Rozhovor s vedoucí klubu Křišťál Klatovy Miloslavou Matějkovou….
ilustrační foto: Flickr.com
Klatovy – Klub Krystal Klatovy byl založen v roce 2006 jako součást neziskové organizace občanského sdružení Krystal Plzeň pro občany s psychickým onemocněním. „Chyběl mi tady kontakt s lidmi s psychickým onemocněním, proto jsem založila klub Krystal Klatovy, který podporuje osobní rozvoj a seberealizaci duševně nemocných v kulturní, sportovní a společenské oblasti. Klub je pro nás místo,kde jsme rádi, kde je přátelství a dobrá nálada. Klub pomáhá svým členům poznat svoji nemoc, nestydět se za ní a zapojovat se do činností, které zlepšují jejich život. Od 1. ledna 2015 jsme se přejmenovali a vznikl samostatně zapsaný spolek Klub Křišťál Klatovy,“ říká vedoucí klubu Miloslava Matějková, s kterou Týdeník Klatovska přináší následující rozhovor.
– Můžete nám představit Klub Křišťál?
Klub Křišťál je volnočasový klub, který sdružuje lidi starší 18 let s psychickým onemocněním a potížemi v částečném nebo plném invalidním důchodu. Já sama měla psychické problémy a chyběl mi tady kontakt s lidmi s duševním onemocněním, se kterými bych si mohla povídat, se kterými bych mohla něco vytvářet. Nic takové tady nebylo a dojíždět do Plzně se mi zdálo časově i finančně náročné. Tak jsem založila klub Krystal a pomohl mi pan Liška, který byl tehdy vedoucím neziskové organizace Krystal Plzeň. Každý náš členmá jiné onemocnění. Někdo má maniodepresivní psychózu, někdo deprese, psychotické stavy, schizofrenii, zkrátka každý je trošku jiný. A na mně je, abych všechny povahové rozdíly těchto lidí skloubila. Začínali jsme v listopadu 2006 s osmi členy. V současné době má náš klub dvacet členů a pět klientů. Naši členové mají spolu krásný vztah a jsou rádi, že se každý týden setkávají a plánují do budoucna.
– Jak to u vás v klubu funguje a jak často se scházíte?
Dělámevšechno,conásbavía co dokážeme. Fotíme, kreslíme, malujeme, skládáme a recitujeme básničky, píšeme autorskou prózu, vytváříme krásu podle našich představ a na výstavách naše vnímání krásy představujeme veřejnosti. Prostě snažíme se dělat si život lepší. O prázdninách děláme výlety do přírody. Setkáváme se od září každé úterý v Centru Klíč (Vídeňská 9), kde máme pronajatou klubovnu. Na programu je trénink paměti s lektorkou, při kterém se docela zasmějeme. Druhý týden máme ergoterapii, kde vyrábíme věci z papíru. Další oblíbenou činností je arteterapie s Mášou Homolkovou, kdy vykreslujeme svoje pocity. Někteří naši členové hrají na klávesy a kytaru, věnujeme se i muzikoterapii. Navštěvujeme kino, výstavy, ale hodně jich také sami pořádáme. Pravidelně se účastníme velikonoční a vánoční výstavy v klubu seniorů. Vydáváme i svůj časopis Křišťálek. V klubu si povídáme o svých zážitcích, těšíme se na sebe.
– Proč jste se rozhodli, že změníte název svého klubu?
Změna názvu nastala, protože vznikl nový občanský zákoník. Změny by byly nastaly a my jsme se rozhodli ze dne na den, protože jsme neměli svůj vlastní účet a pro každé razítko jsme museli dojíždět do Plzně. Neměli jsme právní subjektivitu. A jelikož jsme si stejně dělali většinu věcí sami a bylo pro nás nepraktické dojíždět stále do Plzně, osamostatnili jsme se a z Krystalu se stal Křišťál, protože křišťál je také krásný kámen. Je to v podstatě harmonizace krásné energie…
– Celé září máte výstavu v čítárně Městské knihovny. Co všechno návštěvníci na výstavě uvidí?
Výstava nese název Podzim. Na výstavě jsou k vidění desítky ručních prací, na kterých se podílelo jedenáct šikovných žen a mužůz našeho klubu. Můžete zde vidět fotografie, obrazy, malování uhlem, výšivky, aranžované květiny, ukázky poezie. Uvidíte vyšívané dečky, polštářky, obrázky, pytlíčky na bylinky, pouzdra na mobily, ruční dílka Jarmily Šantorové a Blanky Kaisrové, dále háčkované dečky, krabičky z korálků a stromečky štěstí z korálků. Máme zde krásné podzimní fotografie Jaroslava Kříže a také fotografie Miroslava Maláta. Olejomalby jsou dílem Jindřicha Vosmika. Já tady vystavuji podzimní dekorace. Svoje pocity a lásku k přírodě a ke květinám vyjadřuji aranžováním. Na výstavě máme i naši knížku Antologie poezie Křišťálu Klatovy, kterou jsme letos vydali a pokřtili.
