Krizová schůzka příslušných ministerstev a fondu ukázala cestu, kterou by se zařízení Klokánků mohla vydat, aby přežila. Na sociálních odvodech za 600 zaměstnanců dluží fond přes 20 milionů korun. Za provoz pak desítky milionů. Některým hrozí exekuce.
ČT reportáž
V Klokánku v Dolním Benešově na Opavsku měli vždycky víc dětí než povolovalo ministerské nařízení. Kapacita zařízení je 28 míst. Teď je jich zaplněných jen 15. Prázdné postele, na kterých nikdo nespí. Tři ze sedmi bytů v benešovském Klokánku jsou v tuto chvíli prázdné a žádné děti v nich nebydlí.
Hana NALEVAJKOVÁ, vedoucí Klokánku, Dolní Benešov:
Ten důvod je ten, aby se nám nesvěřovaly do našich zařízení děti, jako i to, že takové jako prohlášení: my vám nemůžeme dát děti, protože Klokánek končí.
Zaměstnanci tvrdí, že takový postoj sociálních pracovnic není ojedinělý.
Hana NALEVAJKOVÁ,
Stejný případ se stal v Olomouci. Takže já si tady nevymýšlím.
Podle ministerstva práce takový pokyn od nich neexistuje. Dnešní schůzka měla sociálním odborům ukázat že s Klokánky stát i přes finanční problémy dál počítá. Vznikl také seznam konkrétních kroků, které mají situaci vyřešit.
Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Klíčové je založit, ustanovit ve stanovách pobočné spolky, které by dosáhly na daleko lepší financování z více zdrojů.
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí:
Mohli by hospodařit se svěřenými prostředky. To znamená i s penězi od ministerstva práce samostatně.
A další návrhy: v azylových domech by měla proběhnout kontrola nákladů. Fond by měl provozovat jen takový počet lůžek, na který dostává dotace.
Marie VODIČKOVÁ, předsedkyně Fondu ohrožených dětí:
Jsem pro, aby ta možnost tam byla v těch stanovách, aby tam ty spolky mohly být. Protože některé kraje skutečně jinak třeba ty dotace by nevyplatily.
Další jednání ministerstev, správy sociálního zabezpečení i Fondu ohrožených dětí proběhne do 14 dnů. Tentokrát by se ho měla zúčastnit i ministryně práce a sociálních věcí.
moderátor:
Paní Vodičková, proč fond neplatí sociální odvody, neplatí za provoz, neplatí na platy, proč se to řeší až když ten dluh je 20 milionů?
Marie VODIČKOVÁ, předsedkyně, Fond ohrožených dětí:
No my jsme to samozřejmě řešili dřív a neplatíme proto, že ty peníze nejsou, protože od novely zákona o sociálně-právní ochraně, která platí od 1. ledna 2013 nám stát nevyplatil na stovky dětí, o které jsme se starali, žádný státní příspěvek s odůvodněním, že jsou přespočetné. A přespočetné proto, že vlastně 7 Klokánků mělo buď víc než 28 dětí, anebo tedy těch 28 a zákon říká, že nesmí být v zařízení teda umístěno víc než 28 dětí, říká umístěno. Ale MPSV počítá do umístěných dětí, které už jsou umístěny někde jinde, tedy třeba ve svých rodinách, nebo v náhradních rodinách a u nás jsou pouze ve stavu. A tam, kde vlastně ta zařízení mají nižší kapacitu, tak se někdy ani s těmi propustkami dlouhodobými než soud rozhodne, že už děti jsou někde tam, kde mají být, tak se nedostanou přes těch 28 míst. Ale ty naše Klokánky, které mají větší kapacitu, než 28, nebo měly a teď těch 28, tak jedno dítě je na propustce už to další je vlastně nadlimitní takzvaně.
moderátor:
Paní Kotalová, jak je možné, že stát nezaplatí za něco, co vlastně požaduje? To znamená péči o děti. A on za to nezaplatí.
Kristýna KOTALOVÁ, oddělení sociálně-právní ochrany dětí MPSV:
Tak já bych k tomu řekla, že stát je rád, že se jiné organizace podílí na péči o ohrožené děti, ale zároveň stát za tyto děti zůstává zodpovědný a proto je nutné, aby byla zajištěná kvantita a kvalita hlavně udržitelnost té péče. Proto, když jakýkoliv…
moderátor:
A to nesouvisí s tím, že byste za to měli zaplatit, aby toto všechno byly tedy, bylo udrženo. Z toho se asi Klokánek nevyžije, když mu řeknete, že stát je rád, že se stará.
Kristýna KOTALOVÁ
Ne, určitě, určitě to ne. My jsme rádi, chci tím říct, že jsme rádi, že jiná zařízení sdílí se státem péči o ohrožené děti, zároveň musí ale dokázat, že jsou schopni zajistit kvalitu a hlavně udržitelnost péče o ty děti. Když se jakýkoliv zřizovatel vlastně rozhodne, že se bude věnovat, ať už jako sociální služba nebo jako pověřená osoba vlastně péče o ohrožené děti, musí sám být schopen tuto péči zajistit. A musí tedy počítat i s tím, že se případně mění zákony, nejen třeba zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ale i třeba občanský zákoník a další předpisy. A chtěla bych k tomu ještě…
moderátor:
Takže, promiňte, takže Klokánek není schopen zajistit kvalitu péče o děti a proto mu neplatíte. Rozumím tomu dobře?
