Dnes má vláda na svém jednání zařazen jako bod č. 5 senátní návrh zákona, kterým se ruší karta sociálního systému (sKarta). Jde o návrh na zrušení pokusu o jednotný způsob vyplácení sociálních dávek. Podpoří návrh Senátu či vymyslí jiné řešení? Uvidíme…
Není jednoduché rozklíčovat všechny vazby, problémy, nechtěné efekty, které vedou k tak dlouhému a silnému odporu k sKartám. Jde evidentně o střet TOP 09 a ODS. Můžeme se jen dohadovat, jaký podíl na jejich kolizi má tzv. boj za zájmy klientů či snaha se očistit a svést vinu za problémy na koaličního partnera. Přece jen jde o mediálně vděčné téma a o nemalý počet voličů.
Otázkou rovněž zůstává, jak do kauzy projektu sKarty zasahuje zájem o vliv nad toky nemalých státních finančních prostředků včetně zájmu jednotlivých »spřízněných« firem. Na poplach dlouhodobě bijí jak jednotlivci, tak formální i neformální občanská sdružení.
I zde je složité dešifrovat, jaký podíl na protestech má jen odpor k novému, jaký přináší nová byrokracie, komplikace, chybovost a složitosti, jaký nechtěné zpřehlednění a kontrola, a jaký rovněž zájmy vlivných firem v pozadí.
K projektu se vyjádřily různé nezávislé instituce. Po řešení problémů mj. volá ochránce lidských práv, předseda vlády, NRZP a dokonce i nový prezident. Je zpochybňována ochrana osobních údajů klientů, právoplatnost smlouvy MPSV s Českou spořitelnou, konání ministra a jeho úředníků. Média informují i o jednotlivých individuálních kauzách.
Nová paní ministryně Ludmila Müllerová proto rozeslala 5. března do meziresortního připomínkového řízení vládní návrh zákona, který má zohledňovat připomínky. Česká spořitelna však záhy reagovala, že omezení funkcionality sKarty na pouhý identifikační nástroj není v souladu s čtyřstrannou loňskou prosincovou dohodou mezi spořitelnou, MPSV, premiérem a Českou poštou.
Premiér na to obratem prohlásil při své návštěvě Ostravy (7. března), že ustoupení od sKaret by mohlo být jednou z možných variant řešení. Stát by musel »jen« kompenzovat náklady České spořitelny. Kdo za to ponese zodpovědnost? Jaký osud stihne připravenou novelu zákona?
Došlo tedy na to, před čím opakovaně varovali poslanci KSČM, kteří onen zákon nepodpořili. I přes tuto skutečnost zde není důvod k jásotu, jelikož každá změna bude znamenat spoustu nových zmatků a problémů jak pro klienty, tak pro pracovníky Úřadu práce ČR. Bylo již vydáno na 250 000 sKaret (jen 2500 bylo odmítnuto) a v novém systému vyplaceno cca 4,4 mld. Kč. Lze proto přepokládat, že na další šanci spravovat a distribuovat státní peníze v rámci sociálních systémů již čeká nejedna firma a možná i další kauza.
Uvidíme, jak vláda rozhodne. Podpoří návrh Senátu, či vymyslí jiné řešení v rámci spolupráce a součinnosti ODS a TOP 09?
O autorovi: Miroslav OPÁLKA, poslanec a místopředseda stínové vlády KSČM pro sociální strategii
Haló noviny
Přidejte odpověď