Nomofobie, tedy panický strach z toho, že člověk u sebe nebude mít mobilní telefon, je předmětem diskusí odborníků už řadu let. Ovšem v Asii nyní psychologové varují, že prudce stoupá počet lidí závislých na chytrých telefonech, přičemž věk takto závislých osob se naopak snižuje.
foto: rileyroxx / Flickr.com
Podle studie provedené v Jižní Koreji má 72 procent dětí smartphone dřív, než je jim 11 nebo 12 let. V průměru na něm pak tráví 5,4 hodiny denně. V důsledku toho odborníci uvádějí, že zhruba čtvrtina dětí spadá do kategorie závislých na chytrých telefonech.
Chytré telefony se staly nedílnou součástí mnoha společností na světě, ale do asijských kultur se vtiskly v mnoha ohledech, včetně například téměř povinné fotografie pokrmu na počátku jakéhokoli jídla.
Asie a jejích 2,5 miliardy obyvatel poskytují médiím nepřetržitou řadu zpráv spojených s telefonními přehmaty – jedna je například o tchajwanské turistce, kterou bylo třeba zachránit z vody, když při kontrole Facebooku sešla z mola do moře. Další je zase o ženě z čínské provincie S‘-čchuan, kterou zachraňovali hasiči z odpadní stoky, kam se vydala hledat upuštěný telefon.
Značné obavy pak vyvolává závislost na chytrých telefonech v Singapuru, který se svými šesti miliony obyvatel patří mezi země, kde má chytrý telefon nejvyšší podíl obyvatel. A telefony dostávají děti už ve velmi raném věku; v některých školách jsou dokonce povinnou pomůckou, protože není nijak nezvyklé, když učitelé rozesílají domácí úkoly právě pomocí aplikací pro chytré telefony.
Devatenáctiletá jihokorejská studentka Emma se léčí z nomofobie od dubna 2013. „Můj telefon se stal celým mým světem,“ citoval ji zpravodajský server BBC. „Byl mou součástí. Rozbušilo se mi srdce a začaly se mi potit dlaně, když jsem ho u sebe neměla. A tak jsem bez něj nikdy nikam nechodila.“ Krom toho ji přestaly bavit koníčky i školní aktivity.
Problém podle jihokorejských expertů spočívá v tom, že řada lidí pokládá svůj smartphone za jediný klíč ke kontaktu s ostatními lidmi, bez něhož se s nimi nedokážou spojit.
Některé země proto začaly zavádět pravidla, která používání smartphonů regulují. V Jižní Koreji vyvolala rozvášněnou diskusi kontroverzní vládní aplikace, která sleduje, jak chytré mobilní telefony používají teenageři. Úřady už v roce 2011 zavedly sérii opatření zakazujících dětem přístup k on-line hrám po půlnoci.
Čína, která jako jedna z prvních zemí na světě zařadila internetovou závislost mezi klinické poruchy, vytvořila kliniky ve vojenském stylu, kde se snaží zakročit proti závislostem na nových médiích.
Podle singapurského psychologického poradce Thomase Lee by se měly podobně zachovat i další asijské země a zařadit závislost na chytrých telefonech mezi „oficiální duševní poruchy stejně, jako například gamblerství. „Použít chytrý telefon k tomu, aby si člověk vylepšil náladu, je téměř totožné s tím, jak mohou chování lidí ovlivnit drogy,“ řekl. „A stejně jako závislí na drogách, také závislí na mobilních telefonech mohou mít abstinenční příznaky, jako je neklid, úzkost a dokonce i záchvaty vzteku,“ dodal.
Přidejte odpověď