Minimální mzda pro zdravotně postižené se navýší o 1300 korun na 9300

Minimální mzda se od ledna zvedne o 700 korun na 9900 korun. O nárůstu rozhodla vláda. Minimální mzda pro zdravotně postižené se navýší o 1300 korun na 9300.

Kabinet po několika letech též zvedl minimální mzdu pro zaměstnance s invalidním důchodem. Minimální mzda pro zdravotně postižené se navýší o 1300 korun na 9300. Minimální mzda zdravotně postižených je zatím 8000 korun, tedy 48,10 Kč na hodinu. Podle vládního plánu prosazování rovných příležitostí pro lidi s handicapem by se minimální mzda zdravých a postižených měla úplně srovnat. Původně to mělo být od příštího roku, kabinet termín ale odsunul na leden 2017.

Odbory s částkou 700 korun spokojeny nejsou. »Očekávali bychom vzhledem k pozitivnímu vývoji ekonomiky větší dynamiku růstu minimální mzdy. Jsme přesvědčeni o tom, že by vyšší zvýšení nemělo žádné negativní dopady na zaměstnavatele,« řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Na tripartitě odboráři požadovali přidání o tisícikorunu.

Stínový ministr práce a sociálních věcí KSČM Miroslav Opálka odborářům rozumí. »Máme podobný pohled jako odbory, také bychom si představovali, aby se rozdíl ve výši minimální mzdy u nás a ve zbylé Evropě snižoval rychleji.

Na druhou stranu, mám-li být upřímný, osobně jsem nečekal, že se v této vládní konstelaci podaří během dvou let zvednout minimální mzdu o 1400 korun,« řekl Haló novinám Opálka, který tak tento jistě těžce vybojovaný kompromis uvítal.

Zaměstnavatelé naopak nadšeni nejsou. Na tripartitě žádali navýšení o pětistovku. Svaz průmyslu a dopravy včera přišel s prohlášením, že zvýšení minimální mzdy nepříznivě ovlivní některá odvětví, například kožedělný či textilní průmysl či podnikání v bezpečnostních službách. Opálka této argumentaci však nevěří. »Jsem přesvědčen, že praxe rychle ukáže, že toto opatření nesníží efektivitu českých
podniků či dynamiku celé ekonomiky. Stejně tak jsem si jist, že podnikatelům zůstanou stále ještě velké zisky, které stejně ve většině vyvážejí do zahraničí,« uvedl Opálka.

Pozitivním dopadem si je jistý i stínový ministr financí KSČM Jiří Dolejš. Podle něj mohla vláda bez obav minimální mzdu navýšit mnohem více.

»Je to důkaz, jak se kabinet stále drží v oblasti výdajů při zemi. Upozorňuji, že i po tomto navýšení budeme mít jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě,« řekl Dolejš. Opálka navíc upozornil, že vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25 306 korun, dvě pětiny odpovídají 10 122 Kč.

»Nevím, jestli se vládě tento závazek podaří splnit,« zapochyboval stínový ministr. Podobně skeptický je šéf ČMKOS Středula. Podle něj se při dosavadním tempu přidávání nejnižší výdělek ke čtyřiceti procentům průměrné mzdy do konce volebního období nedostane a vláda by měla voličům vysvětlit, proč svůj závazek ze svého programu nedodržela. Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Nynější přidání o 700 korun by mělo podle autorů návrhu firmy v příštím roce stát 1,6 miliardy navíc. Ve veřejném sektoru by to mělo být asi 439 milionů. Do sociálního pojištění by díky přidání mohlo přitéct dalších 470 milionů, do zdravotního zhruba dvě stě milionů.

Minimální mzdu pobírají 2,3 procenta zaměstnanců v ČR.

Haló noviny

ilustrační foto: LeoSynapse / sxc.hu