Prolomení těžebních limitů hnědého uhlí pouze na dole Bílina by si z hlediska ekologických a zdravotnických dopadů vyžádalo do roku 2050 o deset miliard korun více, než kdyby se limity neprolamovaly.
Vyplývá to ze studie Univerzity Karlovy, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu. Studii dnes novinářům představili její autoři.
Studie vyčísluje dopady na zdraví a životní prostředí v důsledku znečišťování ovzduší při těžbě uhlí a jeho spálení v elektrárnách a teplárnách. Vyčísluje také dopady na zdraví způsobené hlukem při těžbě uhlí. V případě neprolomení limitů jsou odhadované náklady 14 miliard korun.
Materiál navazuje na studie socioekonomických dopadů a dopadů na teplárenství, jejichž výsledky zveřejnil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) na konci června. Na jejich základě tehdy ministr sdělil, že navrhne vládě a tripartitě, aby rozhodnutí o prolomení takzvaných těžebních limitů na dole ČSA, kde těží Severní energetická, bylo odloženo na rok 2020. Na dole Bílina, patřícímu Severočeským dolům, se limity mají podle něj kvůli potřebám tepláren prolomit už letos. Mluvčí MPO František Kotrba dnes ČTK řekl, že tento postoj platí i po zveřejnění studie dopadů na životní prostředí, která je poslední, kterou mělo ministerstvo před vládním rozhodnutím o limitech předložit.
MPO nyní považuje za nejlepší kompromis mezi potřebami českého teplárenství a sociálními, ekonomickými a environmentálními dopady prolomit limity ještě letos pouze na dole Bílina a otázku dolu ČSA znovu otevřít až v roce 2020, řekl Kotrba. Případné prolomení na dole Bílina nezasáhne žádná lidská sídla.
Variantu prolomení limitů na dole Bílina podporuje ČEZ, který Severočeské doly vlastní. „Je-li cílem aktuální studie ukázat, která varianta pokračování v těžbě hnědého uhlí je z pohledu vyvolaných externalit optimální, pak je to prokazatelně varianta korekce limitů na dole Bílina,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle něj stojí proti zmiňovaným deseti miliardám korun téměř 150 miliard korun, které lze z prolomení limitů na tomto dolu získat. „Více jak 20 miliard korun činí odvod za nerost, daně firem a zaměstnanců, sponzoring regionu. A pak je tu hodnota samotného uhlí, která je řádově 120 miliard korun,“ dodal Kříž.
Výhrady k aktuální studii mají zástupci tepláren. „Studie hodnotila pouze externí náklady související s těžbou a využitím hnědého uhlí. Přinejmenším ve variantě zachování limitů těžby by však bylo nutné zahrnout externí náklady jiných způsobů zajištění dodávek tepla, které určitě nejsou nulové. Studie je však vůbec nevzala v úvahu. Tím došlo k nadhodnocení relativního dopadu variant těžby za limity,“ řekl ČTK ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Úplné prolomení limitů podporují horníci a odbory. Proti jakémukoliv prolamování se bouří převážná část místních obyvatel i ekologové. Materiál o limitech by měla nyní opětovně projednat tripartita. Ministři by o limitech měli rozhodnout v průběhu podzimu.
Přidejte odpověď