Jílková: Máme přijmout kvóty na uprchlíky?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec; bývalý ministr spravedlnosti /nezávislý za TOP 09/:
Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců o.p.s.:
Petr HAMPL, sociolog:
Milan KOHOUT, filozof a vysokoškolský učitel:
Jaromír CARDA, rozhořčený občan z Vizovic; OSVČ:
Jiří JÍROVEC, důchodce; emigrant, žil v Kanadě:

Pane Kohoute, vy jste se proslavil větou, že každá česká rodina by měla vzít k sobě do bytu jednu rodinu uprchlíků a živit je.

Milan KOHOUT,
Ano. To jsem řekl. A myslím to vážně smrtelně.
Součástí evropské kultury a civilizace jste i vy, pan Carda. A víte, co udělala civilizace západní za posledních set let zemím v Africe, na středním východě a tak dále? Ty stamiliony mrtvol? A co dělá dodnes? Co dělá dodnes? Útočit na Irák, kde je už milion a půl mrtvol, z toho polovina dětí, utrhaný tělíčka, nožičky a tak dále. A vy tady sedíte v tom svým zaprděným domečku a nechtěl byste vzít žádného uprchlíka z konfliktů, které jste sám pomohl způsobit.

Jaromír CARDA,
Já mám byt. Ne domeček. Pokud pan Kohout má potřebu zachraňovat svět, ať si domů nastěhuje pár dvacetiletých Somálců.

Milan KOHOUT,: Já jsem připraven. Já mám malý byteček.

Jaromír CARDA,
Pokud má děti, může je dát dětem pod stromeček třeba, oni budou určitě rádi. No, pod stromeček ne, to by mohli bejt muslimové a ty by to uráželo, že jo. Já tyto pocity nemám. Já tyto potřeby nemám, proto nechci uprchlíky z Afriky ani doma, ani v mojí vlasti. Tečka.

Petr HAMPL, sociolog:
Česká republika nikdy neměla kolonie, Česká republika nenese žádnou odpovědnost za to, co se dělo v nějakém minulém a předminulém století. Naprosto jednoznačně.

Vladislav GÜNTER,
Česká republika je součástí Evropské unie, Severoatlantické aliance a prostě to nás řadí do stejného klubu, ať chceme nebo ne. A kromě toho nesmíte zapomínat, že půlka Prahy je postavená za zlato z kolonií prostě, i když jsme je neměli.
Ale to je úplně jedno. Tyhlety historický věci stejně nemaj v danou chvíli žádnej smysl.
Větší smysl má bavit se o tom, co se tam teďkon momentálně v těch zemích děje. Na tom máme určitej podíl. Ale zároveň prostě se tam něco děje. Totéž se dělo na Balkáně, mohli jsme si říkat tenkrát, způsobili jsme to, nezpůsobili. To je ale v zásadě jedno. My se tady především máme bavit o lidech, který prostě trpěj před něčím, co se tam děje, ať už za to může kdokoli.

moderátorka:
No, dobře. Ale pane řediteli, kdybyste mohl argumentovat druhé straně, chápete, proč zrovna my bychom měli tedy ty uprchlíky přijímat podle vás? My, Česká republika.

Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců o.p.s.:
No já si totiž myslím, že ten názor, že když prostě nebudeme nikoho přijímat, tak budeme pěkně v bezpečí, je prostě pomýlený, jo.
Protože ve chvíli, kdy máme partnery v zatím ještě otevřené Evropě, kde prostě vzniká strašný přetlak na ty země, jo, tak je tady velký nebezpečí, že dřív nebo později ty země prostě nebudou ten přetlak zvládat, tím se právě zhorší ten screening těch lidí, jak máme strach z těch teroristů, a tudíž pokud tam nějaký jsou, což my ale v tuhle chvíli nevíme, to jsou domněnky, ale i kdyby tam nějaký byli, tak tím zhoršením tý bezpečnostní situace a celýho toho problému na těch hranicích samozřejmě dřív nebo později dorazí. Čili my si tím naopak ten problém způsobíme.

Jiří POSPÍŠIL,
Ten problém je velmi složitý. I ta diskuse ukazuje, jak Evropa ten problém obrovsky podcenila. Několik let to neřešila. Jiné státy, jako Austrálie…
Já nesouhlasím s tím, že Evropa se chová macešsky. Vždyť od padesátých let proudí statisíce lidí z třetího světa do západní Evropy a dneska už v těch zemích, jako je Francie, Belgie, Velká Británie je kolem 5 % přistěhovalců.
Já vnímám ten evropskej problém. Já proti tomu nic neříkám, pouze si kladu věcnou otázku, bez nějaké demagogie, kolik ještě Evropa může integrovat přistěhovalců…

moderátorka:
Dobře, no, ale pane Kohoute, a kam byste je ubytoval?

Milan KOHOUT,
No do rodin. Samozřejmě.

