Švédští lékaři implantovali desetileté dívce cévu vypěstovanou v laboratoři z jejích vlastních kmenových buněk. Nahradili tak zúženou srdeční cévu, jež nedovolovala dostatečný průtok krve. Informoval o tom renomovaný lékařský časopis The Lancet.
ilustrační foto: Adam-Ciesielski-sxc.hu
Podle odborníků se tím otevírá cesta pro využívání lidských embryonálních kmenových buněk k léčbě pacientů dosud odkázaných na srdeční bypassové operace nebo dialýzu, kteří mají nedostatečně funkční cévy.
Výhodou nového postupu je to, že už pacienti nebudou vystaveni riziku autoimunitní reakce těla proti cizorodému transplantovanému orgánu a nutnosti celoživotně užívat léky na potlačení této reakce.
„V blízké budoucnosti budeme moci takto transplantovat tepny i žíly ve velkém měřítku,“ míní Suchitra Sumitranová-Holgerssonová, profesorka transplantační biologie na Univerzitě v Göteborgu, jejíž tým operaci provedl.
Jako základ byla použita devět centimetrů dlouhá céva od mrtvého dárce, která byla zbavena všech živých buněk, takže zbyl jen bílkovinný substrát. Na něm se pak uchytily kmenové buňky odebrané z dívčiny kostní dřeně.
Podobné zákroky se již provádějí například při transplantaci průdušnice. Poprvé ji podstoupila před čtyřmi lety 30letá žena, která k vypěstování náhradního orgánu také poskytla vlastní kmenové buňky.
www.invarena.cz
Je úžasné, že věda jde pořád dopředu. O to víc je děsivé, že dnes dokáží lékaři pomoci téměř se vším, ale lidé kvůli nedostatečné péči pak umírají v podstatě na banality. Každý koho znám a vrátil se z nemocnice, tvrdí, že je rád, že se vůbec vrátil domů. A to si za to ještě platíme.