Mnozí jsou dnes invalidní kvůli závažnému kornatění tepen. Kupodivu však touto „civilizační“ chorobou trpěli lidé už ve starověku, kdy podle našich dosavadních představ lidé nejspíš žili „zdravě“. Průzkum mumií totiž ukázal šokující výsledek. Každý třetí člověk v starodávných dobách trpěl aterosklerózou.
/snímek je z dnes již legendárního amerického filmu, kde Elizabeth Taylorová představuje Kleopatru, úchvatnou a lstivou královnu Egypta/
I bez lákadel moderní doby, jako jsou podniky rychlého občerstvení nebo cigarety, měli lidé zanesené tepny už nejméně před 4000 lety. Prokázala to dosud největší studie provedená na mumiích.
CT vyšetření 137 mumií přineslo důkazy aterosklerózy neboli kornatění tepen u jedné třetiny zkoumaných mumií, včetně pozůstatků starověkých lidí, u nichž se předpokládá zdravý životní styl. Ateroskleróza způsobuje srdeční infarkty a mrtvice.
„Srdeční choroby sužují lidstvo přes 4000 let po celém světě,“ řekl agentuře AP Dr. Randall Thompson, kardiolog Středoamerického kardiologického ústavu Svatého Lukáše v Kansas City, který je hlavním autorem studie.
„Je překvapivé zjistit, že ateroskleróza byla tak rozšířena v oněch starověkých kulturách po celém světě a v tak dlouhém časovém období a mezi osobami geneticky velmi rozdílnými, stejně jako s různým způsobem života a stravování,“ zdůraznil Thompson.
Průměrný věk zkoumaných mumií v době úmrtí byl 36 let. Mumie se zkornatělými tepnami byly ale podle Thompsona v době smrti starší než ty, které tento stav nevykazovaly – zhruba 43 let oproti 32. Ve většině případů nemohou badatelé stanovit, zda je bezprostředně zabila jejich nemoc.
„Myslím, že je poctivé říci, že by lidé neměli cítit takové provinění, že špatně žili, když je v současné době postihne onemocnění srdce,“ řekl Thompson. „Možná, že jsme přecenili myšlenku, že zdravý životní styl může toto riziko zcela eliminovat.“
Mohly tu být neznámé faktory, které přispěly k zúžení tepen u zkoumaných mumií, uvedl americký kardiolog.
Například starodávní indiáni, kteří žili v podzemních jeskyních v dnešním Coloradu a Utahu, používali otevřený oheň k vaření a topení, což produkovalo hodně dýmu. „Vdechovali hodně kouře, a to možná mělo tentýž důsledek jako cigarety,“ řekl Thompson.
„Lidé jsou, jak se zdá, zvláště náchylní k onemocnění srdce a bude zajímavé zkoumat, jaké geny v tom hrají roli,“ řekl švýcarský vědec Frank Ruehli z univerzity v Curychu. „Je to dílek skládačky, který nám možná řekne něco důležitého o vývoji nemoci.“
Mike Knapton z vedení Britské kardiologické nadace poukázal na to, že kornatění tepen může být způsobováno i jinými chorobami včetně endokrinních poruch. Je prý také nemožné vyvodit z počítačových snímků, jestli zvápenatělá ložiska v tepnách mumií byla toho druhu, jaký mohl vyvolat infarkt nebo mrtvici.
Výsledky výzkumu mezinárodního vědeckého týmu nasvědčují tomu, že kardiovaskulární nemoci jsou možná spíše přirozenou součástí lidského stárnutí, než přímé souvislosti se současnými rizikovými faktory jako kouření, konzumace tučných jídel a nedostatek tělesného pohybu. To si však vyžádá další zkoumání.
Více než polovina zkoumaných mumií pocházela z Egypta, zbytek pak z Peru, jihozápadní Ameriky a Aleutských ostrovů u Aljašky. Pocházely z doby zhruba od roku 3800 před naším letopočtem až do roku 1900.
Výsledky studie byly zveřejněny na sjezdu amerických kardiologů v San Franciscu a na webu odborného magazínu Lancet.
invArena
MUDr. Jan Činčura
Zase tak překvapivé to asi není. Ve starověku se mumifikovali ti, co na to měli, tedy bohatí. A ti ovšem nesportovali a jedli jen to, co jim chutnalo, tj. pěkně šťavnaté maso a sladkosti. Takže nejspíš byli tlustí, protože na práci měli otroky. Kornatění tepen pak u nich bylo logickým důsledkem jejich pohodlného života. Vsadil bych se, že naopak mumie nějakého vytrénovaného válečníka, žádné známky aterosklerózy nevykazovala.