Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ministryně práce Michaela Marksová (oba ČSSD) chtějí jednat s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) o navýšení peněz na zdravotní péči v sociálních zařízeních.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ministryně práce Michaela Marksová (oba ČSSD) chtějí jednat s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) o navýšení peněz na zdravotní péči v sociálních zařízeních. Tato oblast je podfinancovaná a ročně v ní schází jedna až dvě miliardy korun, řekl Němeček ČTK po dnešním jednání s Marksovou a ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňkem Kabátkem v Benešově.
„Spodní hranice je jedna miliarda a horní hranice je 1,5 až ke dvěma miliardám z pohledu toho, co chybí na dokrytí zdravotní složky v zařízeních tohoto typu,“ řekl Němeček během dnešní návštěvy benešovského domova pro seniory. „Oba jsme se shodli, že je potřeba jednat s panem ministrem financí,“ doplnila ho Marksová.
Podle Němečka je nutné, aby stát chybějící prostředky doplnil, a to posílením zdravotního pojištění nebo státními penězi, které půjdou přímo za klientem. Kdo příslušný materiál bude předkládat, není podle Němečka podstatné a vyplyne to z meziresortního jednání. Podle ministra by celý systém mohl být posílen už v příštím roce.
Kabátek uvedl, že zatímco ministři hledají systémové řešení, pojišťovna musí najít řešení „teď v reálném čase“. „My se snažíme nějakým způsobem v rámci ekonomických mantinelů i v tom podfinancovaném systému hledat řešení, která umožní pobytovým zařízením sociálních služeb přežít. Snažíme se vytvářet určitý prostor pro navyšování produkce, pro navyšování úhrad, byť to není v řádu miliard, ale spíš jednotek a desítek milionů,“ řekl Kabátek ČTK.
Deficit je podle ministrů důsledkem stárnutí populace. Prodlužuje se průměrný věk dožití a zvyšují zdravotní problémy seniorů a zdravotně postižených. „Není možné, aby sociální služby nedostaly zaplaceno za zdravotní úkony, které poskytnou svým klientům,“ zdůraznila Marksová.
Ministerstvo práce eviduje téměř 64.000 lůžek v 924 zařízeních sociálních služeb povinně poskytujících ošetřovatelskou péči. V těchto zařízeních od roku 2008 klesá počet zdravotnických pracovníků, především všeobecných sester, které zajišťují ošetřovatelskou péči. Peníze plynoucí z veřejného zdravotního pojištění pro výkon ošetřovatelské péče pokrývají necelých 70 procent celkových personálních nákladů.
Struktura klientů v pobytových sociálních službách se v posledních deseti letech navíc významně změnila. Klienti potřebují kvůli zhoršování zdravotního stavu intenzivnější ošetřovatelskou péči.
Přidejte odpověď