– Jak jste přišli k této výstavě?
V lednu letošního roku jsme se již v čítárně městské knihovny prezentovali na výstavě s názvem Zima. Protože byly kladné ohlasy, rozhodlo se, že připravímevýstavu další, tentokrát na témaPodzim. Vlistopadu 2014 jsme vystavovali v klatovském muzeu. Tam je dlouhá čekací doba, takže jsme rádi, že ředitelka městské knihovny Zdeňka Buršíková je nám nakloněna. V podstatě to tady zaznělo i při vernisáži výstavy, že ona pomůže nám a my zase pomůžeme jim, protože do čítárny zase přijdou čtenáři. Takže takhle jsme přišli k této výstavě.
– Co je za vámi? Jak hodnotíte letošní rok?
Z mého pohledu letošní rok byl úspěšný, protože nám přinesl hodně nového. V dubnu jsme dělali velikonoční výstavu v klatovském klubu seniorů. V květnu jsme vydali svoji vlastní knížku Antologie poezie Křišťálu autorů Ivety Bzenecké, Jaroslava Kříže a Petra Kocfeldy. Překvapilo nás, co máme příznivců, kteří přišli na slavnostní křest. Zaváděli jsme nový klub a chtěla bych poděkovat všem, kdo mi v tompomohliahlavnětěm,kdomi pomohli udělat webové stránky. V červnu jsme se účastnili projektu Na jedné lodi na klatovském náměstí. Mimo to jsme v létě dělali výlety. Byli jsme dokonce na třídenním rekondičním pobytu v Kašperských Horách. Ten byl věnován vycházkám do přírody, takže jsme měli i krásné společné zážitky ze Šumavy. Přes léto jsem se také se svými klienty snažila jezdit na kole po cyklostezce.
– Aco je před vámi?
Máme před sebou nácvik předvánočního vystoupení, takže nacvičíme nějakou recitaci a hudební vystoupení pro Oblastní charitu, Domov důchodců a začneme připravovat vánoční výstavu v klubu seniorů, kterou děláme každoročně. A máme zprávy, že do našich řad přijdou noví členové, cožbyzase náš klub i celou naši činnost obohatilo.
– Co vaši klienti dělají ze všeho nejraději?
Myslím, že nejraději dělají ruční práce, pánové zas rádi fotografují a kreslí. Já se snažím každého brát takového, jaký je. Takže někdo nám pomáhá třeba jen tím, že nám v klubovně topí, nebo uklízí, prostě jen mezi nás přijde, sedí a poslouchá. I tak se na nás těší a příště přijde znovu.
– Co byste ve vašem klubu potřebovali zlepšit?
Jsme v klubovně v nájmu. Myslím, že bychom potřebovali pomáhat v rukodělných pracích, které děláme společně, to znamená získat do svých řad nějakou vedoucí. Jinak my si v podstatě všechno děláme sami. Já bych chtěla moc poděkovat svému muži, který má se mnou velkou trpělivost a pomáhá mi s počítačem. Z klubu mě nejvíc pomáhá Jaroslav Kříž, také děvčata a celý náš výbor. Chtěla bych poděkovat všem známým, kteří mi při zavádění klubu Křišťál pomohli a nerada bych na někoho zapomněla.
– Psychická nemoc člověka hodně hendikepuje…
Zesvé vlastní zkušenosti vím, že psychická nemoc je běh na dlouhou trať a jestliže člověk zjistí, proč onemocněl, pochopí sám sebe a je ochoten pracovat na svých vlastnostech, takže se dá s touto nemocí žít. Stres má každý člověk a my se musíme před stresem chránit, abychom se nedostávali do nemocnic. Je důležité vědět, že se i s touto nemocí dá žít, když má člověk pravidelný režim a věnuje se nějaké činnosti a hlavně ví, jak se stresem pracovat. Poznala jsem několik lidí, kterým se to podařilo, i když musí brát pravidelně léky, musí dodržovat určitou životosprávu, ale daří se jim žít plnohodnotný život.
Za rozhovor děkuje Hana Jakubčíková Sádlíková
Týdeník Klatovska
Přidejte odpověď