Jiří POSPÍŠIL,
Já myslím, že je fér tu debatu vést. Prostě není nic špatného mít na to trošku jiný názor. A já pouze říkám, že jestli ve chvíli, kdy to je několik set v jižní Evropě, půl milionu uprchlíků je v Libyi, tak jestli Evropa nereaguje pozdě, jestli kvóty na 40 lidí, což je zlomeček, nejsou úplně nesmyslné a nic neřeší a jestli náhodou bychom neměli říct, že ty ekonomické uprchlíky, jestli bychom neměli vracet, stejně jako tak činí třeba Austrálie nebo jiné země. Já respektuju, že lidi, kteří jsou ohroženi na životu a na zdraví, azylanti…

Milan KOHOUT,
Vy tady dáváte za příklad Austrálii, která ještě do roku 72 měla rasistické zákony přistěhovalecké a mohli se tam přistěhovat jenom bílí přistěhovalci? No to je mi jasný, protože vy pravičák vidíte prostě..

Jiří POSPÍŠIL,
Já si myslím, že lidem, kteří jsou ohroženi na životu a zdraví, kteří mají právo na azyl, těm je třeba pomoci. Ale ne ekonomickým uprchlíkům.

Nizar TRABULSI, Syřan žijící v ČR:
Pánové, ale proč neřešíme problém hluboký od začátku. Ten azyl nebo když vezmete uprchlíky z jakéhokoliv státu, nevyřešíte ten problém. Ten problém my chceme to vyřešit. Já mluvím o syrských uprchlících. Když vezmete tisíc nebo 5 tisíc nebo 10 tisíc, nevyřešíte ten problém. Ten problém vyřešíte, když zastavíte podporu teroristy a ozbrojené skupiny, který to podporuje Amerika, západní Evropa, arabský/.
Sýrie celý život přijímá uprchlíky. Půl milionu Palestinci z roku 48, po válce v Iráku jsme přijali milion.
A po válce v Libanonu jsme přijali 400 tisíc. A nekřičeli jsme, vezměte, nemůžeme. Všechny Syřany podělili.

Milan KOHOUT,
A proč jste proti přijímání uprchlíků teď?

Nizar TRABULSI,
Ale já to vidím dneska, ty organizace, z toho dělaly byznys. Oni prosím vás, oni vezmou z Evropy a OSN dává 10 milionů na pomoc uprchlíkům.
Už vznikla nová mafie, vznikly nový organizace pod názvem Pomoc uprchlíky. Jako když západní Evropa, Saúdská Arábie, Katar, Amerika podporovala teroristy pod názvem Islámský stát jako pod krytým názvem arabského jara. Co nám nesl to arabský jaro do ty arabský státy? Násilí, chudo, zničili továrny, nemocnice, železnici.

Milan KOHOUT,
V něčem s váma souhlasím, ale nechápu, proč nechcete brát vlastní lidi a pomáhat jim.

Nizar TRABULSI,
Ale vždyť nevyřeší to. Nevyřeší. Máme 8 milionů uprchlíků.
Lepší když zrušíte embargo. Je lepší, když Evropa zruší embargo.
A oni dneska hlásí, že spletli, že spletli, když dali zbraně místo Kurdovi, to spadli u islámský skupiny. A místo Syřanům, že to spadli o 500 metrů u tý Islámský státy. Američani, které vidí jejich radary moucha, jak lítá, že to spletli? A když irácká vojenská, když dosáhla osvobodit nejvíc města, proč Američani jim zastavili? Prosím vás, Amerika a západní Evropa používá ten ISIS a ty teroristický skupiny jako žolíka. Kdykoliv hodí na stůl. A pokud Česká republika a jejich europoslanci skutečný mají vliv v tý Evropský unie, tak ať používají jejich vliv, aby Evropa, západní Evropy přestala podporovat ty teroristy. A Saúdská Arábie a Turecko a Katar.

moderátorka:
A že není řešením sem stěhovat uprchlíky.

Nizar TRABULSI,
A tyhlety musej vzít ty uprchlíky. Američani, západní Evropa a Saúdská Arábie a…

Michaela JÍLKOVÁ,
Ale rozumíte, že spíš by ta Amerika a Evropská unie měly vytvořit klid v těch zemích nebo…

Jaromír CARDA,
Já mám dotaz na pana ředitele tam. Vy tady chcete integrovat imigranty. Aby se člověk moh někde integrovat, musí k tomu mít podmínky určitý. Jednou z těch podmínek je třeba rodina, že jo. Drtivá většina imigrantů jsou muži. Jako kde vemou manželky? Vy jim budete vozit ještě manželky z Afriky, ženy? Ne, to jsou samí chlapi jako, opravdu. Já to myslím naprosto vážně.

Vladislav GÜNTER,
To je ale to, co vy vidíte v televizi, samozřejmě. A kromě toho migrace samozřejmě někdy, a takhle utíkali přesně Češi, že utek manžel a potom prostě teprve po dlouhý době za ním přijela rodina. To je prostě, to se prostě dělo. Ale dělo se to, samozřejmě. Ale prostě to je zase součást nějaký, pokud se bavíme o azylový proceduře, která mimochodem, sama azylová procedura a prostě příjem uprchlíků samozřejmě samo o sobě neřeší situaci tý země a není to od toho, čili to vlastně nelze ani příliš směšovat, to zase máme jako Ženevskou konvenci, kterou jsme podepsali a musíme se podle toho nějak chovat.

