„Zpočátku jsem byla trochu skeptická, ale teď jsem nadšená,“ říká paní Blanka Matušková. Následkem onemocnění pásovým oparem přišla o sluch v pravém uchu a nyní se léčí v hyperbarické komoře v Městské nemocnici v Ostravě (MNO). Jediné na Moravě a nejstarší v Česku.
„Za sebou mám jedenáct sezení a už slyším mnohem lépe. Nerozeznám sice ještě dobře tón hlasu, ale rozumím,“ říká žena, která do Ostravy přijela za léčbou z Brna.
Jediná v kraji
Hyperbarická komora v Městské nemocnici Ostrava slouží pacientům už padesát let. Jde o první pracoviště tohoto typu v naší republice. Přestože nyní jich je v republice třináct, ostravská hyperbarická komora je na Moravě a ve Slezsku stále jediná. Tomu odpovídá i její vytížení. Ročně se zde léčí více než čtyři stovky pacientů s nejrůznějšími diagnózami a na zařazení do programu léčby se v neakutních případech čeká i tři týdny. „V průběhu padesáti let se zkoušely různé indikace, zejména z oblasti neurologie a degenerativních onemocnění. Dnes ošetřujeme zhruba dvacet indikací z celého spektra medicínských oborů a čtrnáct indikací chronických,“ říká primář Centra hyperbarické medicíny MNO Michal Hájek.
Mezi akutní případy řadí zejména otravy oxidem uhelnatým. Jejich počet strmě stoupá se začátkem topné sezony. Ročně jich léčí kolem padesátky. „To období začíná zhruba v říjnu a končí v dubnu. Vrcholí v prosinci a lednu, kdy je těchto otrav nejvíce,“ doplnil primář Hájek.
Hyperbarická komora byla otevřena v roce 1965. Prosadit její vybudování právě v Ostravě se podařilo následkem nehody v Dole Eduard Urx v Petřkovicích. V důsledku otravy sirovodíkem zde zahynulo devět horníků.
Vlastní komora vypadá jako velká uzavřená ocelová nádoba, v níž pacienti dýchají stoprocentně čistý kyslík pod tlakem. Ten je zde podle primáře Hájka takový, jako když se někdo potopí do dvacetimetrové hloubky. A právě kyslík je v tomto případě léčebný prostředek. Většina vzdušného kyslíku, který dýcháme, se totiž v krvi naváže na červené krvinky. Při zvýšení tlaku nad úroveň tlaku atmosférického dochází také ke zvýšení množství kyslíku rozpuštěného v krvi. Ten se pak snáze dostává i do tkání postižených infekcí či zužováním cév, které jsou pro červené krvinky kvůli jejich velikosti nedostupné.
Kde kyslík pomáhá
Kyslík tak pomáhá například při dekompresním poranění u potápěčů, těžkých úrazech a infekcích, obtížně se hojících kožních defektech u diabetiků či ORL indikacích – především náhlé ztrátě sluchu či ušních šelestech (tinnitus). Zmírňuje také některé komplikace onkologické léčby.
Podle Michala Hájka by bylo třeba, aby pracovišť s hyperbarickou komorou bylo v Česku podstatně více – a rovnoměrněji rozmístěných. Řadu onemocnění lze totiž léčit i ambulantně. „Víme, že ta síť není rovnoměrná. V Čechách se léčí sedmkrát více pacientů než na Moravě,“ podotkl. „Naše představa je taková, že by v každé fakultní nemocnici, eventuálně i v některých krajských nemocnicích, měla být vícemístná hyperbarická komora,“ míní.
Náklady na její vybudování se podle jeho slov pohybují mezi 20 až 30 miliony korun. Záleží na kapacitě komory.
IVA MUŠÁLKOVÁ
Bruntálský a Krnovský deník
http://bruntalsky.denik.cz/
Přidejte odpověď