Komplikace s nástupem do některých vlaků, ale i ztížený pohyb ve vagonech. Problémy se kterými se setkávají vozíčkáři na železnici mezi Prahou a Ostravou. Rozhovor s Václavem KRÁSOU, předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením:
ČT 1
Handicapovaní mohou na této hlavní trase využít dostatek spojů, jenže některé nejsou pro vozíčkáře vůbec uzpůsobené. Náš štáb ČT 1 zjišťoval, kde mají postižení hlavní problémy.
Olomouc hlavní nádraží. 10 hodin 13 minut. Do Ostravy pojedeme vlakem společnosti RegioJet. Příprava plošiny by podle stevardů trvala dlouho, vozíček se tak do vagonu nakonec zvedl rukama.
Hned u dveří do chodbičky se ale objevil problém. I přesto, že má vozík 65 centimetrů, dovnitř se nevejde.
Milan LANGER, předseda, Spolek Trend vozíčkářů Olomouc:
Můžu sundat maximálně jedno kolo a jet po třech.
osoba:
My vás zase přeneseme.
Radka ŠŤÁVOVÁ, mluvčí společnosti RegioJet:Je možné ve standardních rychlíkových vozech přepravovat pouze cestující s invalidními vozíky do šířky 60 centimetrů. Cestující, kteří mají širší vozík je potom možné přepravovat pouze ve speciálních vozech. Tyto speciální vozy ale společnost RegioJet nemá k dispozici.
I přes problémy při vjezdu do uličky, byli stevardi RegioJetu ochotní a panu Langerovi a jeho doprovodu pomohli při usazování do kupé. Další problémy čekají handicapované na toaletách, a to i když mají vozík užší než požadovaných 60 centimetrů. Ani přenesení postiženého by nepomohlo.
Jan HABARA, asistent:Tady bychom byli v situaci, kdy bychom museli zavřít dveře, abychom se sem vlezli a zároveň jako posazovat na ten záchod, což v jedné osobě, ani ve dvou možná úplně by nebylo reálný, jo, protože bychom se tady v podstatě nebyli schopni vlézt natolik, aby, aby ty dveře šly zavřít.
Po problematickém vystupování v Ostravě jedeme expresem Českých drah do Hranic.
Milan LANGER, předseda, Spolek Trend vozíčkářů Olomouc:Některé sedačky když tak zvedneš, jo, ony by měly jít zvednout, otvírání je dostatečně široké, jak u dveří, že je dostatečně široká chodbička.
Bez problémů jsou i toalety. Vozíčkáři tady mají dostatek místa a nebo třeba madla na chycení. Kromě 2 expresů, které jezdí na trati mezi Prahou a Ostravou každý den 2krát, mohou vozíčkáři využít i soupravy Pendolino, které jsou pro jejich potřeby přizpůsobené.
Poslední dopravce. LEO Expressem jedeme z Hranic do Olomouce.
Milan LANGER, předseda, Spolek Trend vozíčkářů Olomouc:Myslím si, že pro 2 vozíky, a to i elektrické, je tady dostatek místa. Vlastně je to nejvíce místa ze všech typů vozů, který já znám.
Kromě vlaků trápí vozíčkáře i některá česká nádraží. Někde mohou využít výtah a podchod, jinde se dostanou přes koleje jen po cestě na konci nástupiště. Stupeň bezbariérovosti daného nádraží je pro postižené vyznačen speciálními symboly v jízdních řádech.
Česká televize.
moderátorka:
Po telefonu zdravím Václava Krásu, předsedu Národní rady osob se zdravotním postižením. Z reportáže vyznívá, že největší komplikace mají cestující na vozíčku ve vlacích společnosti RegioJet, jedná s vámi tato společnost o nějaké nápravě do budoucna?
Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením:
My jsme se pokoušeli s RegioJetem jednat. Musím říci, že to jednání bylo poměrně rychlé, protože majitel, majitel RegioJetu prostě v zásadě odmítá s námi jednat, říká, že místa, která by vyčlenil pro lidi na vozících, mu vlastně ubírají místa pro pasažéry, že jich tam dá víc, a to, že je pro něj rozhodující, že on je podnikatel, že musí vydělávat.
moderátorka:
Viděli jsme problémy, se kterými se musí lidé vypořádat na trase Praha – Ostrava, jak je to na menších regionálních tratích?
Václav KRÁSA,
Tak samozřejmě ty menší regionální tratě jsou mnohdy problémové, a to především proto, že nejsou upravená nádraží, myslím si, že to je největší problém, že se lidé těžko dostávají k vlakům a samozřejmě, že těch vlaků, které jsou uzpůsobeny, je podstatně méně, i když, jsou také již vagony, které lze použít pro vozíčkáře.
moderátorka:
Tak kde vás nejvíc tlačí ta pata, obrazně řečeno, co chybí na nádražích, plošiny, výtahy, co chybí ve vlacích, ty vagony jsou úzké.
Václav KRÁSA,
Já myslím, že těch věcí je poměrně dost, především mnohdy je to velmi nepřístupné nádraží, a to proto, že nejsou vlastně nástupní plochy pro, pro nástup do vozu nebo se musí po schodech, těmi, těmi vestibuly pod kolejemi a nejsou tam výtahy, což je samozřejmě velký problém. Toto se pomalu odstraňuje, ale těch nádraží je tolik, že samozřejmě je to problém na dlouhou dobu let. A potom je to samozřejmě také to, že ty regionální vlaky často nemají uzpůsobené vagony a pak takový vagon je prakticky nepoužitelný pro vozíčkáře a oni nemohou jezdit především těmi lokálními trasami.
moderátorka:
Existují nějaká pravidla bezbariérovosti, která by měla Česká republika splňovat z hlediska mezinárodních dohod a zatím nejsou naplněná?
Václav KRÁSA,
Tak především je tady naše vyhláška 398 z roku 2009, která obecně stanoví pravidla přístupnosti a to jak v budovách, tak i v dopravě a tu by v zásadě měli všichni, kteří opravují nebo nově budují nádraží a to jak autobusová nebo železniční, měli dodržovat a pak je to samozřejmě také směrnice Evropské unie o přepravě osob železniční dopravy, která ale nestanoví normy velikosti těch vagonů, ale říká, za jakých podmínek tuto dopravu lze uskutečnit, to znamená, že nesmí docházet k diskriminaci a dopravce má uzpůsobit ty přepravní služby tak, aby lidé se zdravotním postižením mohli jeho služby využívat.
moderátorka:
My jsme slyšeli o dopravci, který vám nevyšel vstříc, hrozí České republice za toto nějaké sankce?
Václav KRÁSA,
Bohužel nehrozí. My už jsme kontaktovali několikrát ministerstvo dopravy, Drážní úřad a bylo nám řečeno, že vzhledem k tomu, že se jedná o soukromého dopravce, takže on není povinen dodržovat tuto směrnici EU, my se domníváme, že to není pravda. Je pravda, že tady je veřejný dopravce České dráhy a nebo i LEO Express, které v zásadě splňují všechny ty podmínky… na těch dlouhých trasách.
Na shledanou, hezký večer.
Přidejte odpověď