Petr HAMPL, sociolog:
Pane Güntere, vy kdybyste byl někde, kde je nějaká nebezpečná situace, vy byste tam nechal svoji manželku a svoje děti a vy byste odjel někam, kde je bezpečno? Nechal byste je tam umírat hlady?

Lukáš MATOŠKA, student filozofie:
A co je pro vás lidskoprávní důvod? Když si sednete na člun a plavíte se, když si sednete na člun a plavíte se Středozemním mořem, tak nemáte nouzi, tak nechcete přežít, tak tady nejsou důvody? Tak to je nejsou bezprizorní a chudí lidé, kteří bychom měli přijmout naprosto beze všeho. Bez diskuse o odpovědnosti a dalších věcech, ale prostě jenom poroto, že když bychom se do té situace dostali my, tak bychom požadovali totéž.

Volfová.
Já zaprvé opravdu si myslíte, že 5 tisíc dolarů, které musí zaplatit, to jsou lidi s nouzí? Já bych chtěla, aby naši důchodci měli takové peníze, aby mohli vyjet. Zadruhé. Tady jsem slyšela jednu věc, že tehdy také odcházely rodiny, že… Ne. Vůbec ne. Já chci, aby naši důchodci si žili tak…
Já bych chtěla reagovat na to, když jste říkali, že odcházeli také muži. To není vůbec pravda. Tehdy se řešily veliké problémy. Já mám otce, který odešel a my jsme tehdy v rodině řešili, protože maminka odejít nechtěla a táta dlouze přemýšlel, nakonec se dohodli, že prostě my tu chceme zůstat, protože tu máme babičku a podobně, ale jinak většinou to bylo obráceně. Většinou odcházela celá rodina, naprosto celá a byly to velké problémy s tím, aby ta rodina odešla. Prostě nebylo to tak, že šel chlap. Šly vždycky naopak, ty první šly ty manželky a ten chlap byl velmi jako nervózní a nakonec šli všichni. Anebo nešel nikdo. Takže není pravda, že tady, když vidíme, a to byli jak ty ekonomický, tak ty politický. A jestli mohu, já…

Milan KOHOUT,
Ne. Z Česka, z Československa většinou ekonomičtí. Mně to vykládejte, já jsem byl dva roky v politickým lágru.

Volfová:
A já když vidím dneska tu invazní armádu, která se sem žene, protože to není nic jiného, tak se bohužel bojím, že to tak prostě není jako dříve.

Milan KOHOUT,
Vždyť my tam máme armády. Co to vykládáte? My jsme jim tam poslali armády a zabíjíme jim děti.

Anna HRADÍLKOVÁ, :
Jmenuju se Anna Hradílková a já bych to trošku chtěla usměrnit, tu diskusi, protože jsem se domnívala, že jsme tady proto, abychom se bavili o tom, jestli chceme přijímat uprchlíky, jakým způsobem v rámci Evropské unie se toho problému chopíme, Česká republika. A chtěla jsem se zeptat pana Pospíšila, když tedy nezastává názor, že bychom měli přijímat uprchlíky v těch kvótách, které Evropská unie navrhuje, jestli to znamená, že jste zásadně proti přijímání jakýchkoliv uprchlíků nebo jak je, jaký vy zastáváte názor nebo jak si myslíte, že bychom to měli řešit?

Jiří POSPÍŠIL,
Já se to teda pokusím vysvětlit, protože to téma je tak složité, že teď je to tady opravdu rozbito do mnoha drobných otázek. Já kritizuji kvóty jako takové. To znamená, nesouhlasím s tím, aby v situaci, kdy tu je několik set uprchlíků, se jich 40 vybralo, zbytek Evropa vůbec neřeší, a ty se podle rozhodnutí italského úředníka na pobřeží Itálie nebo úředníka v Řecku, bez jejich vůle, prosím vás. Uvědomte si také vy, co kvóty hájíte, že to bude bez vůle těch lidí, kteří se dozví, že jdou do Bulharska, do Rumunska, kamkoliv a mají třeba rodinu ve Švédsku. To znamená, já se domnívám, že i lidé, kteří více chtějí chránit uprchlíky, s tím principem, kdy bez vůle uprchlíka se někam dostane, by neměli souhlasit.

Michaela JÍLKOVÁ,
Ale já jsem četla, že naopak oni musí souhlasit.

