Na začátku příběhu vzniku organizace Zrnka naděje v Semilech byla Lenka Vanclová. Před šestadvaceti lety se jí narodila dcera, které se druhý den po porodu zastavilo srdce a přes úsilí lékařů bylo výsledkem postižení DMO (kvadruparéza – ochrnutí všech čtyř končetin).
Semily – „Od té chvíle jsem začala přemýšlet více o postižených lidech. Jak o sebe lidé jako moje dcera pečují, přemýšlela jsem o možnostech ústavních umístění postižených dětí i o tom, kam se jednou budou umisťovat. O jejich budoucnosti v době, kdy péči jejich opatrovníci nebudou zvládat nebo zemřou…,,“ vypravuje iniciátorka Zrnka naděje.
„Dříve stát platil za klienta v ústavu v průměru čtvrt milionu korun ročně. Změnou zákona v sociální oblasti po vzniku příspěvku na péči to stojí stát průměrně šedesát tisíc korun. I pro mě osobně jako matku, byl například rok 2007 opravdu na hraně. Oslovila jsem několik přátel, kteří se stali zakládajícími členy občanského sdružení s hlavním cílem vytvořit společné bydlení v komunitě,“ vzpomíná Lenka Vanclová.
Od 2. června 2008 je občanské sdružení Zrnko naděje evidováno u Ministerstva vnitra ČR. Tady začíná cesta pro budoucnost lidí s podobným osudem. Od začátku realizace vázla s ohledem na rodinnou formu, která není u nás veřejností až tak známá. V České republice veřejnost zná pouze ústavní péči, příspěvkové organizace a občanská sdružení, která jsou vedena jako poskytovatel sociálních služeb.
„Zrnko naděje není poskytovatelem sociálních služeb. Zřizovateli nejsou kraj ani obec a není správce. Vlastníkem domu Zrnka naděje je nestátní nezisková organizace a je dán k užívání lidem potřebným, současně zajišťuje dohled a volnočasové aktivity,“ upřesňuje Lenka Vanclová.
Potřebné služby lidem se zdravotním postižením zajistí opatrovníci, sousedská výpomoc nebo dle potřeby a zájmu si společně bydlící komunity sjednají placené služby od poskytovatele sociálních služeb. Takto sestavený návrh společného bydlení umožňuje lidem se zdravotním postižením svobodně si zvolit, kdo o ně bude pečovat.
„Nikdy jsem netvrdila, že návrh rodinné formy v komunitě je jediný správný. Jsou zde lidé se zdravotním postižením, kteří opravdu a nutně potřebují odbornou péči ve speciálních zařízeních. Náš projekt oslovuje jen určité procento lidí, které je ochotno si vzájemně pomoci,“ říká Lenka Vanclová.
Zrnko naděje od roku 2008 sídlí v rodinném bezbariérovém domě, kde Lenka Venclová vyčlenila prostory pro pravidelné čtvrteční setkávání členů. Pořádají výlety, volnočasové aktivity i veřejné akce. Vedle domu na pronajatém pozemku po terénních úpravách vzniklo posezení se sociálním zázemím, které má celoroční společenské využití.
S přispěním Lenky Vanclové Věra Nutilová
Krkonošský deník
http://krkonossky.denik.cz/
Přidejte odpověď