Kristýna KOTALOVÁ
Ne, tak to není. Chci tím říct, že veškerá, veškerá legislativní a metodická činnost ministerstva práce a sociálních věcí směřuje k tomu, aby byla zajištěná především kvalita péče o ohrožené děti. A potom je na těch poskytovatelích služeb, nebo na různých zařízeních, která se o děti starají, aby tyto požadavky, standardy kvality nějakým způsobem naplnily. Zároveň kdykoliv se dělá nějaká změna, je vždycky předjednávána a vždycky potom existuje dlouhé přechodné období na to, aby se zařízení těmto změnám přizpůsobily. Stejně jako měl tuto možnost tedy i Fond ohrožených dětí a všechna ostatní zařízení okamžité pomoci.
moderátor:
No a Klokánek tedy plní nebo neplní ty standardy? Já tomu nerozumím. Vy říkáte, že každé zařízení musí plnit a já se ptám: plní nebo neplní? A proto platíte anebo neplatíte?
Kristýna KOTALOVÁ,
My platíme na ty děti, které jsou umístěny soudem se zákonem z důvodu, které zákon připouští a po dobu, kterou zákon také připouští. Ten, ten problém, který zde zmiňovala paní doktorka Vodičková, v podstatě je o tom, že vlastně se financuje péče na děti, které jsou skutečně v zařízení umístěny, což platí pro jakékoliv zařízení a kde vznikají náklady na péči o tyto děti. A ne na děti, které v zařízení fyzicky nejsou.
moderátor:
Paní Vodičková, tak vy se staráte o děti, které tam být nemají a proto na ně nedostáváte peníze? Nebo nejste schopni…
Marie VODIČKOVÁ, předsedkyně, Fond ohrožených dětí:
No my máme samé tedy jednak pochvalné zprávy od státních orgánů na péči. Chodí to tam obdivovat k nám zahraniční návštěvy. Ale takhle, oni nám, stát nám neplatí na děti, o které se skutečně staráme, třeba z rozhodnutí soudu, nebo na žádost o spot. Ale protože tam mají být jako podle nich teda ty děti, co už tam nejsou, tak a na které není státní příspěvek, tak máme ta lůžka nechat, tedy jaksi prázdná, bez jakéhokoliv zajištění. Takže třeba ve Štěrboholích byly 4, 19 dlouhodobých propustech, to je v podstatě 4 byty by byly prázdné, tety by tam mohly koukat jenom tak do stropu a když ty úřady chtěly, abychom třeba přijali 8 dětí, které by jinak se musely rozdělit do několika ústavů, jako i včera například teda to ještě bych se k tomu vrátila, no tak nám na ty děti nic nedá. Ačkoliv se o ně staráme. Takže to je divný.
moderátor:
Tak tomu, tomu ale nerozumím. Tak paní Kotalová, proč ten stát tam pošle ty děti a nic na to nedá?
Kristýna KOTALOVÁ,
Stát tam může děti správně poslat jenom v případě, že je tam skutečně volná kapacita, protože pokud tam je dítě, které je umístěno soudně, nebo z nějakého rozhodnutí nebo na žádost do Klokánku, i když tam fyzicky není, je například na dlouhodobé propustce, tak to znamená změnu jeho situace a je třeba tu jeho situaci změnit celou i právně, protože jinak to dítě zůstává pořád jakoby umístěné v zařízení, které za něj jakoby nese i nějakou částečnou odpovědnost a nemůže teda na jedno lůžko vlastně být poskytován příspěvek třeba například na tři děti, protože některé z těch dětí, které tam není, by se mohlo v nějakou jakoukoliv chvíli z nějakého důvodu potřebovat vrátit. To je to stejné, jako kdyby někdo byl třeba v nemocnici, šel, šel na vycházku a než by se vrátil, tak by na jeho lůžku vlastně už ležel jiný pacient.
moderátor:
A paní Vodičková, vám to nestačí, když to dítě tam tedy chvíli je, chvíli není, že ty peníze dostáváte jenom po dobu, kdy tam je?
VODIČKOVÁ
No my je nedostáváme po dobu, kdy tam je. Právě pokud ty děti jsou třeba rok na té dlouhodobé propustce a je tam…
moderátor:
To je to, že jsou u rodičů, u svých, to je dlouhodobá propustka?
VODIČKOVÁ,
Už anebo, ano, anebo už v …
moderátor:
Anebo v nějakém ústavu třeba?
VODIČKOVÁ
Náhradní rodině…
moderátor:
Nebo v náhradní rodině?
VODIČKOVÁ,
Ano, a soud ještě pravomocně nerozhodl. Takže my bychom měli třeba rok nechat ta místa volná bez jakéhokoliv zajištění, protože tam nejsou, to je pravda, a když ale stát potřeboval umístit děti aby se nemuseli sourozenci trhat, jako například včera, to mě docela tedy fakt vadí. 4 sourozenci, kteří jsou na sebe vázáni, tak…Je rozdělí.
moderátor:
Toto místo, které vlastně jakoby je obsazené, ale jenom papírově obsazené, fyzicky na něm nikdo nespí, tam poslal nové dítě ten stát, ale neposlal za ně peníze. A tím vznikly ty dluhy?
VODIČKOVÁ
No ale neposlal ani na ty děti, co jsou samozřejmě na té propustce. Takže, ta místa jsou vlastně bez jakéhokoliv zajištění, ale my musíme platit mzdy, my musíme tedy platit energie a…
moderátor:
Původní, promiňte mi laické vyjádření, ani na to původní dítě, ani na to nové dítě stát neposílá ani korunu.
VODIČKOVÁ,
Ano, neposílá.
moderátor:
To není divné, paní Kotalová, když to dítě tam je, nějaké dítě tam je, tak proč na něj neposíláte peníze?
Kristýna KOTALOVÁ,
Protože tam musí v takovémhle případě, pokud to trvá například rok, docházet k nějaké právní chybě, nebo k nějaké procesní chybě, protože přeci, když dítě je umístěno v zařízení okamžité pomoci, to znamená, že akutně v tu chvíli potřebuje nějakou pomoc, pokud už mezi tím může třeba rok pobývat ve vlastní nebo náhradní rodině, tak by se jeho právní statut měl změnit. Proto, jak jsem před tím říkala, ono je pořád technicky svěřeno do jednoho zařízení, které o něj vlastně nepečuje, třeba o něm ani nemá ani přehled, i když za něj částečně stále odpovídá. To je rizikové jak pro dítě, tak pro to zařízení. Proto by mělo potom dojít k změně statutu toho dítěte a to dítě by tedy mělo být svěřeno do péče rodičů, nebo těch náhradních rodičů a už nemělo by být teda jakoby zabírat to lůžko toho Klokánku, když tam není. Pokud jde o to, že to někdy trvá dlouho, tak to už je potom otázka rozhodovacích lhůt soudů, se kterou my se potýkáme i v jiných oblastech, ale nemůžu bohužel nějakým způsobem vysvětlovat třeba, proč k tomu dochází. To je otázka na, na soudy.
moderátor:
Tak teď, prosím, ta budoucnost. Velmi stručně dámy poprosím obě dvě. Ta dohoda, která se dnes uzavřela, možná řekněme restrukturalizace Klokánků, to je cesta, kterou je dobré jít, paní Vodičková?
VODIČKOVÁ,
No já myslím, že to není úplně ta cesta, protože pokud nadále nebudeme dostávat finanční prostředky na děti, o které tedy se staráme, tak ty dluhy budou narůstat. A jinak ty dluhy dělají ještě víc než kolik dlužíme na odvodech státu a našim zaměstnancům. Kromě toho tím, že nemáme bezdlužnost, tak jsme nedostali ani 11 milionů dotací, které už jsme měli schválené. Takže to je pak těžké. A půjčka tedy ze strany státu, já myslím, že by řešením bylo, kdyby nám doplatili za děti, o které jsme se skutečně starali. Třeba nechápu, že…
moderátor:
a z toho byste pak zaplatili ty dluhy případně?
VODIČKOVÁ,
No tak jistě, to by všechny dluhy byly pokrytý.
moderátor:
Paní Kotalová, ten dnešní kompromis, ta dohoda, to je cesta, kterou bude ministerstvo práce a sociálních věcí podporovat a s jednotlivými členy Fondu ohrožených dětí se na nich dohodne?
Kristýna KOTALOVÁ
No my v podstatě nemáme tady v tomhle směru ani žádnou ani rozhodovací ani vlastně jako dohadovací pravomoc. Tady vzniká nějaký vztah v, v, ke správě sociálního zabezpečení, kde vlastně jako tady existuje nějaký dluh, jak zaznělo v reportáži, který se musí vyřešit v souladu se zákonem a my vlastně z vlastní iniciativy se nějakým způsobem snažíme podílet na tom, aby se našlo, pokud možno, vhodné řešení pro to, aby byla tedy zajištěna budoucnost těch dětí. Není to úplně o Klokáncích, je to o tom, že prostě, pokud nějaké zařízení, které má svěřeno děti a ocitá se v problémech, potřebuje nějakou pomoc. Stejně tak řešíme tuhle situaci preventivně i s kraji, které byly vyzvány k tomu, aby si vlastně nacházely i krizové řešení pro to, že by teda došlo skutečně k tomu, že by nějaké zařízení bylo uzavřeno, tak kam by ty děti byly potom umístěny, aby to bylo nějak dopředu naplánováno. Takže my vítáme určitě to, že je snaha se sejít, že je snaha dávat nějaké návrhy, které my jsme tedy také zkoušeli dávat už před nějakou dobu a doufáme sami, že to dopadne příznivě pro Fond ohrožených dětí.
moderátor:
My to budem sledovat a doufáme tedy taky. Dámy, oběma děkuju za účast v Událostech, komentářích.
Přidejte odpověď