Díky implantátům už malá Terezka slyší mámu a tátu

Dvouletá dívenka z Brodu je první dítě na Vysočině s oboustranným kochleárním implantátem

Havlíčkův Brod – Dvouletá Tereza Marková z Havlíčkova Brodu je první dítě na Vysočině, kterému vrátil ztracený sluch oboustranný kochleární implantát. Jedná se o naprostou novinku. První takový implantát dostalo dítě v Česku teprve loni v červenci.

Když Janu Markovou z Havlíčkova Brodu propouštěli s dcerkou z porodnice, už věděla, že s ní není něco v pořádku.

Šokující diagnóza

„Věděli jsme, že má Terezka potíže se sluchem. Za tři měsíce po porodu jsme šli s dcerkou na vyšetření. Za pět měsíců už jsme věděli, že je úplně hluchá,“ povzdechla si paní Jana.

Terezka byla druhé dítě, krásná holčička, pro rodiče byla taková diagnóza naprostý šok. „Dcerka dostala na zkoušku na půl roku naslouchátka, ale ukázalo se, že nepomáhají a že neslyší nic. Proto jsme se rozhodli hledat a pátrat po něčem, co by naší dcerce pomohlo, a tak jsme se dozvěděli o Centru kochleární implantace,“ popsala Jana Marková další kapitoly tohoto smutného příběhu se šťastným koncem. Lékaři jim tuto možnost nechat voperovat dítěti implantát, podle paní Jany vůbec nenabídli. Markovi si veškeré podrobnosti o operaci zjistili sami. Malá Terezka absolvovala nejdřív různá vyšetření a testy, které měly ukázat, že je pro implantát vhodným příjemcem.

„V minulosti neslyšícím lékaři dávali pouze jeden implantát, od loňska si mohou pacienti nechat voperovat dva, nad každé ucho jeden. Velkou část výdajů na operaci hradí zdravotní pojišťovna,“ vysvětlila paní Jana.

Terezka byla na této náročné operaci v pražském Motole v době, kdy jí bylo asi 13 měsíců. „Jaké to bylo pro nás štěstí, když se ukázalo, že Terezka prostřednictvím implantátu opravdu slyší, reaguje a komunikuje,“ svěřila se paní Jana, která ještě ani dnes neskrývala dojetí. Kochleární implantát je elektronické zařízení, které neslyšícímu pacientovi zprostředkuje vnímání zvuků. Implantát je složen z přijímacího stimulátoru, který je pod pacientovu kůži umístěn během operace. Obsahuje elektronickou součástku, která kontroluje proud elektrických impulsů do ucha.

Obsahuje také anténu, která přijímá frekvenční signál z vnější cívky a magnet, který drží vnější cívku na místě. Svazek elektrod je vložen do vnitřního ucha. Řečový procesor se nachází mimo tělo nad implantátem, ke kterému je přidržován magnetem. Obsahuje též mikrofon, který registruje okolní zvuky. Přesto, že má dvouletá Terezka na hlavě takové složité zařízení, nemá s tím podle maminky žádný problém. Za anténky netahá, ani ji nenapadne, aby si je sundávala. „Terezce se líbí, že slyší, a už ví, že slyší díky tomu co má na hlavě,“ vysvětlila paní Jana. Terezka nemusí chodit na časté kontroly, protože implantát roste s ní. Ani její starší bráška nemá pocit, že by bylo na sestřičce něco zvláštního, a s jejím postižením se vyrovnal skvěle. „Dokonce se ptá mých kamarádek, co mají malé děti, jestli dobře slyší,“ dodala paní Jana s úsměvem.

Stovky pacientů

První operace oboustranného kochleárního implantátu v Česku se uskutečnila 17. července 2014 na Klinice dětské ORL FN Brno. Po ztrátě sluchu v důsledku závažného onemocnění tak pětiletá Adélka opět slyší. Kochleární implantát dopomohl v Česku ke sluchu už osmi stům neslyšících lidí, dětí i dospělých.

„Člověk musí být neslyšící. To znamená, že nerozumí řeči ani s výkonným sluchadlem,“ vysvětlil přednosta ORL kliniky v pražském Motole Jiří Skřivan předpoklady, za kterých může postižený implantát dostat. Zdravotní pojišťovna v Česku hradí implantát, který stojí asi tři čtvrtě milionu korun. Hradí i operaci, pooperační péči. Celé to vychází asi na 1,2 milionu korun.

ŠTĚPÁNKA SAADOUNI
Havlíčkobrodský deník
http://havlickobrodsky.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.