Péče o lidi s demencí poskytovaná rodinou stojí měsíčně od 40.000 do 60.000 korun, pečující rodinní příslušníci jí tráví přes 300 hodin za měsíc. Zdravotních a sociálních terénních služeb lidé příliš nevyužívají, těchto služeb je málo a jsou finančně náročné.
řekla ředitelka gerontocentra v Praze 8 a místopředsedkyně Alzheimer Europe docentka Iva Holmerová.
Na světě je 47 milionů lidí s demencí, v roce 2050 jich bude 130 milionů. V Česku je 140.000 až 150.000 lidí s demencí, do roku 2050 se jejich počet zdvojnásobí. Nástup nemoci se posouvá do stále mladšího věku.
Přímé náklady na zdravotní péči o pacienta s demencí a další odborné služby představují podle Holmerové zhruba 10.000 korun měsíčně. „Daleko vyšší jsou náklady nepřímé, které máme tendenci přehlížet,“ upozornila. Z měsíčních 300 hodin rodinné péče bývá třetina pomoc v základní soběstačnosti, třetina v běžných životních činnostech a třetina dohled nad pacientem. Pečující v průměru zameškají v práci 20 hodin za měsíc.
Holmerová dále řekla, že zájem lékařů o obor je malý a ještě klesne, pokud bude vyřazena geriatrie ze základních oborů a stane se oborem nástavbovým, jak navrhlo ministerstvo zdravotnictví. Vzdělávání geriatrů by se tak o tři roky prodloužilo. Ministerstvo varování odborníků odmítá, na vyřazení geriatrie se podle něj shodly lékařské společnosti a souhlasí prý i lékařská komora.
Česká alzheimerovská společnost zpracovává výsledky studie, v níž bylo sledováno 119 dvojic pacientů s demencí a rodinných pečujících. „Vyplývá z ní, že pečující v Česku poskytují sami převážnou část péče. Ve srovnání s ostatními zeměmi jsou v péči relativně osamoceni i s ohledem na to, že průměrný počet pečujících o jednoho člověka s demencí je u nás 1,6, což je méně, než uvádějí mezinárodní studie,“ řekla Holmerová.
Evropská doporučení vedle diagnostiky, léčby a podpory pacientů i rodin a zajištění služeb cílí na to, aby lidé s demencí mohli žít co nejnormálnější život v prostředí, které jim to umožní. Jde o tvorbu vstřícného a srozumitelného prostředí, například lepším značením, informováním, popisy, návody i tím, že je lidem s demencí poskytnuto dost času na jednotlivé úkony v obchodech i na úřadech.
Aktuální je umožnit mladším pacientům, aby co nejdéle setrvali v práci a vedli aktivní život, na který jsou zvyklí. Například firmy v Japonsku či USA nabízejí programy a podporu lidem s demencí a snaží se je zaměstnat či zapojit jako dobrovolníky.
ilustrační foto: PhotoRack
Péče v rodině probíhá často bez povědomí o tom , že existuje určitá možnost diferencované finanční podpory tzv „příspěvek na péči“ a jeho použití na výpomoc placené sociální péče.
Jsou h r a n i c e co může rodina zvládat sama a kdy již je nezbytné hledat profesionální ošetřovatelskou pomoc mimo rodinu. Stejně tak je hranice kdy pro efektivní péči je nutno přejít z péče v rodině do péče ve specialisovaném zařízení převážně či kompletně/celodenní stacionář,kompletní lůžková péče.
S tímto souvisí v naší společnosti málo akceptovatelný fakt, že hodnota zdravotní, ošetřovatelské či sociální služby nebo péče,má své NÁKLADY A NĚCO STOJÍ.
Odborné lékařské společnosti s tímto ekonomickým faktorem při svých sděleních veřejnosti málo či vůbec nepracují.
Je vhodné předložit veřejnosti náklady na domácí lůžko důchodce a v DD,tj pořizovací a provozní
Stejně tak je vhodné porovnat náklady na péči o dementního pacienta v rámci rodiny s placenou ošetřovatelskou péčí a náklady trvalé ústavní péče.