Jiří POSPÍŠIL,
Ne, ne. Tak to jste špatně četla. To se omlouvám. Nechte mě dokončit tu myšlenku. Tak jako jsem chtěl paní vysvětlit a dovolte mi, já nejsem proti uprchlíkům, kteří jsou z politických důvodů azylanti, jde jim o život a o zdraví, ale musí to být svobodné rozhodnutí. Oni když do České republiky přijedou, podstoupí zde azylové řízení u ministerstva vnitra a buď azyl dostanou nebo ne. To tak bylo. To je definováno v mezinárodních dokumentech. Podívejte se na to. To vám tady pan kolega vysvětlí. Co je politický uprchlík, se dost jasně ví, prosím vás. Takže chápete mě? Já rozlišuju, promiňte, já rozlišuju mezi ekonomickým uprchlíkem a mezi těmi, kterým jde o život a o zdraví. V tom já vidím velký rozdíl. A dneska na západě ve většině studií se toto rozlišuje. To jsou dvě rozdílné polohy. A jedna věc, promiňte mi, ti lidé by sem měli chtít, my bychom sami měli říct, jaké máme možnosti. To rozhodnutí má vyjít z České republiky. Naše vláda by měla říci, my máme takové a takové možnosti. Měli bychom pomáhat. Já nejsem proti solidaritě. Ale ve chvíli, kdy to rozhodne Brusel, Brusel řekne, 1328, nikdo neví, jak k tomu číslu došel. Nikdo to neví v tuhle chvíli. /Souzvuk hlasů/.

moderátorka:
Tak kolik vy byste tedy přijal uprchlíků dobrovolně? No kolik? Dobrovolně.

Jiří POSPÍŠIL,
Tak tato země je schopna, tato země je schopna dobrovolně přijmout tisíc uprchlíků až dva tisíce ročně. To jsou naše historicky… Musí to být… To je naše historická zkušenost. Já vám řeknu jednu věc… Já osobně se domnívám, že by to měli být lidé, kteří jsou schopni se integrovat do české společnosti.
A s tím já absolutně nemám problém. Jako s uprchlíky, kteří byli z Jugoslávie. To jsou lidé z našeho kulturního horizontu. Ti zde budou bez problémů fungovat a integrovat se do této společnosti. Ale prostudujte si nějaké studie o fungování ghett na okraji Paříže. To je velký problém dneska.

Jiří SLÁMA, fotograf:
Já jsem včera četl na internetu takovej článek, že v roce 2014 nějaký demografové v Americe spočítali nebo odhadli, že Afrika do konce tohoto století bude mít 3,5 až 5,1 miliardy obyvatel. A když dneska teda budeme pomáhat, budeme přijímat…
Takže dneska jich je tam 1 celá miliarda 111 milionů, za 70 let jich bude třeba 3 miliardy. Dneska je tady budeme přijímat a co budeme dělat za těch 50 let, za 60, oni se tam budou množit jako kobylky.

Milan KOHOUT,
No dovolte. No to vám musím skončit do řeči. Vy jste odpornej rasista. Hnusnej dobytek. To snad není možný. Já bych chtěl říct, že tady se bavíme pořád o naší kultuře. Vždyť naše kultura je tak strašlivě pokrytecká. Když sem přijde příliv uprchlíků z Afriky, tak se to prostě prolne a aspoň se otlumí ty hroty prostě té evropské sebestřednosti šílené, náboženské, křesťanské. Mimochodem o tom nárůstu porodnosti v Africe, na tom má zásluhu třeba papež Pavel II., ne, který jim tam vykládal, že nemají si brát ani kondomy. Já ho považuju za masového vraha, papeže Pavla II. Ale já jsem proti všem náboženstvím.

Lukáš MATOŠKA, student filozofie:
A my nemáme s jinou kulturou téměř žádnou zkušenost. S jiným kulturním okruhem. Pokud jde o muslimy, žije tady 0,1 % muslimů, 0,1 %. Jeden muslim zhruba na 900 lidí. Kolik kdo z nás zná muslimů? Minimum. Ale je zde jedna z nejsilnějších islamofobních iniciativ. A to je význam xenofobie. Strach z cizího. My se bojíme něčeho, co vůbec neznáme. Proč?

moderátorka:
Tak ale pane Matoško, víte co, ať tedy mluvíme konkrétně, ano? Občané se třeba bojí, jak se tady právě budou integrovat Eritrejci, Afghánci, ano. Tak jak si představujete, že, to třeba zajímá i pana Cardu. Jakou práci třeba dáte tedy Somálci nebo nějakému občanu z Afriky, jak se o něj postaráte, víte? Abychom konkrétně hovořili.

Lukáš MATOŠKA,
A to je to nejhorší strašení. To je to nejhorší strašení.
Kritici přijímání uprchlíků totiž říkají, oni budou využívat sociální systém a tak dále.
Proboha, kde to jsme? Sociální stát, sociální systém je navržený pro všechny občany. Strašení tím, že pár lidí tady bude něco využívat, je naprosto nesmyslné. Nechte mě domluvit. Jestli tady někdo vysává, zneužívá, likviduje zbytky sociálního státu, tak to jsou shodou okolností ti samí politici, kteří nás dneska štvou a šikují a proti přijímání migrantů. Neměli bychom se nad tím zamyslet?

moderátorka:
Pane Matoško, pojďte, ta otázka, ne, ta otázka byla naprosto jasná, ano? Představme si tedy Eritrejce, ano, jaké má vzdělání, jaké má jazykové znalosti, tak dobře, budeme mu dávat sociální dávky, bude bydlet asi někde na ubytovně, kde bude, já se vás ptám, ale to není útok přece. Já vás prosím o konkrétní odpověď, co tady budou dělat, protože to občany zajímá.

Lukáš MATOŠKA,
Já v tom nevidím žádný problém.
Chceme-li být právním státem, chceme-li být prostředím, kde budou platit pravidla, tak potom samozřejmě někdo, kdo tady bydlí a kdo tady získá občanství, má nárok na příspěvky v rámci sociálního systému. Co je na tom v nepořádku?
Buďme takovou společností, aby zde byly příležitosti úplně pro všechny.
600 miliard ročně končí v šedé ekonomice. Tady jsou prostředky, tady jsou prostředky. Proč by nemohli lidé dostat práci?

Jaromír CARDA,
Dobře. Děkuju. Jeden integrační program už tady byl, byl spuštěn v roce 65 tehdejší komunistickou vládou, týkal se Romů. Na východním Slovensku byly rušeny celé vesnice, ti Romové byli rozděleni na menší skupiny, byli rozděleni do celé republiky.
Já to dopovím. Všichni po 50ti letech vidíme výsledek. Za posledních 10 let se zdvojnásobil počet romských ghett. 70 % Romů je nezaměstnaných, ve věznicích je 60 % vězňů romský národnosti. A vy tento pokus chcete opakovat, s odpuštěním, odpusťte mi ten výraz, ještě s horším materiálem.

Vladislav GÜNTER,
Já bych chtěl říct, že tahle země už má bezmála 20 let něco, čemu se říká státní integrační program a má spoustu nástrojů, jak uprchlíkům pomáhat. No nefunguje vždycky dobře, ale existuje, ale co v týhle zemi funguje dobře na druhou stranu. A prostě ale je to určitej nástroj, kterej se prostě, samozřejmě něco se za těch 20 let na něm vyzkoušelo a umí se.
Ty lidi můžou se naučit česky, můžou se podpořit při hledání bydlení adekvátně v návaznosti na práci. A záleží na kvalifikaci nebo příležitosti toho člověka, existujou prostě programy, jak toho člověka prostě nějakým způsobem naučit česky, rekvalifikovat a připravit ho na ten život.

moderátorka:
No a jakou třeba mají tu kvalifikaci? Tak jaké pracovní možnosti oni by tedy tady mohli mít?

Vladislav GÜNTER,
No problém je, že u uprchlíka, pokud splňuje podmínky pro získání azylu, tak vy prostě nemáte co zkoumat, jakou má kvalifikaci. To je prostě irelevantní věc. Čili pokud se bavíme o ekonomických migrantech, tam ten aspekt samozřejmě ten stát může jakoby regulovat. Ale u uprchlíků to tak není zkrátka. To se musíme s tím smířit.

Miroslav KULHAVÝ, :
Mé jméno je Kulhavý Miroslav. Existuje přepravní mafie, která z toho tyje, ze které jdou peníze do Islámského státu a která přepravuje za těžký peníze, těžký peníze…
A v okamžiku, kdy se zastaví takhleta přeprava, a je to na evropských státech, hlavně těch, kteří mají chránit schengenskou hranici, a pokud vím, tak pane poslanče, tak z fondů Evropské unie na ochranu schengenské hranice jdou dost značné peníze, co s tím udělalo Řecko a Itálie?

nejmenovaná osoba:
Prosím vás, ty přepravní mafie právě by měly být eliminovány nějakým aktivním přístupem naší vlády, která přece nemusí čekat, co se stane, co připluje přes moře. Tady někdo strašil miliardama uprchlíků, Evropská unie se nás ptala, jestli jsme ochotni 500 v první fázi, 2000 bylo přesídlených. Jsou tady příklady. Vy se ptáte, co budou tady dělat. To je otázka, promiňte, mírně demagogická podle mě, protože máme tady příklad z jiných zemí, máme tady Německo…
My z těch uprchlíků musíme mít pochopitelně strach, když vidíme obrázky v médiích, které jsou samozřejmě vybrané jako konfliktní, protože média prodávají konflikty. Ale samozřejmě víme také, že ve Švédsku a v Německu přijímají například ve Švédsku už desítku let za sebou desetitisíce uprchlíků, v Německu 100 tisíc, 50 tisíc a já nemám pocit, že by Švédsko nějakým způsobem krachovalo, Německo bylo zničené a devastované a například kdyby Německo bylo zcela odkřesťanštěné nebo my tady opravdu těžko můžeme navrhovat nějaký konkrétní pracovní uplatnění, ale většina těch lidí, cosi ve své zemi dělala a jejich následná nezaměstnanost v zemích, které je přijímají, není extrémní.

nejmenovaná osoba:
Vážená, mluvíte o Švédsku a asi neznáte podmínky, které tam jsou. Byly učiněny statistiky, které ukazují, že s přílivem migrantů, a především islámských musím říct, tak stoupá zcela ve stejném poměru kriminalita. A pokud vím, jestli stoupá znásilnění, tak od okamžiku, kdy začali imigranti přicházet do Švédska, tak že by najednou Švédové začali znásilňovat, tak to si asi nemyslím. Tak jsou to asi ti, kteří tam přišli a kteří taky tak se chovaj. A chovaj se tak všude.

Jiří JÍROVEC,
Já bych to chtěl zase trošku vrátit zpátky, jo. My mluvíme o kvótách a nemáme vůbec, nebo vy teda většinou nemáte vůbec žádnou představu, proč vlastně jsou a co znamenají. Neví to ani pan poslanec, protože ten nemá žádnou zkušenost s emigrací. Podívejte, emigrace je založena nebo přijímání uprchlíků je založeno na existenci takzvaného prvního bezpečného státu. Ten první bezpečný stát je na hranici mezi nebezpečným prostorem a bezpečným a když tam ty lidi přijdou, překročej tu hranici, tak v tom státě požádají o ochranu. Když se ten stát rozhodne, že je vezme, když se rozhodne, že je nevezme, tak je prostě vykopne, když je vezme, tak za jejich, za tyhlety lidi osloví takzvané cílové země. A ty cílové země se potom rozhodnou, jestli toho danýho emigranta, potenciálního emigranta vezmou nebo nevezmou. A ty kvóty, to je prostředek Evropský unie, která těma kvótama se snaží ovlivnit ty cílový země v Evropě, aby ty emigranty vzaly, víte. Tím se nezničí vůbec nic. Ještě…

Vladislav GÜNTER,
No to říkám. Ale právě nechť se tedy kvóty odvíjejí od tý azylový procedury a od tý redistribuce těch lidí podle toho, kde mají vazby, kde mají nějakou šanci na uplatnění.

Jiří POSPÍŠIL,
Pak jste proti kvótám principiálně. Musíte být. Protože ty kvóty budou fungovat, můžu to vysvětlit? Ty kvóty budou fungovat tak, že italský úředník v Itálii rozdělí uprchlíky, ti sem přijedou a teprve tady s nima začne azylové řízení. Když dostanou azyl, potom maj statu azylanta a protože přesně jak vy říkáte a ptáte se na to, většina z nich bude chtít spíše do bohatší západní Evropy, tak budou odcházet. Já vám řeknu, nechte mi jednou, pane profesore Kohoute, dokončit myšlenku. Já se do této debaty zapojuji z hlavního důvodu. Já jsem velký obhájce Evropské unie a bojím se, a tohle je právě to, co jste vy řekla přesně, že pokud Evropa nějakým nezačne řešit otázku imigrantů, tak to může začít destruovat a rozbíjet Evropskou unii, posílí extrémní strany typu Francie a tak dále…

Jiří POSPÍŠIL
Ale k vašemu dotazu. To je dneska největší námitka v Bruselu, že vy byste musela v zásadě buď obnovit kontroly, a tím narušit Schengen, protože ti lidé budou odcházet, to se ví. Oni dělají s nima ankety, výzkumy, to není moje domněnka, to už je dneska zřejmý. Takže se může stát, že to, kvůli čemu já jsem pro Evropu, že zde máme volný pohyb po Evropě, tak to se nám může ohrozit. Je to smutný, ale to tak bohužel je. Jako princip azylové politiky..může fungovat, když ten člověk tu dobrovolně chce být a je to vztah toho člověka s tím státem.

Jaromír CARDA,
Já bych reagoval. Takže vy jste řek, pane Kohoute, musíme přijmout co nejvíc uprchlíků, aby teda aspoň nějaký tady zůstali.

Milan KOHOUT,
Samozřejmě. Abysme trochu vyvážili svoji historickou vinu. Své zločiny příšerné. Co jsme těm zemím udělali. Mimochodem Václav Havel, chudák, na stará kolena tak zblbnul pod svými poradci, že se objímal s Georgem Bushem, kterého považuju za válečného zločince a schvaloval útok na Irák. Dneska si, a dneska budeme odmítat kvóty uprchlíků?

nejmenovaná osoba:
Kvóty jsou samozřejmě marginálie. Evropa stojí teďkon na prahu humanitární katastrofy. Vy víte, že lidé prchají nikoliv z nějakého plezíru nebo prostě, že ty uprchlické tábory pro ně nejsou opravdu žádná rekreace. Tam jsou lidi, kteří prchají před konfliktem. To jsou lidi, kteří prchají v hrůze o svůj život. A my musíme nějakým způsobem donutit náš stát samozřejmě, aby se společně s Evropskou unií zasadil o to, aby byla nějaká rozumná politika. A jsou tam dvě věci. Jsou tam azylanti a jsou tam migranti. A oba mají různé řešení. A u těch azylantů my si můžeme aktivně vybírat. Vždyť jsou tam, ty tábory jsou ve správě lidí, kteří znají ty poměry, vědí, kdo je schopen integrovat se, kdo má kde vazby, je možný s tímhletím pracovat. A my vlastně alibisticky jenom hledáme výmluvy, jak nic neudělat.

Jaromír CARDA,
No já možná trošku odbočím. Evropská unie nabízí za každýho uprchlíka 6 tisíc euro zemi, která si ho vezme. Za 6 tisíc euro může v Africe vystudovat 6 černoušků střední školu.

Milan KOHOUT,
Mně se úplně zvedá žaludek z vás. Vy odpornej, hnusnej…

Jaromír CARDA,
Tak 6 domorodců, no. A to je ten směr, jak jim máme pomáhat.

nejmenovaná osoba:
Proč nechcete zachránit raději 6 černoušků za ty peníze než jednoho?

Milan KOHOUT,
Co říkáte černoušků? No to je něco odporného. To je jako kdybyste říkala běloušků. Ty vaši bělouškové posraný. Co maj tu evropskou kulturu tady, kterou si po staletí tady z nakradenejch peněz budujou.

moderátorka:
Pane doktore, vy říkáte, že víte bezpečně, že právě mezi těmi imigranty jsou prostě bojovníci Islámského státu. Řada občanů se tedy bojí případných teroristických útoků. Tak kdybyste nám řekl, kde berete tu jistotu. A vy budete reagovat potom, ano?

Petr HAMPL, sociolog:
Tu informaci máme z několika zdrojů a shoduje se. Jednak od samotného Islámského státu, potom máme od italské tajné služby, potom ji máme od libyjských ozbrojených sil a potom ji máme od egyptských ozbrojených sil. To znamená, máme 4 zdroje. Všechny 4 zdroje tvrdí to samé. Neobjevila se žádná informace, která by to zpochybňovala. Jednoznačně. Tam není o čem diskutovat.

Milan KOHOUT,
No protože vy tady žvaníte něco o terorismu a jakýchsi teroristech. No tak v první řadě my žijeme v teroristické oblasti.Oni se mají bát nás jako teroristů.

nejmenovaná osoba:
Ti lidé utíkají před Islámským státem. Teď mluvíme teda o Syřanech, kteří jsou na těch lodích. Většin těch lidí jsou teda ještě pořád Afričani. Ti Syřani, co utíkají, jsou často lidé, když teda se byli schopni vydat na cestu, většinou to jsou i podle nějakých statistik lidé, kteří nejsou úplně bez kvalifikace, jsou to lidé, kteří mají zájem se zde integrovat. Oni před těmi islamisty utíkají, jsou to jejich oběti. Ti lidé, co chtějí do Islámského státu, jdou opačným směrem. Ty se tam stahujou. Bezpečnostní rizika se zcela popřít samozřejmě nedají, v žádném případě. Ale my s nima, všichni s nima umíme nějakým způsobem pracovat. A učíme se s nima pracovat.

Petr HAMPL, sociolog:
Jestliže Islámský stát má nějaké mocenské ambice, a on je má, tak to nejlogičtější, co udělá, je, že vezme svoje lidi a vmíchá je mezi ty uprchlíky. Každý z nás by to udělal na jejich místě. To je přece normální. /Souzvuk hlasů/.

Josef KOSÍK, důchodce:
Jmenuju se Josef Kosík, jsem důchodce. A na stará kolena jsem si pořídil domek. Já bych měl otázku na pana Kohouta. Když mě teda vyzývá, abych přijal nějakou rodinu zuboženou, kde viděl tu rodinu? Já vidím mladé muže, zdravé, dobře oblečené prostě, kteří vystupují z těch lodí nebo se flákají v Itálii po ulicích prostě. Nevidím žádnou zuboženou rodinu. Nevidím žádnou zuboženou rodinu. Vy jste nás vyzval, abysme přijímali rodiny. Ty rodiny tady nejsou.

Milan KOHOUT,
A vy jste proti mužům? Co je špatného na mužích?

Lukáš MATOŠKA, student filozofie:
Já bych chtěl ještě jednou apelovat na nás na všechny, abychom se nenechali rozdělovat xenofobními žvásty, protože jinak se to ani nazvat nedá. Není náhodné, není náhodné, my se bojíme třeba o náš sociální stát, o naši společnost, že nám ji někdo rozvrátí a podobně. Ale ti samí lidé, kteří nás dneska štvou proti uprchlíkům, tak mají největší podíl na likvidaci zbytků našeho sociálního státu. Ti samí lidé…

Volfová,
Já jsem z Blog proti islámu. Vy nevíte, co s těma uprchlíkama budete dělat tady konkrétně, protože vlastně vy nevíte, kdo sem přijde, jak sem přijde, ale hlavně že prostě pojďme je přijímat, budeme, protože jinak jsme strašní xenofobové a strašní rasisti.
Berte to tak, že kvóta Evropské unie je pro nás 2,96 nebo 8 %. Jestliže přijme nebo jestli připluje po tom moři zleva, zprava statisíce uprchlíku, tak ta Evropská rada se může rozhodnout ze dne na den a poslat nám to tady na desetitisíce. A pan Pospíšil to řek, pan Pospíšil mluvil o 40 tisících lidech. Takže proč tady vykládáte o dvanácti stovkách?

