Lidé s postižením se uplatní v administrativě, výrobě textilu a elektrosoučástek i jako ostraha. Jejich mzda závisí na výkonnosti.
ZLÍNSKÝ KRAJ Zaplatit stovky tisíc korun ročně do státního rozpočtu, nebo zaměstnat zdravotně postižené? Dilema, které řeší ze zákona každá firma s více než 25 zaměstnanci. Ve Zlínském kraji v takto velkých společnostech pracuje 129 tisíc lidí a téměř devět tisíc z nich tvoří právě zdravotně postižení.
Největšími zaměstnavateli zdravotně postižených v regionu jsou zlínská výrobní družstva Integra a Obzor, vsetínská Irisa a kroměřížská společnost Plastika. U všech z nich tvoří zdravotně postižení více než polovinu všech pracovníků. Na jejich mzdy a sociální a zdravotní pojištění přispívá stát.
Z 270 zaměstnanců Integry tvoří 80 procent zdravotně postižení. Mají potíže s pohybovým ústrojím, dýcháním, ale i psychické problémy.
„Jaké místo je pro uchazeče vhodné, zjišťujeme při vstupním pohovoru,“ upozornil předseda představenstva zlínského výrobního družstva Integra Jiří Nesvadba.
Postižení u Integry pracují například v administrativě, potisku reklamních předmětů, výrobě a prodeji textilu či při hlídání budov.
Podobně jako Integra také výrobní družstvo Obzor Zlín má se zaměstnáváním zdravotně postižených desítky let zkušeností. V současnosti ve společnosti pracuje 178 postižených či zdravotně znevýhodněných lidí, což je zhruba 65 procent všech jejích zaměstnanců. Firma se dlouhodobě specializuje na výrobu elektroinstalací, dalšího elektropříslušenství a také zdravotnických potřeb. Zdravotně postižení u ní najdou uplatnění například jako montážní dělníci.
„Pracovníkům se zdravotním handicapem vycházíme vstříc pracovním tempem i počtem přestávek,“ přiblížil předseda družstva Obzor Zlín Vladan Zejda.
Jak u Obzoru, tak také u Integry, se lidé se zdravotním postižením ucházejí o práci neustále. Při hledání vhodných kandidátů na uvolněné pracovní pozice spolupracují dlouhodobě obě společnosti s úřadem práce.
Počet zdravotně postižených evidovaných na úřadech práce ve Zlínském kraji dosáhl ke konci srpna počtu 3 605 osob, tedy 15,3 procenta z celkového počtu uchazečů o práci.
„Jejich ochota a chuť pracovat často záleží na míře postižení. Od toho se odvíjí možnost najít odpovídající pracovní uplatnění,“ sdělila ředitelka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.
Potíže při zaměstnávání zdravotně postižených působí i to, že ve srovnání se zdravou populací mají mnohem častěji nižší dosažené vzdělání.
Viktor Chrást, redaktor MF DNES
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď