Handicapy na trhu práce pomáhají kompenzovat chráněné dílny

ilustrační foto: creativist collective / Flickr.com

Více než tisíc lidí se zdravotním postižením získalo loni v Jihomoravském kraji práci. Pomohli jim i takzvané chráněné dílny.

Hustopeče – Jednou z nich je i dílna ve Starovičkách, která musí dokonce zájemce o práci odmítat a zvažuje, že se přestěhuje do větších prostor. V celé republice přesto dál marně práci hledá přes šedesát tisíc lidí s handicapem.

„Uslyšela jsem hlášení v místním rozhlasu, že chráněná dílna ve Starovičkách hledá handicapované pracovníky. Tak jsem tam zavolala a v podstatě hned nastoupila,“ popsala svůj příchod do dílny pracovnice Hands Věra Mládková. Předtím byla tři roky v pořadníku na úřadu práce. „Člověk s invalidním důchodem má malou šanci najít si zaměstnání. Předtím jsem pracovala jako uklízečka v břeclavské pekárně, odkud mě ale po měsíci vyhodili,“ vysvětlila pracovnice.

V dílně ve Starovičkách má dalších 24 kolegů. „Jsme výborný kolektiv. Navíc práce je tu nenáročná a je možné ji přizpůsobit každému,“ dodala Mládková. Jeho součástí jsou především lidé s tělesným postižením. „Většina našich pracovníků má problémy s páteří, nebo třeba mají ochrnuté nohy,“ řekla vedoucí dílny Lenka Ondráčková. Podle ní v dílně pracují i tři mentálně handicapované dívky. „Více jich bohužel zaměstnat nemůžeme, jeden koordinátor to nemůže zvládnout,“ vysvětlila Ondráčková.

Práce je pro lidi s handicapem důležitá především finančně, k invalidnímu důchodu si tak díky ní totiž mohou přivydělat kolem devíti tisíc korun. Čtvrtinu nákladů zaplatí zaměstnavateli stát.

Přísné dodržování legislativy je strašákem

Nejen mentálně postižené, ale i ostatní musí vedení dílny ve Starovičkách odmítat. Současné prostory jim totiž nedovolí přijmout další pracovníky. „Začínali jsme minulý červen se třemi lidmi na dílně. Pak přicházelo více nabídek a my začali shánět další zaměstnance a nyní už je nám dílna malá,“ vysvětlil spolumajitel chráněné dílny Hands Stanislav Bíza.

Ten ji založil společně se svým bývalým trenérem. Bíza totiž dříve jezdil závodní ruční cyklistiku pro handicapované. „Uvažoval jsem potom, jak se dál živit a protože jsem sám postižený, tak mě napadla dílna,“ řekl Bíza. Podle něj je pro její další rozvoj důležité, aby ji podporoval i stát. „Největší problém máme s legislativou. Kvůli malé chybě nám totiž nemusí úřad práce povolit vznik nových chráněných míst. Je to pro nás velký strašák, který je stále nad námi,“ dodal.

Pracovníci dílny se věnují především kompletaci výrobků pro firmy. Letos ale také vysadili levanduli. Z ní vyrábí obyčejné i hřejivé polštářky a v budoucnu by ji chtěli zpracovávat i na mýdlo nebo oleje.

Čt24

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.