Lukáš MATOŠKA,
Konkrétně se bavíme o stovkách lidí. A já tady říkám něco jiného. V současnosti přijímá většinu uprchlíků na světě, z 80 % jsou to země třetího světa. Západ má veliký dluh. Nemáme tady… Západ má veliký dluh. A mimochodem také podíl na destabilizaci regionu. A já uvažuju z pozice člověka, který utíká a plaví se na člunu ve Středozemním moři, to dělám z legrace, to dělám pro zábavu? Asi sotva.

nejmenovaná osoba:
Já jsem Syřan. Já jsem tu válku zažil a bohužel, kdo nezná válku, nezná, co to je, jaká situace je. Mně unesli syna já jsem českej občan, a co já chci se zeptat teďka, jestli zaprvé nikdo nezná, kdo jsou Syřani a nikdo se nesnažil v České republice, aby znal, kdo jsou Syřani, protože Syřani mají 7 tisíc let civilizace za sebou. To nejsou ty lidi, kteří vy si o ně myslíte. Oni, já si myslím, že jako tady byli za komunistickou, jak za komunistický vlády tady byli moc Syřani, kteří tady byli. Můj tatínek je první absolvent, syrskej absolvent v 56. letem tady byl. Otázka je tak, jestli Česká republika chce, která ona je teďka část Evropský unie, pomoct nebo ne. Když chce pomoct, tak já se jenom chci zeptat, jak budete pomáhat těm uprchlíkům? A když ne, tak řekněte jenom, že my nechceme pomoct a to stačí. A děkuju.

Jiří POSPÍŠIL,
Jestli teda mohu jednu poznámku, já si myslím, že Česká republika má pomáhat, ale stejně asi jako vy mají lidé, kteří chtějí azyl, požádat české ministerstvo vnitra a má to zde být rozhodnuto. A pokud jsou tam zákonné důvody, to pan Günter potvrdí, tak ten azyl dostanou. Ale já tady jsem proti kvótám, které jsou na úplně jiném principu. A je to to, co říkala už tady paní kolegyně, dneska to je 40 tisíc. Ve chvíli, kdy Evropské komisi se dovolí, aby ona rozhodovala za nás, tak vám garantuju, že to číslo se zvedne. To je první krok. Já tady teďko nechci strašit a dovolte mi mít ten názor na to. Takže já, pane kolego, já nesouhlasím s tím principem. Ve chvíli, kdy lidé ohrožení na životě požádají o azyl u nás, ať ho dostanou. To je ale něco trošku jiného než ten princip, který tady je.

Syřan:
No zaprvé Syřani, kteří to zažijou, musíte vědět, že Syřani, kteří utíkají ze Sýrie, utíkají z těch islámských států, protože my jsme všichni ohrožovaní z těch islámských států. My se jich bojíme víc, než se jich bojíte. My je známe, vy je neznáte. My jsme to zažili, vy jste to nezažili. Proto já si myslím, že to, co zažili syrští uprchlíci, to nezažili Afričani, s respektem k Somálcům anebo… A to, co se děje v Sýrii, se nestalo nikdy. A jestli, jestli chcete ten problém nějak najít na to řešení, tak řešení musí aspoň na začátku, abyste zastavili to embargo, protože teďka kdo platí to embargo v Sýrii, to jsou ty lidi, ty syrský lidi. To neplatí Asad nebo nějaká, nebo nějaký vláda.

Milan KOHOUT,
Tady nejde jenom o syrské uprchlíky. Vždyť jich milion Libyjců čeká na hranicích. Francie vybombardovala Libyi, protože ten skřet Sarkozy prostě byl nasranej na Kaddáfího, že ho nazval prostě blbem. To je pravda.

moderátorka:
Dobře. Vážení, poslední. Pane europoslanče, ještě to tady dost nezaznělo, přece jenom víte, nejde také o solidaritu právě k jiným zemím Evropské unie, jako je Itálie, jako je Řecko. Oni jsou tam z té situace skutečně zoufalí. Jestli bychom tedy neměli být solidární k těm evropským zemím. Velmi stručně prosím.

Jiří POSPÍŠIL,
Ale paní redaktorko, my máme ekonomicky pomáhat, ale nemáme nutit někoho, aby u nás žil a integroval se do naší společnosti, když nechce. To je otázka ekonomické pomoci v tomto směru. Já se bojím jedné věci, že v důsledku té debaty, kterou tu pozoruju a toho, že když někdo má opačný názor, tak říká žvásty, začne být Evropská unie demontována vlastní občany. A to je věc, který se já nechci dočkat. Takže pokud já tady říkám, bavme se racionálně o tom, koho přijímat a koho ne a ekonomické, zdůrazňuji, azylanty, teda uprchlíky nepřijímat, politické azylanty, a pan Günter ví, že to lze odlišit, těm musíme pomoct. Pokud to začneme rozlišovat a ekonomické azylanty vracet, tak podle mého názoru se Evropa začne brzo štěpit. To je bohužel ten problém celý.

Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy už víte, že ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou.