Petr Svatoš skončil na vozíku už v sedmnácti letech. Na dění kolem sebe nezanevřel a dnes hraje stolní tenis za českou reprezentaci
Litomyšl – Často se stává, že si asociujeme invalidní vozík s lidmi, kteří v životě vše ztratili a museli se vzdát svých koníčků. Toto tvrzení ale ani zdaleka neplatí pro Petra Svatoše. Muže, který překonal svůj hendikep i sám sebe. Reprezentuje totiž Česko ve stolním tenisu.
Tělesné postižení bere jako součást života a soustředí se na věci, které ho baví. Má rád plavání, florbal nebo lyžování a v posledních třech letech mimo jiné reprezentuje Českou republiku ve stolním tenise.
Petr Svatoš, narozený na konci srpna roku 1990 v Chrudimi, již od dětství byl velmi aktivní, chvíli neposeděl a oblíbil si všechny druhy sportů. Stolní tenis ho však lákal nejvíce a na základní škole proto začal dojíždět do Litomyšle na pravidelné tréninky.
Jeho život se ale od základů změnil, když mu lékaři diagnostikovali zhoubný nádor. „Ve 14 letech jsem prošel onkologickou léčbou kvůli nádoru, který tlačil na mou páteř a míchu. Součástí této léčby byla i radioterapie, neboli ozařování. A právě díky tomu, že mi ozařovali část míchy, tak začala po třech letech odumírat,“ vzpomíná Petr Svatoš.
Od té doby šlo vše ráz na ráz. Přechod na vozík trval asi tři měsíce a nebyl tedy úplně náhlý, i tak s sebou ale přinesl velké změny.
„Bylo mi tenkrát sedmnáct let a všechno se najednou změnilo. Lidé v mém okolí mi ale velmi pomohli. Hlavně díky nim se mi to podařilo překonat. Snažil jsem se brát všechno co možná nejpozitivněji, a vlastně i díky vozíku jsem začal sportovat více než předtím,“ říká Petr Svatoš. Jediným koníčkem, kterého se musel kvůli svému handicapu vzdát, je fotbal.
Nikdo mě nezavrhl
Nepříjemné reakce okolí kvůli invalidnímu vozíku Petra nikdy moc netrápily. Lidé prý občas mají nepříjemné pohledy, ale i to je v poslední době spíše výjimkou. Naopak se často setkává s porozuměním a ochotou pomoci. „Nevím o nikom, kdo by mě zavrhl jenom kvůli tomu, že jsem na vozíku. Většina přátel mi zůstala a samozřejmě se k nim časem přidali i noví,“ vypráví Svatoš a dodává, že podpora okolí je pro něj velmi důležitá.
Kromě sportu se pečlivě soustředí také na studium. Po úspěšném ukončení Obchodní akademie v Litomyšli se rozhodl pokračovat na Vysokou školu v Karviné, obor řízení logistiky.
Kvůli škole a reprezentačním povinnostem mu proto nezbývá mnoho volného času, ale pokud ano, snaží se ho využít na maximum. „Rád rybařím a občas si taky zahraji nějakou hru na počítači. Taky hodně řídím. Mám speciálně upravené auto na ruční řízení, kde je plynový a brzdový pedál umístěný na speciální páce pod volantem,“ říká.
Do reprezentace Česka se dostal v roce 2013. A jak se mu to povedlo? „Hlavně dřinou. Bez té to nejde. Když jsem začal jezdit na republikové turnaje, všiml si mě tam reprezentační trenér, pozval mě na první soustředění a po čase jsem dostal důvěru reprezentovat,“ vypráví s úsměvem.
Díky stolnímu tenisu se mu také otevřela celá řada nových možností a příležitostí k cestování. V nejbližší době čekají Petra Svatoše dvě týdenní zahraniční soustředění, jedno v Srbsku a druhé na Slovensku. „Budu se tam připravovat na dva velké turnaje. Nejprve to bude mezinárodní turnaj v Ostravě na konci září a potom Mistrovství Evropy v dánském Velje v první půlce října. Doufám, že se mi bude dařit a v Ostravě získám nějakou medaili,“ říká Petr Svatoš. Jeho dalším velkým snem, ke kterému momentálně upnul všechno své úsilí, je účast na Paralympijských hrách v brazilském Rio de Janeiru. Nezbývá tedy než popřát mu hodně štěstí a úspěchů.
Barbora Košňarová
Svitavský deník
http://svitavsky.denik.cz/
Přidejte odpověď