Život po dětské obrně

V minulosti onemocněli přenosnou dětskou obrnou a dnes se 250 z nich setkalo v Janských Lázních. Možnost očkování tehdy neměli, to se poprvé plošně konalo v roce 1960. Od té doby se nové případy tohoto virového onemocnění v Česku neobjevily. Podle řady lékařů riziko trvá.

Dětskou obrnou onemocněl v 7 letech. V roce 1942.

Jiří VANIŠTA, postižený dětskou přenosnou obrnou:
Přestal jsem hejbat nohama, přestal jsem hejbat rukama a vlastně došlo k ochrnutí všech čtyř končetin, včetně i svalů z břicha a zádovejch.

Ruce se mu nakonec uzdravily, 40 let dokonce pracoval jako lékař na infekčním oddělení pražské Bulovky. V Česku žije zhruba 5 tisíc lidí, kteří v minulosti prodělali dětskou obrnu a dodnes mají následky. U většiny se navíc jejich stav ještě zhoršuje. Po zhruba 30 letech se totiž u řady z nich začal projevovat postpoliomyelitický syndrom. I ti, co dosud chodili, končí na vozíku nebo o berlích.

František FUKS, postižený dětskou přenosnou obrnou:
Stačí, aby to tělo bylo trošičku oslabeno, potom ten virus v tom člověku vlastně začne kvést a prostě už se začne i v tělesně pohybovat.

V roce 1960 plošné očkování zafungovalo. Bývalé Československo bylo první zemí na světě, kde se podařilo nemoc vymýtit. Přesto se proti ní pořád očkuje. Přenosná nemoc se vyskytuje aktuálně v Sýrii, Pákistánu nebo Iráku. Po dlouhých letech se dva případy teď objevily na Ukrajině.

Kateřina FABIÁNOVÁ, epidemioložka, Státní zdravotní ústav v Praze:
V současné situaci, kdy vidíme obrovský pohyb v migraci lidí, ať už díky válkám nebo ze socioekonomických důvodů, tak pravděpodobnost, že se to onemocnění zavleče na naše území, je relativně vysoká.

:
Na ministerstvu zdravotnictví vznikla speciální skupina. Jednou z podmínek by například mělo být, že pokud dítě bude v tuzemsku 3 měsíce, musí se nechat očkovat podle českých zákonů.

Česká televize

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.