Postižení můžou žáky zdržovat, tvrdí ředitelé

ilustrační foto: atp_tyreseus Flickr.com

Žáci s lehkým mentálním postižením možná budou začleňovaní do klasických základních škol. Podle ředitelů škol z Vyškovska jde o složitý problém. Ale příliš nadšení nejsou.

Asociace speciálních pedagogů vytvořila koncem dubna petici, kterou bojuje proti plánovanému rušení jedné z příloh rámcového vzdělávacího programu týkající se žáků s lehkým mentálním postižením. Jejím prostřednictvím chtějí zabránit, aby tyto děti v podstatě musely být integrované do klasických základních škol. Ředitelé z Vyškovska k problému nezaujímají jednoznačný postoj. Navíc je zatím nikdo ani dostatečně neinformoval.

„Ale v případě, že je petice proti zrušení přílohy, jsem jednoznačně pro. Podobné tlaky jsou nezbytně nutné, a čím víc jich bude, tím lépe. I když se obávám, že v tuto chvíli už je rozhodnuto. Půjde ale o velký krok zpátky a po letech se bude rozhodnutí vracet zpět,“ myslí si například ředitelka Mateřské školy, Základní školy a Střední školy na Sídlišti Osvobození ve Vyškově Olga Gabrielová.

Důvod je podle ní prostý. Děti s lehkým mentálním postižením vyžadují konkrétní péči. „Jiná postižení se integrovat dají, ale mentální ne. Každé dítě vyžaduje specifické podmínky a individuální přístup pedagoga. Připravujeme je tak na život,“ poukázala Gabrielová.

Příloha, kterou chce ministerstvo školství rušit, je programem, podle kterého se učí v Jihomoravském kraji zhruba šest tisíc žáků s lehkým mentálním postižením, tedy s IQ nižším než sedmdesát. Jedním z důvodů má být dvojkolejnost v základním vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Na úkor ostatních

Plánované zrušení přílohy doprovázejí také obavy z omezování speciálních škol. „Ministerstvo školství ujišťuje, že je rušit nebude. Současně však připravuje podmínky pro zrušení upraveného vzdělávacího programu, podle něhož se žáci s touto retardací nejen ve speciálních školách učí. Jeho absence mimo jiné znamená, že v základních školách nebude dostatečný prostor ke vzdělávání všech ostatních dětí. Čas pedagoga bude soustředěný na zohledňování žáků s lehkou mentální retardací,“ vysvětlil postoj Asociace speciálních pedagogů Jihomoravského kraje její předseda Aleš Lažek.

Právě to nepokládá za vhodné například ředitel vyškovské Základní školy Nádražní 5 Pavel Pospíšil. „Pokud se bude čím dál tím větší množství dětí zařazovat do klasických tříd, může dojít k chybě v kolektivech. Tyto děti mají kolektiv ve speciálních školách a ty k tomu také byly zřízené. Tam k nim učitelé přistupují individuálně,“ je přesvědčený Pospíšil.

Uznává, že v některých případech může být integrace dobrým řešením. „Inkluzivní vzdělávání může být vhodné pro některé děti s menším rozsahem postižení. Zvládnou se zařadit do kolektivu a to jim může být ku prospěchu. Pro ty, které už jsou postižené víc, ale integrace není vhodná. Mimo jiné budou brzdit ostatní žáky ve třídě. Obecně bych se držel doporučení pedagogicko¬psychologické poradny. Tam dokáží zjistit, zda žák na začlenění má,“ zmínil Pospíšil.

Také o penězích

Pokud by byl rámcový vzdělávací program zrušený, musely by se nejspíš i děti s lehkým mentálním postižením učit podle klasického vzdělávacího programu, který je na základních školách. „Otázkou je, jak by to zvládaly. To bychom ale museli řešit až ve chvíli, kdyby to skutečně nastalo. Problematika integrací je však širší. Jde hlavně o financování,“ poznamenal ředitel vyškovské základní školy na Letním poli Jiří Sochor.
Petice k němu zatím nedorazila, takže nezná její přesné znění. Podobně jako k jeho kolegům.

„Nemůžu tak říct, jestli bych ji podpořil¬ nebo ne. Je to složité téma a má jak světlé, tak stinné stránky,“ řekl Pospíšil. Podobně to vidí i ředitel Základní školy 710 v Bučovicích Aleš Navrátil. Ani k němu petice ještě nedorazila. „Musel bych znát konkrétní výtky. Nicméně mi ve školství obecně chybí, že se s námi připravované kroky nekonzultují. Za celou svou praxi neznám ředitele, kterého by se zákonodárce na cokoliv zeptal. A z toho pak kolikrát vzniká i to, že máme jen zkreslené informace,“ podotkl Navrátil.

ALENA GRYCOVÁ
Vyškovský deník

ilustrační foto: atp_tyreseus Flickr.com

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.