Před deseti lety otázka zněla, zda vůbec. Dnes se ptáme, jak na to. Lidé z neziskových organizací, ale také učitelé a ministerští úředníci v tom vidí velký pokrok a šanci nejen pro děti s nějakým druhem zdravotního postižení nebo sociálně znevýhodněné.
Praha – „Snaha přivést do hlavního vzdělávacího proudu co nejvíc žáků je opodstatněná též z pohledu většinové společnosti, jíž se vyplatí jak eticky, tak ekonomicky,“ uvedl ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal, jeden z účastníků semináře Škola All Inclusive.
Na něm se desítky pedagogů a pracovníků poradenských zařízení seznamovaly s tím, co Tomáš Habart ze společnosti Člověk v tísni nazývá dužinou novely školského zákona. Ten v paragrafu 16 jasně sděluje, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají nárok „na bezplatná podpůrná opatření.“ Odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením Jana Michalíka připravili katalogy, které detailně popisují, jak má pomoc dětem vypadat. Zatím se netýkají žáků s poruchami chování a učení, ba ani výjimečně nadaných školáků, ale i tak jde o průlomové dílo.
„Inkluze není pro pedagogy nová, snažili se s dětmi pracovat i v minulosti, ale dělo se to spíš náhodně nebo na základě jejich dobré vůle a individuálních poznatků. Nyní přechází systémové řešení s oporou v zákoně,“ uvedl Pravoslav Němeček, místopředseda Asociace ředitelů základních škol. Upozornil zároveň, že ministerstvo tentokrát nesmí nechat kantory na holičkách, jako to udělalo při přípravě školských vzdělávacích programů před deseti lety.
Učitelé čekají na prováděcí vyhlášku, ale také na výraznou finanční injekci, která má umožnit přijímat na plné pracovní úvazky asistenty pedagogů, pořizovat speciální pomůcky, snižovat počty žáků ve třídách a organizovat výuku podle potřeb smíšených tříd. „Vozíčkáři, ba dokonce děti s poruchou sluchu nebo jinak zdravotně handicapované už dnes navštěvu jí běžné třídy, ale nyní vše dostává jasná pravidla. Chci zdůraznit, že otevření dveří inkluzivnímu vzdělání neznamená rušení praktických nebo speciálních škol. Děti, jež vyžadují zvláštní péči a do hlavního vzdělávacího proudu se objektivně zařadit nemohou, budou dál navštěvovat tato zařízení,“ zdůraznil Jan Michalík. Jisté ovšem je, že nová ministryně školství Kateřina Valachová bude muset reagovat na tlak Evropské komise, která je trvale nespokojena s častokrát automatickým posíláním dětí s lehkým mentálním postižením do praktických škol. Takových žáků je zhruba 1,5 procenta z populačního ročníku, avšak zdaleka ne všichni by nezvládli učivo běžné školy. Podle Tomáše Habarta se výuka nijak nenaruší ani nezpozdí, pokud jsou ve třídě tři až čtyři zdravotně či sociálně znevýhodněné děti.
Školský zákon s klíčovým paragrafem 16 začne platit v září příštího roku. Zásadní bude, kolik peněz stát na nové pojetí vzdělávání uvolní. Návrh rozpočtu autoři katalogů podpůrných opatření předloží ministerstvu školství zítra. Je zřejmé, že nepůjde o miliony, ale několik miliard navíc.
—
Znění § 16 školského zákona (účinný od 1. 9. 2016) (výňatek) Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která v naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.
KATEŘINA PERKNEROVÁ
Jihlavský deník
http://www.jihlavsky.denik.cz/
Přidejte odpověď