Je vymítání ďábla pověra, blud nebo jsou jim skutečně některé duše posedlé a mohou jim pomoci jen někteří duchovní? Jak vymítání ďábla probíhá a proč o tom kněží stále otevřeně nemluví. Rozhovor s jedním z nejznámějších světových katolických exorcistů, Malťanem Eliasem Vellou.
Katolická církev se od středověku exorcismu nikdy nevzdala. Naopak. V posledních letech se k němu spíše vrací i v České republice. Jak vymítání ďábla probíhá a proč o tom kněží stále otevřeně nemluví. S jedním z nejznámějších světových katolických exorcistů, Malťanem Eliasem Vellou.
ČT 1
Elias VELLA, římskokatolický kněz; exorcista:
Někdy se ukáže zřetelné znamení, například ďábel křičí „odcházím“ a stane se něco podivného, například se rozbije okno nebo vidíte, že se něco pohne.
Elias VELLA je pověřen bojem s ďáblem v 21. století. Tento čtyřiasedmdesátiletý muž z Malty patří k nejuznávanějším exorcistům. Cestuje po světě, přednáší o svých metodách a tam, kde je potřeba, exorcismus i provádí.
Elias VELLA,:
Jednou jsem byl například v České republice, prováděl jsem exorcismus a mluvil jsem latinsky. Ta osoba začala odpovídat latinsky. Přitom se ale nikdy latinsky neučila.
:
Právě fakt, že lidé posedlí ďáblem mluví jazykem, který neznají nebo cizím hlasem, exorcismus podle Velly často doprovází. Exorcista na postiženého člověka působí například svěcenou vodou, křížem nebo zaříkávadlem.
Verše z bavorského rukopisu, 1415: „Svatý kříž, ať je mi světlem a drak, ať není mým vůdcem. Odstup, Satane!“
Středověké praktiky v 21. století církev význam exorcismu hájí. Vatikán dokonce vydal v roce 1998 po skoro 400 letech znovu příručku o vymítání ďábla. V průběhu 20. století byly přitom tyto metody v západní Evropě spíš na ústupu.
Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista:
Církev začala spíš věřit psychiatrii, která to řeší jako duševní poruchu a postupně, řekl bych, přirozeně spontánně, aniž by o tom někdo rozhodl, téma exorcismus z církve zmizelo.
Nikdy ale nezmizelo úplně. Exorcismus se intenzivně uplatňuje v některých latinskoamerických zemích stoupenci na jihu Evropy. Známý případ vymítání ďábla z Vranova nad Dyjí vloni připomněl, že se provádí i u nás.
Elias VELLA,:
V České republice za poslední roky, co sem jezdím, pozoruji, že zájem o exorcismus u mnoha kněží narůstá. A to je, myslím, pozitivní.
Mluví se o tom, že v Česku má každá z osmi diecézí svého vymítače, přesto je toto téma u nás spíš tabu.
Miloslav FIALA, kněz; teolog:
Naše církev k tomu přistupuje s velkou opatrností, dokonce o tom nechce ani veřejně mluvit, což bych řekl, že to je trochu škoda, protože různí lidé, kteří pěstují různé takové tajemné nauky, toho využívají a samozřejmě nabízejí svoje recepty.
Statistiky o počtu prováděných exorcismů jsou tajné. Česká biskupská konference ale nedávno vydala k vymítání ďábla zvláštní instrukce.
citace: Dominik DUKA; arcibiskup pražský/ natočeno 14. 6. 2010/:
„Vzhledem k okolnostem je zapotřebí ustanovit tým skládající se z lékaře, psychiatra, psychologa, teologa a kriminalisty obeznámeného s drogovou scénou a působením škodlivých kultů a sekt.“
Elias VELLA,:
Pokud se ten člověk z pohledu psychiatrie nebo psychologie neuzdravuje nebo u něj nedochází k žádnému pokroku, tak se dá zvažovat, jestli jeho problém není také duchovní.
Většina psychiatrů v Česku by ale svého klienta k exorcistovi patrně nikdy neposlala.
Oldřich VINAŘ, psychiatr:
Jestliže tomu věří a chová se podle toho, tak to je z psychiatrického hlediska blud, a léčíme to jako schizofrenii.
Někteří odborníci ale posedlost ďáblem nevylučují a s exorcisty spolupracují. Podle psychiatra a zároveň duchovního Jaroslava Kašparů existují případy doprovázené paranormálními jevy, na které jejich obor nestačí.
Jaroslav Maxmilián KAŠPARŮ, psychiatr; římskokatolický duchovní:
Jsou situace, kdy lidi mají obrovskou sílu, kdy unesou předmět, který vrhnul na druhého člověka nebo padnul na zem na koberec, potom pod tím kobercem je propálené místo, čili to už jsou věci, které už jsou pro exorcistu. Tohle to už není pro psychiatra.
Případy, jak vystřižené z hororů, skutečnou událostí se inspiroval i film V moci ďábla. Děsivý příběh z Německa skončil ve skutečnosti smrtí postižené dívky, dva kněží exorcisté byli tehdy kvůli odpovědnosti za její smrt odsouzeni k podmíněnému trestu. Podle exorcistů není vymítání při dodržení všech pravidel nebezpečné. V některých případech se ale postižený člověk nebo exorcista může zranit.
Jaroslav Maxmilián KAŠPARŮ,:
Pokud tam dochází k onomu velkému zmítání toho člověka při té modlitbě, někdy skutečně vytvoří až most a musí u toho být lidé, kteří ho drží, aby si neublížil, tam by mohlo dojít i nějakému zranění.
Nejde ale jen o riziko zranění. Podle některých odborníků může mít exorcismus negativní dopad už tím, že odrazuje případného pacienta od léčby u psychiatra.
Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista:
Já se domnívám, že většinou je to na škodu, protože ponižuje člověka v jeho lidské důstojnosti a nedává mu péči, která mu náleží.
Elias VELLA,:
V psychiatrii můžete nějaké chování ihned označit jako projev schizofrenie nebo hysterie. V exorcismu ne. Ďábel pořád mění taktiku, aby dokázal někoho zmást.
Oldřich VINAŘ, psychiatr: Z mého hlediska je to pověra.
Ani kněží exorcisté ale nemají zájem bojovat se zlem, duševními chorobami, nad kterými zvítězit nemohou a tak paradoxně právě ti lidé, kteří o sobě intenzivně prohlašují, že jsou posedlí ďáblem, nakonec v drtivé většině končí u psychiatra.
Jaroslav Maxmilián KAŠPARŮ, : To je typické, že ten, kdo žádá exorcismus, tak ho nikdy nepotřebuje.
ČT 1
foto: Flickr.com
Přidejte odpověď