Před třemi lety začal jako dobrovolník s canisterapií, navštěvoval postižené děti, které čekaly na láskyplnou terapii jeho poslušného Sida, psa, který postupně proměnil život jak jemu samotnému, tak i pacientům, za kterými spolu docházejí.
ilustrační foto: Paolo Neo / public domain photos
Televize Barrandov
Dnes pan Tomáš Müller pomáhá hlavně starým a nemocným lidem. Jako dobrovolník byl za svou práci po zásluze odměněn cenou nejvyšší, získal Křesadlo za rok 2014, tedy ocenění určené těm nejlepším dobrovolníkům.
Pracuje jako řidič pošťáckého auta a i když by si někdy po práci raději odpočinul, vezme svůj kovbojský klobouk, pískne na Sida a společně vyrazí za svými pacienty. Pravidelně míří sem, do hemodialyzačního centra na pražském Strahově.
Tomáš MÜLLER, dobrovolník; canisterapeut:
Jsou tady úžasní lidi, různě právě nemocný ohledně dialýzy, že bohužel i s nohama, s rukama, prostě přicházejí o prsty.
Hlazení, prokrvování rukou, jo, obličeje a toho aparátu a hlavně psychiky.
Zdeňka POJEZNÁ, pacientka:
Já se moc těším na toho pejska vždycky, on tak ani k někomu nejde, on přiletí a on hops na mojí postel a už čeká, co si s ním budu povídat, jestli ho budu hladit, jestli mu něco strčím.
redaktor:
Na první pohled se může zdát, že si sem Sid přišel pěkně odpočinout. Opak je ale pravdou, někdy je po hodinové návštěvě tak unavený, že ho jeho páníček z práce odnáší v náručí. Dispozice pro tuto práci ale musí mít i správný canisterapeut.
Za svojí nezištnou práci získal pan Müller Křesadlo za rok 2014, tedy cenu, která je určená pro ty nejlepší dobrovolníky. Toto ocenění dostal za období, kdy se věnoval hlavně mentálně a pohybově postiženým dětem. Pravidelně docházel třeba do pražské Thomayerovy nemocnice.
Tomáš MÜLLER, :
Každý den na to koukám a uvědomuju si, jak prostě fungovat dál, jo, i s těma lidma. Čím horší lidi jsou vůči vám, tak vy musíte bejt lepší vůči nim.
Televize Barrandov
Přidejte odpověď