Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se však o obrnu nejedná.
Na otázky ohledně Parkinsonovy choroby odpovídá neuroložka Lucie Ondrová.
– Co je Parkinsonova choroba a jakou část těla postihuje?
Parkinsonova nemoc je chronické progresivní neurodegenerativní onemocnění postihující určité struktury centrálního nervového systémuprojevující se typickou poruchou hybnosti, (celková ztuhlost, třes) a dalšími příznaky.
– Co je příčinou této choroby?
Příčinou je zánik nervových buněk (neuronů) v určitých částech mozku, který vede k nedostatku dopaminu, nervového přenašeče signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu právě způsobuje typické příznaky Parkinsonovy nemoci.
– Jakou věkovou skupinu postihuje a je výskyt častější u mužů nebo žen?
Průměrný věk na počátku nemoci je 60 let. U10 procent pacientů se nemoc manifestuje již před 40. rokem věku, u 10 procent po 75. roce. Postihuje obě pohlaví, o něco častěji se však vyskytuje u mužů. Dále se nemoc vyskytuje více u Indoevropanů než např. u Afričanů a Asiatů.
– Má vliv genetika?
Umalé skupiny pacientů je známo genetické zatížení. Je to hlavně u nemocných, u kterých se tato nemoc vyskytuje před 40.rokem věku.
– Jak se nemoc projevuje a existují příznaky, podle kterých je možné odhalit nemoc již ve svém začátku?
Diagnóza se opírá o typický nález. Příznaky bývají na začátku nemoci nenápadné. Nemocný je více unavený, má pocit tuhosti, tíže končetin, křečí, bolesti kloubů a zad, celkové zpomalení a poruchy chůze, zvýšená sekrece slin, slz a potu. Někdy bývá přítomen klidový rytmický pomalý třes nejdříve na jedné z horních končetin, později se může rozšířit na obě horní končetiny, dolní končetiny a čelist. Dále se přidávají nekoordinované a pomalé pohyby, setřelá řeč, minimální mimika v obličeji. S obtížným pohybem souvisí poruchy rovnováhy, častější pády. Může se vyskytnout úzkost, demence, deprese, psychóza, poruchy spánku, zácpa, inkontinence moči, poruchy erekce, nízký krevní tlak.
– Samotný postižený si nejspíš své příznaky neuvědomuje nebo ano? Jakou roli má v časném odhalení rodina?
Zpočátku se symptomům nevěnuje pozornost. Nemocní si začnou problém uvědomovat, až když nemoc pokročí a příznaky se prohloubí. Proto je důležité včas navštívit lékaře.
– Jaká je léčba této nemoci a lze nemoc úplně vyléčit?
Je mnoho způsobů, jak zpomalit průběh a pomoci pacientům vést plnohodnotný život. Je potřeba komplexní terapie. Napočátku se léčba zahajuje různými léky, které zlepšují přenos vzruchů. Výběr léku je individuální, řídí se intenzitou příznaků, věkem a ostatními nemocemi, kterými pacient trpí. U pokročilejších stadií onemocnění se podává levodopa, ze které se tvoří v mozku dopamin. Dávkování levodopy je značně individuální, aby se předešlo nežádoucím účinkům (mimovolní pohyby, ztuhlost, trávicí potíže). Mezi součást terapie by měla být brána rehabilitace. Další možností vyhrazenou pro pacienty nereagující na léčbu je hluboká mozková stimulace, kdy se do mozku zavádí elektrody, pomocí kterých se mozek stimuluje.
– Existuje prevence?
Žádná účinná prevence tohoto onemocnění neexistuje. Dle studií se mezi protektivní faktory vzniku PN jeví kouření cigaret a pití kávy. Rizikovými faktory jsou mikrotraumata hlavy, expozice toxickým látkám a užívání heroinu.
– Žít a pečovat o člověka postiženého touto chorobou je jistě velmi psychicky i fyzicky náročné. Můžete něco pečujícím doporučit?
Určitě je vhodné podporovat soběstačnost pacienta, pomáhat mu pouze tehdy, pokud není sám schopen výkonu. Být trpělivý, nepospíchat na nemocného. Nevyřazovat se ze společenského života, podporovat fyzickou aktivitu. Pro pečující je důležité pravidelně si odpočinout. Existují podpůrné skupiny, stacionáře.
Neuroložka Lucie Ondrová
MARKÉTA JANKOVSKÁ
Příbramský deník
http://www.pribramsky.denik.cz/
Přidejte odpověď