Byl večer 25. července. V honosném prostředí Winter Gardens v anglickém Blackpoolu tisíce bouřících fanoušků sledovalo rozuzlení semifinálového dramatu šipkařského turnaje World Matchplay.
Proti legendárnímu Philu Taylorovi, který v blackpoolském klání neprohrál od roku 2007 jediný zápas, stojí James Wade. Nenápadný chlapík v brýlích, který – na rozdíl od mnoha jiných šipkařů – během zápasu prakticky neprojevuje emoce.
Až po zápase si zajuchal. Dvaatřicetiletý Wade ten večer rázně ukončil vítěznou sérii o dvaadvacet let staršího Taylora (porazil ho 17:14) a dostal se pošesté v kariéře do finále World Matchplay, po mistrovství světa druhého nejprestižnějšího šipkového turnaje organizace PDC. V boji o titul sice nestačil na světovou jedničku Michaela van Gerwena, i tak ale získal další úspěch do své bohaté sbírky a také šek na 50 tisíc liber (bezmála dva miliony korun).
„Jsem šťastný, že jsem se tu dostal znovu až do finále. Na druhou stranu vím, že jsem dnes nehrál dobře. Od začátku do konce zápasu jsem se trápil. Je to zničující, protože vím, že jsem měl na to vyhrát,“ řekl Wade, momentálně šestý hráč žebříčku. Sebekritická slova. I tak je ale jeho dlouhodobě vysoká výkonnost u šipkového terče neuvěřitelná. Oto víc, že se na rozdíl od ostatních hráčů potýká ještě s jedním soupeřem navíc.
„Od dětství jsem věděl, že jsem v něčem jiný než ostatní děti,“ popsal Wade před pár lety v rozhovoru pro The Sun. „Měl jsem jiný pohled na život než ony a dokonce jsem se ptal rodičů, jestli nejsem mentálně postižený.“ Co mu bylo? Slavný šipkař celý život trpí bipolární poruchou a také hyperkinetickou poruchou.
V jednu chvíli se cítí šťastný jako blecha, vzápětí je mu na umření. „Před rokem jsem o svých narozeninách ležel celý den v posteli, brečel a chtěl umřít,“ svěřil se Wade. Až pak vyhledal odbornou pomoc a léčí se. Podílí se také na charitě pro pacienty s bipolární poruchou. Je neuvěřitelné, že přes tyto celoživotní problémy dokázal jako profesionální šipkař to, co dokázal. Po Taylorovi a van Gerwenovi je třetím nejúspěšnějším hráčem v historii PDC, vyhrál osm majorů.
„Je to zázrak,“ řekl pro Daily Record bývalý hráč Chris Mason, který má podobné zdravotní potíže jako Wade. „Míchat bipolární poruchu a soutěžní sport je ten nejhorší koktejl. Když mi lékař poprvé sdělil mou diagnózu, zeptal se mě, jestli dělám něco soutěžně. Řekl jsem mu, že jsem profesionální šipkař. Chytil se za hlavu a řekl, že tyhle dvě věci prakticky nejde skloubit,“ vypravoval Mason.
Wadeovi to přesto jde. „Myslím, že lidé nedokáží dostatečně ocenit, co musí vytrpět. Nehraje jen proti protihráči na pódiu, ale největšího soupeře má ve své mysli,“ zdůraznil Mason.
Šipky nejsou fyzicky zvlášť náročná disciplína, o to větší nápor ale představují na psychiku – hráč musí být neustále plně soustředěný. „Někdy na Jamesovi vidím, jak přímo při zápase bojuje se svými démony. Při bipolární poruše se nálada mění zničehonic a bez důvodu,“ řekl Mason.
Wade na červencovém World Matchplay opět potvrdil, že patří do absolutní světové špičky. Dokázal to i některým lidem, kteří ho dvakrát nemusí. Třeba loni ho vedení PDC překvapivě nepozvalo do prestižní Premier League – prý proto, aby měl víc času starat se o své duševní zdraví. Wadea to tehdy těžce zasáhlo (letos už v desítce vyvolených účastníků Premier League nechyběl).
Některým hráčům se zase údajně nezdají Wadeovy léky, které kvůli bipolární poruše užívá. „Jsem nesmírně zklamaný, že několik mých spoluhráčů z Premier League říká, že léky mi dávají nefér výhodu,“ napsal letos Wade na Twitteru. Šéf PDC Barry Hearn raději okamžitě uvedl, že nic takového nikdo neřekl. Podle odborníků navíc dotyčné léky rozhodně nelze považovat za formu dopingu. „Pomáhají Jamesovi stabilizovat emoce a dostat se na tu úroveň, která je pro ostatní normální,“ řekl Mason.
VOJTĚCH ŽIŽKA
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď