Lidé, kteří tráví dlouhé hodiny sezením u počítače, vystavují své zdraví značnému riziku. Práce s počítačem se stala běžnou součástí profesního i mimopracovního života a lidé tráví u jeho monitoru řadu hodin. Co jim hrozí a jak rizikům předcházet?
ZDRAVOTNÍ RIZIKA PRÁCE V KANCELÁŘI
A JAK JIM PŘEDCHÁZET
Práci u počítače vykonává velká část populace
V rozvinutých zemích, mezi které patří i Česká republika, přibližně jedna polovina lidí pracuje v oblasti administrativní a kancelářské činnosti, kde je základním pracovním nástrojem právě počítač. Lidský organismus ale není k dlouhodobému sezení uzpůsoben, a proto může docházet ke vzniku zdravotních obtíží. Problémy vyplývající ze sezení v kanceláři přitom ani zdaleka nejsou jediné, které mohou zdraví člověka ohrozit. Je možné těmto problémům předcházet?
Jaká rizika v sobě skrývá kancelářská práce?
Nejčastěji se v souvislosti s kancelářskou prací zmiňují problémy s držením těla a bolestí zad vyplývající z dlouhotrvajícího sezení na židli a také problémy se zrakem, který trpí kvůli kontaktu s monitorem počítače.
Pozornost by se ovšem také měla zaměřit na prevenci syndromu karpálního tunelu, problematiku vlhkosti a optimální teploty v kanceláři nebo na rizika spojená s častým využíváním mobilního telefonu.
„Syndrom karpálního tunelu v současnosti patří k nejčastěji se vyskytujícím nemocem z povolání a případů neustále přibývá. Odhadujeme, že v České republice jím trpí přibližně 30 000 lidí a každoročně je hlášeno téměř 250 nových případů způsobených pracovní zátěží,“ varuje MUDr. Jiří Vytlačil, specialista společnosti Kardia, největšího poskytovatele pracovně lékařských služeb v České republice, kterou provozuje zdravotnický holding EUROCLINICUM.
Jak se chránit před onemocněním syndromem karpálního tunelu?
Názvem karpální tunel se označuje úzká štěrbina v oblasti zápěstí, která je ze tří stran obklopena zápěstními kůstkami a ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Tímto tunelem vedou do dlaně šlachy a nervy, které zajišťují pohyby a citlivost prstů.
Syndrom karpálního tunelu vzniká permanentním stlačením nervu v tunelu, nejčastěji právě zbytnělými šlachami ohýbačů prstů v této oblasti při pracovní činnosti. Trvalý tlak na zápěstí při práci na počítači znamená velké riziko.
„Syndrom karpálního tunelu se z počátku projeví brněním nebo mravenčením prstů. Poté může přejít ke ztrátě citlivosti a oslabení prstů, které je již provázeno velkou bolestivostí. Bolesti mohou postupně vystřelovat až do ramene a hlavy a jsou natolik intenzivní, že dokáží nemocného probudit ze spánku. Je proto důležité nepodceňovat v průběhu pracovního dne jednoduché cviky a uzpůsobit také vybavení svého pracovního stolu,“ říká Mgr. Zdeněk Louda, fyzioterapeut z pražské zdravotnické kliniky Canadian Medical Care, kterou provozuje zdravotnický holding EUROCLINICUM.
Problémy se netýkají jen dospělých
S rozvojem moderní techniky stále větší počet dětí pravidelně pracuje a baví se pomocí tabletu. To značně ovlivňuje celé pohybové ústrojí dítěte.
„Nejen, že při práci s tabletem děti často přetěžují jen jednu ruku, případně prst, čímž deformují stavbu své dlaně. Obvykle také nesedí vzpřímeně a tak namáhají záda. Je potřeba, aby každý rodič dopřál svému dítěti dostatek pohybu, který je důležitý pro přirozený vývoj stavby těla. To žádná činnost spojená s tabletem dítěti nenahradí,“ varuje MUDr. Jiří Vytlačil, specialista společnosti Kardia.
Prevence syndromu karpálního tunelu
„Prevence syndromu karpálního tunelu není složitá a člověk ji dokáže zvládnout i v průběhu svého pracovního dne. Stačí se zaměřit na pár osvědčených rad,“ radí Mgr. Zdeněk Louda.
-
Nepřetěžujte zápěstí – nevytáčejte ho do extrémních úhlů a snažte se ho držet spíše ve střední poloze.
-
Dávejte pozor, v jaké pozici se nacházejí vaše ruce při práci na počítači. Snažte se psát se zápěstími zvednutými vodorovně nad podložkou, nebo si pořiďte gelový polštářek, jímž zápěstí při práci na počítači podložíte.
-
Nezapomínejte na odpočinek – stereotypní pohyby proložte dostatečně dlouhým odpočinkem nebo jiným druhem pohybu.
-
V práci dělejte pravidelné přestávky na protažení paží, zápěstí, ramenních kloubů a krční páteře.
-
Při práci s myší mějte loket opřen o podložku, abyste nezvyšovali napětí svalů v předloktí, zejména ohýbačů prstů.
Ovlivňují naše zdraví mikroklimatické podmínky v kanceláři?
Velmi podceňovaným aspektem pracovního prostředí je stále celkové klima v kanceláři. V dnešní době je zcela běžné pracovat v rozlehlejších kancelářích o větším počtu zaměstnanců, v tzv. open space. V takovém prostředí je obtížnější udržovat optimální teplotu a vlhkost vyhovující každému zaměstnanci.
Přesto je nutné tyto hodnoty optimálně regulovat. Tepelné podmínky mají například mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk. Podobný účinek může mít i vlhkost vzduchu.
„Hlavně v zimním období dochází při vytápění k poklesu relativní vlhkosti na 20 % i méně. Tehdy i u zdravých jedinců dochází k intenzivnějšímu vysoušení sliznice horních cest dýchacích, poklesu jejich ochranné funkce a zvyšování možnosti průniku některých škodlivých látek až do dolních cest dýchacích. Udržením vlhkosti okolo 40 % výrazně zvýšíte odolnost svých zaměstnanců vůči respiračním virům a snížíte riziko tzv. Sick Building Syndromu, doprovázenému bolestmi hlavy, špatným spánkem a následně tedy i možným snížením výkonnosti zaměstnance,“ doporučuje MUDr. Jiří Vytlačil.
Telefon – nejlepší přítel člověka?
Telefonování patří k obrazu moderní doby. V současnosti pak zcela jistě telefonování mobilním telefonem, který i v kancelářské práci vytlačil dříve užívané pevné linky. Může nás ale telefonování ohrozit na zdraví?
Mobilní telefony pracují s elektromagnetickými vlnami, které mohou mít vliv na zdraví člověka, především je-li mu vystaven podstatnou část dne. Telefon má dosud jediný prokázaný vliv, a to na zahřívání mozkových tkání, očí a uší.
„I když dodnes nebyl prokázán jediný případ přímého poškození zdraví zářením mobilního telefonu, určitě je dobré se na chvíli jeho záření vyhnout,“ uvádí Mgr. Zdeněk Louda a dodává: „Stejně jako v jiných případech, i zde můžeme říci, že všeho moc škodí. Proto je dobré dodržovat několik praktických postupů, které nám pomohou odpočinout si od záření mobilního telefonu.“
-
Při výběru mobilního telefonu berte v potaz, jaký výkon vyzařuje.
-
Při pravidelném a dlouhotrvajícím telefonování používejte hands free sadu, která snižuje vyzařování až o 90 %.
-
Nenoste mobil na těle – nošení např. v náprsní kapse v blízkosti srdce nebo na opasku je ze zdravotního hlediska nevhodné.
„Důležité je, že mobilní telefony nejsou jen součástí pracovního prostředí. Především mladá generace je s nimi v nepřetržitém kontaktu a je dobře, pokud se rodiče zaměří na dodržování výše zmíněných pravidel i v případě svých potomků,“ uzavírá MUDr. Jiří Vytlačil.
MUDr. Jiří Vytlačil
MUDr. Jiří Vytlačil absolvoval Univerzitu Karlovu na Lékařské fakultě hygienické v Praze. Od roku 2002 pracuje jako odborný ředitel společnosti Kardia pro oblast pracovního lékařství a odborný garant pracovně-lékařské péče. V roce 2005 získal licenci České lékařské komory (ČLK) pro vedoucího lékaře a primáře pro obor pracovní lékařství v nestátním zdravotnickém zařízení. MUDr. Jiří Vytlačil je zakladatelem současné odborné úrovně firmy Kardia v oblasti pracovně-lékařských služeb a zpracovatelem Systému zdravotnických prohlídek pro všechny lékaře společnosti Kardia i spolupracující praktické lékaře po celé ČR.
Mgr. Zdeněk Louda
Mgr. Zdeněk Louda absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze na Fakultě tělesné výchovy a sportu v oboru fyzioterapie. V současnosti dokončuje studium na Institutu tradiční čínské medicíny. Od roku 2012 pracuje jako fyzioterapeut na pražské zdravotnické klinice Canadian Medical Care. Svou specializaci nepřetržitě rozšiřuje absolvováním nadstavbových rehabilitačních kurzů – kurz DNS (Dynamická neuromuskulární stabilizace), kurz Instruktor fitness či Kinesio Taping.
Přidejte odpověď