Chráněných míst pro handicapované je na Vyškovsku velký nedostatek. Motivace zaměstnavatelů je slabá. Některé firmy si přitom takových zaměstnanců cení.
ilustrační foto: creativist collective / Flickr.com
V roce 2006 založila firma H&V recykling ve Vyškově chráněnou pracovní dílnu. Dnes už se jí tak oficiálně říkat nemůže, protože před třemi lety pojem nahradil institut chráněné pracovní místo. Smysl ovšem zůstává úplně stejný: nabídnout možnost práce lidem se zdravotním postižením. „Naše dílna, kde lidé rozebírají elektroodpad, funguje už devět let a jsme s její činností velmi spokojení. Troufám si říct, že za příležitost jsou rádi i zaměstnanci, jelikož mají slušný přivýdělek k invalidnímu důchodu. A práce si váží určitě víc než většina zdravých lidí,“ vyzdvihl jednatel společnosti Jan Hanák. I přes tuto oboustrannou spokojenost je ale obecný trend méně uspokojivý, jak upozornil ředitel Oblastní charity Vyškov Karel Kosina. „Zdravotně postižený člověk shání práci velmi těžko. Je to celorepublikový problém a platí to i pro region. Podle statistiky Národní rady osob se zdravotním postižením panuje v Jihomoravském kraji poměr jedno chráněné pracovní místo na pět žádostí. Podle zkušeností s našimi klienty tomu nejspíš odpovídá i situace na Vyškovsku. Třeba za poslední dva roky se nám podařilo na volném trhu práce najít zaměstnání pouze třem klientům,“ zhodnotil ředitel Kosina.
Pokud tedy firma H&V recykling uskuteční svůj záměr, o kterém se její jednatel zmínil, a budou svou dílnu rozšiřovat, o zájem o nová pracovní místa se nejspíš obávat nemusí. „V současné době u nás pracuje deset zdravotně postižených lidí. Po rozšíření by to mohl být i dvojnásobek,“ avizoval Hanák.
O tom, jaké těžkosti znamená hledat práci, ví od svých klientů i Jaroslava Bednářová z vyškovské Asociace Paprsek, která sdružuje zdravotně postižené, jejich rodiny a přátele. „Před časem jsem se vzdala nějakých větších snah o shánění práce pro naše lidi. Není to vůbec jednoduché. Spíš se teď zaměřujeme na to, abychom nabízeli zaměstnání sami. Situace na trhu práce je složitá a motivace zaměstnavatelů k vytváření chráněných pracovních míst slabá. Problém u mnoha zdravotně postižených je navíc v tom, že kvůli svému handicapu hledají takovou práci, kterou můžou dělat z domu. A té moc není,“ podotkla Bednářová.
Kontaktní pracoviště Úřadu práce ve Vyškově nyní v okrese eviduje 176 chráněných pracovních míst.
Jejich vytváření ve větším rozsahu není obecně ze strany zaměstnavatelů běžným krokem. „Spíš se jedná o individuální záležitosti. Nová chráněná pracovní místa vytvářejí zaměstnavatelé řádově v počtu jednotek,“ sdělila vyškovská ředitelka úřadu práce Jaroslava Šmejkalová.
Každý zaměstnavatel, který chce místo ve své firmě nově vytvořit, musí na úřad podat žádost o jeho zřízení, k čemuž se úřad vyjádří. „Posléze, pokud je žádost úspěšná, na zřízení místa poskytujeme příspěvek,“ dodala Šmejkalová.
Podmínkou pro to je, že dotyčná pozice musí být obsazená alespoň po dobu tří let. Výše poskytnutých peněz se liší podle míry zdravotního postižení zaměstnaného, zvýhodněné je zřizování většího počtu těchto chráněných míst.
Příspěvky ovšem nemusí být nutně tím, co by budoucího šéfa mělo motivovat k zaměstnávání zdravotně postižených. Se slovy jednatele H&V recykling o tom, jak si takoví lidé váží práce, se ztotožňuje i spolumajitel vyškovské firmy J&H Úklid Aleš Sigmund. „Naši zaměstnanci odvádí práci na sto procent a jsme s nimi velmi spokojení. A chtějí u nás zůstat, protože jinde moc možností nevidí. To znamená, že máme minimální fluktuaci, což je další velká výhoda,“ poukázal Sigmund.
Jeho úklidová firma poskytuje práci desítkám zdravotně postižených i mimo Vyškov. „Přesný počet z hlavy nevím, ale myslím, že to nyní bude asi šedesát. Číslo se stále zvyšuje, protože prakticky každý měsíc vytváříme nová pracovní místa,“ dodal Sigmund.
O to se snaží také vyškovská charita. Ročně je podle ředitele schopná vytvořit jedno až dvě pracovní místa na pozici aktivizačních pracovníků. „Ve spolupráci s úřadem práce připravujeme i větší projekt chráněných pracovních míst, v rámci něhož by lidé byli zaměstnaní například v prádelně nebo ke zpracování bylin z našich zahrad. V první fázi vznikne asi deset míst, postupně bychom ale chtěli počet navyšovat,“ plánoval Kosina.
ADAM HRBÁČ
Vyškovský deník
http://vyskovsky.denik.cz/
Přidejte odpověď