Josef Hrachovec se věnuje některým frekventovaným místům v okresním městě. Peníze tu dostaly podle něho přednost před značkami
Mnohý čtenář si zřejmě řekne, že název je poněkud přehnaný. Vezmeme – li v úvahu některá dění v Rokycanech zjistíme, že tolik přehnané to zase není.
Zcela jistě by tento názor potvrdili občané a nejen z Rokycan, kteří mají nějaký zdravotní problém,jenž je přesunul do kategorie zdravotně postižených majících průkaz ZTP. Tito lidé na rozdíl od těch zdravých se nemohou pohybovat bez zábran a proto vždy uvítají, když mohou příkladně zaparkovat na vyhrazeném parkovišti vysloveně určeným těmto osobám. Takové parkoviště je mimo jiné také v prostoru před dominantou rokycanského náměstí – Žďárem. Původně byla zřízena dvě parkovací místa, která po zkušenostech byla rozšířena o další, tudíž třetí parkovací místo pro zdravotně postižené. Až sem by bylo vše v naprostém pořádku, kdyby k dopravní značce nebyla přidána upřesňující tabulka s omezením platnosti této dopravní značky. A zde je potvrzeníonohosměřováníke Kocourkovu. Parkování pro tělesně postižené zcela v rozporu s legislativou je v tento den (úterý), to je v době tak zvaných trhů pro postižené uzavřené.
Zato parkoviště pro osobní vozidla navazující na parkoviště pro tělesně postižené je i v tento den normálně provozované. Korunu všemu nasazuje fakt, že ono parkoviště pro tělesně postižené je – jak ukazuje snímek – využito jedním stolkem jednoho trhovce. Nejde o jeden případ. Tento stav se opakuje prakticky každý týden. Nyní již i ti nevěřící Tomášové jistě pochopí onen směr Kocourkov. Je až nepochopitelné, jak někteří veřejně činní pracovníci v rámci Dne tělesně postižených se dovedou předvádět na invalidním vozíčku, aby poté doplnili dopravní značku vyznačující parkoviště pro tělesně postižení tabulkou s informaci o omezení funkce této značky v určitý den a hodinu. Ačkoliv to odporuje platné legislativě a zejména zdravému rozumu. Nebo snad poplatek trhovce za zábor místa na parkovišti pro zdravotně postižené o velikosti jednoho stolku přinese do pokladny města jmění?
Dalším příkladem je nově nainstalované dopravní značení v revitalizované ulici U Spilky. Jde o obě spojnice s náměstím. Nápis na dopravním značení vymezující pěší zónu tvrdí: Dopravní obsluze vjezd povolen mimo kol (vyznačeno symbolem kola). Toto by snad ani ve zmiňovaném Kocourkově neprošlo. Totiž obě spojnice s náměstím jsou osazeny pylonem tak, aby nebylo možno těchto spojnic jako silnice pro motorová vozidla používat. Ostatně tak tomu bylo i před zmíněnou revitalizací Spilky. Rozdíl je v tom, že před rekonstrukcí byly tyto spojnice osazeny dopravní značkou B01 Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech). Doufám, že se nejedná o jedno z podivných nařízení EU, která financovala rekonstrukci Spilky, jako tomu bylo u tuším poloměru prohnutí okurek, které pobavilo celou EU. Tím samozřejmě nechci tvrdit,že unie se v některých svých praktikách zhlédla v již zmiňovaném Kocourkovu. Je takovou tradicí, že při uvádění příkladů čehokoliv se číslovka počtu ustálila na čísle tři.
Z tohoto důvodu přidávám ještě jeden příklad, který zapadá do této kategorie rozumějte vztah ke Kocourkovu. Supermarket Kaufland v pro něho výhodném období a v letních měsících velice často rozšiřuje svoji zkolaudovanou prodejní plochu o venkovní prodej. Tuto venkovní plochu jednoduše vytvoří záborem chodníku, takže zákazníci, kterých si údajně velice váží, jsou nuceni v cestě na nákup i z něho vstupovat do poměrně úzké a dosti frekventované vozovky v těch místech ještě označené svislou i vodorovnou dopravní značkou zákaz zastavení. Do tohoto marketu samozřejmě chodí nakupovat i takzvané kompetentní osoby, které by měly vedení Kauflandu minimálně upozornit na nebezpečí úrazu, kterému vystavují svým jednáním zákazníky. Nehledě k tomu, že zmíněná plocha byla zkolaudována jako chodník a ne jako prodejní plocha. Při velkém počtu zákazníků kličkujících i s nákupními vozíky mezi projíždějícími auty v mnoha případech se jedná také o staré a obtížně se pohybující občany, by možná mohl nějaký informovanýpuntičkář tvrdit, že se jedná oobecnéohrožení což už je trestný čin.
Nabízí se srovnání s prvním příkladem (zábor parkovacích míst pro zdravotně postižené) a tímto třetím příkladem. Bystrý čtenář celkem snadno a rychle vydedukuje, že se jedná asi o stejnou podstatu. Atou jsou co jiného než peníze. Město dává přednost penězům utrženým za plochu pro stánkaře. Oni totiž zdravotně postižení za jim vyhrazená parkovací místa nic neplatí. Nu a Kaufland, proč by nenaháněl své zákazníky pod kola projíždějících aut, když to dosud nikomu ani z těch odpovědných nevadilo a tržba roste. Nebo že by v tom bylo něco jiného?
Dovolte, abych porušil onen nepsaný zákon ve výčtu příkladů, ale myslím, že sem právem patří také zhotovení chodníku v prostoru autobusového nádraží v jeho horní části u odhlučňovací stěny železnice. Tento chodník spojuje nedávno nově zhotovený park (mimochodem velice zdařilý) se starým parkem u nádraží. Zhotovení chodníku byl velmi dobrý nápad, ale co tuto stavbu zařazuje k příkladům Kocourkova je fakt, že chodník se zhotovoval jednou nanečisto, aby byl posléze rozebrán a až na druhý pokus se dílo podařilo. Chodníky v Rokycanech jsou vůbec nejčastěji po rekonstrukci opětovně zpestřené žlutou, modrou a oranžovou barvou, aby posléze byly – ač nedávno opravené – opětovně rozkopány a posléze údajně uvedeny do původního stavu, jak ukládá zákon.
Problém je v tom, že takto uvedený chodník do původního stavu vypadá jako čerstvě záplatovaný drahý koberec a ani v nejmenším se nepodobá původnímu stavu. Zde již nejde o podobnostsKocourkovem,ale jde o vyhazování peněz vlivem absence zdravého rozumu. Je velice pravděpodobné, že čtenáři by ze svých zkušeností mohli uvést daleko větší množství příkladů. Město patří nám občanům, nepatří několika rádoby samovládcům. Proto bychom jako občané měli dbát na to, aby město tu bylo pro lidi a ne naopak.
Josef Hrachovec
Odkaz: http://rokycansky.denik.cz/
Přidejte odpověď