Povinnost zaměstnávat zdravotně postižené mají všechny podniky (viz Povinnosti pro firmy). Mnoho z nich se zákonu různými způsoby vyhýbá. Proto se podle informací TÝDNE zvažují změny, jejichž smyslem je tuto povinnost „zatraktivnit“.
ilustrační foto: bruno / sxc.hu
„Mimo jiné by se mohla pro firmy, které handicapované zaměstnají, zavést sleva na sociálním pojistném,“ říká Rychtář z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených. První rok by firmy třeba nemusely platit vůbec nic, další rok pak jenom určitou část. „Na využití slevy je všeobecný konsenzus, ale o konečné podobě se ještě diskutuje,“ upřesňuje Rychtář.
Zavést by se mohl také takzvaný registr poskytovatelů náhradního plnění, do kterého by se zapisovaly firmy zaměstnávající více než padesát procent zdravotně handicapovaných, ale také množství jimi odvedené práce. Nyní totiž některé podniky fakturují zákazníkům i práci, kterou nevykonají zdravotně postižení.
„Když se podíváte, tak náhradní plnění dnes nabízejí i poskytovatelé operativního leasingu či prodejci elektrické energie,“ říká Ivan Abdul ze společnosti Irisa. V těchto oborech je podle něho nemožné zaměstnávat více než polovinu handicapovaných.
Boj o minimální mzdu
V příštích dvou letech by mělo invalidům pomoci zvýšení minimální mzdy. V současnosti totiž mají tuto částku nastavenou na 8000 korun, což je o 1200 korun méně než u zdravého člověka. „Je to jasná diskriminace,“ domnívá se šéf handicapovaných Krása.
Opatření paradoxně ale může handicapovaným uškodit. Podle Zdenky Děcké z frýdecko-místeckého družstva Vkus to povede spíše k jejich propouštění. „Už v současné době musí být za stejnou práci stejná odměna. Ale většinou ti postižení nedělají tutéž práci jako zdraví,“ říká Děcká. Často to je i o desítky procent méně.
„Zvýšení minimální mzdy bude znamenat vyšší náklady a budeme si muset pečlivěji vybírat i my, kteří se na handicapované specializujeme,“ dodává Zdenka Děcká. Jinak by podle ní družstva a chráněné dílny zkrachovaly.
—
Invalidé stráží vládu
Místo 61 korun na hodinu pouhých 47 korun – i tak může vypadat platba za bezpečnostní služby. Minimálně v podání Úřadu vlády. Ten si totiž na základě výběrového řízení pro ostrahu svých objektů najal společnost Forcorp Group. Té platí 46,84 koruny za hodinu bez daně z přidané hodnoty. „Zaručená minimální mzda strážných je přitom téměř 61 korun na hodinu,“ říká prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník.
Důvod je jednoduchý: „Výše sazby může být pod úrovní minimální mzdy díky příspěvkům na podporu zaměstnávání, které bezpečnostní agentura využívá díky tomu, že zaměstnává více než 50 procent zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,“ konstatoval Martin Ayrer, mluvčí Úřadu práce.
Podle Kameníka přitom podobný postup podkopává ceny služeb mezi bezpečnostními firmami. Postup kritizovalo i ministerstvo vnitra, které na nízké sazby upozornilo. „Tím, že vítězem výběrového řízení se stane ten, kdo nabídne nejnižší cenu, a to i s vědomím, že při přistoupení na tuto cenu téměř neexistuje na straně soukromé bezpečnostní služby šance dodržet platnou pracovněprávní legislativu, dochází k degradaci oboru,“ kritizuje ministerstvo přístup nejvyššího státního úřadu. Jinými slovy jde o torpédování cen na trhu.
Pro zdravotně postižené je to ale v řadě případů jedna z mála možností, jak si najít práci. Nefunguje totiž dostatečný systém vzdělávání, který by jim zaručil důstojnější práci.
časopis Týden
Přidejte odpověď