvyšuje a se spuštěním takzvané inkluzivní novely školského zákona v září 2016 zřejmě nadále poroste. Autoři výzkumu měli k dispozici data do roku 2012. Zatímco v roce 2005 bylo v této funkci 1 588 lidí, kteří měli celkem 1156,4plného úvazku, o sedm let později bylo ve školách 6 576 asistentů pedagoga, kteří měli 4267,5 úvazku.
Ze vzorku, který byl vybrán pro tento průzkum, se nejvíce asistentů věnovalo dětem s poruchou autistického spektra.
Jihlavský deník
http://www.jihlavsky.denik.cz/
Přidejte odpověď