TyfloCentrum v ulici Na Náspech nabízí odborné poradenství i sociální rehabilitaci
Hranice – Už od prosince loňského roku využívají zrakově postižení obyvatelé z Hranic a okolí služby regionálního střediska TyfloCentrum Přerov. Zatím cestu do budovy Klubu seniorů Na Náspech našlo jen pár lidí. Vyhledat pomoc mohou lidé každý druhý a čtvrtý pátek od 8 do 10 hodin. TyfloCentrum nabízí buď odborné poradenství, kdy podporuje osoby se zrakovou vadou, aby se zorientovaly ve své nepříznivé situaci, hledaly a nacházely její řešení, nebo sociální rehabilitaci, která vede k samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob se zrakovým postižením.
Regionální sociální pracovnice střediska Přerov se zaměřuje především na pomoc lidem, kteří mají částečný invalidní důchod a hledají práci. „Nepomáháme jen nevidomým osobám, ale i slabozrakým. Například nevidomý má jiné potřeby než slabozraký, který to má mnohdy složitější. Ti mají většinou částečný invalidní důchod a jsou na tom finančně hůř. Důchod je totiž neuživí, a proto hledají zaměstnání. Nevidomí pro změnu využívají poradenství nebo jim pomáháme s kompenzačními pomůckami, vyřizujeme za ně dokumentaci a podobně,“ pověděla Dagmar Staňková.
Právě kompenzační pomůcky si mohou lidé vypůjčit za určitou zálohu. Smyslem této doplňkové zdravotnické služby je možnost dočasného zapůjčení některé z pomůcek, a to v případě poruchy nebo v období procesu vyřizování žádosti o přiznání příspěvku na její pořízení.
Dagmar Staňková nabízí také kurzy na počítači. „Nejdřív zařídím počítač, musím sehnat doporučení a vyřídit vše potřebné na úřadu práce, aby klient dostal danou kompenzační pomůcku. Lidé na něj dostávají dotace. Existují mluvící počítače pro nevidomé nebo zvětšovací pro slabozraké. Výuka probíhá buď u klienta doma, kdy za ním dojíždí učitel, nebo on dojíždí do Přerova za námi,“ pokračovala sociální pracovnice. Cílem zařízení nového regionálního střediska je rozšíření nabídky potřebným. „Dojíždím do Hranic, abychom nabídli ambulantní služby. Je pravda, že zatím došli čtyři lidé. Ti chodí stabilně, dělám jim asistenci a pomáhám s problémy, které mají. Jde spíš o starší lidi. Občas se zde objeví i někdo, kdo nemá zrakovou vadu, kterou máme v kompetenci,“ pověděla Dagmar Staňková, která pomáhá například při vyřizovaní karet ZTP nebo hledání slepeckého psa.
„V Přerově mám ke dvaceti klientům. V Hranicích tuto službu teprve rozjíždíme, chvilku trvá, než si lidé řeknou a zvyknou si. Věřím ale, že naše služby využije více lidí,“ dodala sociální pracovnice Dagmar Staňková.
„Nepomáháme jen nevidomým osobám, ale i slabozrakým. Například nevidomý má jiné potřeby než slabozraký, který to má mnohdy složitější. Ti mají většinou částečný invalidní důchod a jsou na tom finančně hůř. Důchod je totiž neuživí, a proto hledají zaměstnání.“ Dagmar Staňková, Regionální sociální pracovnice střediska Přerov
BARBORA JESTŘEBSKÁ
Hranický týden
Přidejte odpověď