Zástupci vozíčkářů a lidí s dalším zdravotním omezením žádají, aby se jim zvýšil příspěvek na péči, tedy peníze, které jsou určené pro jejich ošetřovatele. Pokud nemá dojít k zásadním změnám, měl by se alespoň valorizovat, tvrdí.
Praha – Vsoučasnosti mohou dostat dospělí postižení peníze podle stupně závislosti na péči od svých bližních od 800 korun do 12 tisíc korun měsíčně. Tato pomoc se začala vyplácet od roku 2007, od té doby se její objem pro jednotlivce nezvyšoval. Příspěvek na konci minulého roku pobíralo přibližně 330 tisíc lidí, na účty putovalo ze státního rozpočtu 20,4 miliardy korun. Národní rada osob se zdravotním postižením by si přála, aby se některé věci začaly měnit již od příštího roku.
Jednou z variant bylo i zvrácení reformy bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Ten změnil systém posuzování přiznání příspěvku, místo 36 kritérií, podle nichž se měli úředníci orientovat v míře závislosti, zůstalo deset základních bodů. Zjišťuje se, jestli je pacient schopný pohybu, jestli se dokáže sám najíst, obléknout a obout, zda dokáže pečovat o své zdraví a domácnost či o tělesnou hygienu. Ministerstvo práce pod současnou šéfkou Michaelou Marksovou (ČSSD) s pouhým návratem k předdrábkovským časům nepočítá. „Jako zásadně nevhodný se jeví pouhý návrat k posuzování stupně závislosti podle kritérií účinných do konce roku 2011, který se také v návrzích rady objevuje,“ řekl za ministerstvo Petr Sulek z tiskového oddělení. Podle něj by návratem ke starým časům došlo k destabilizaci systému. Systémové nedostatky totiž resort v současném posuzování nevidí.
Jako nouzovou variantu do doby, než ministerstvo vymyslí nějaké systémové řešení, přemýšlí o změně prováděcí vyhlášky, která by více do detailu pomohla úředníkům zjistit, v jaké skutečné situaci se handicapovaní nacházejí. „Ze strany některých sdružení zastupujících osoby se zdravotním postižením se objevily požadavky na zavedení multidisciplinárního hodnocení stupně závislosti a zvýšení role sociálních pracovníků. Tyto návrhy budou ministerstvem zohledněny v další koncepční činnosti,“ uvedl Sulek.
Doba do příštího ledna připadá některým zákonodárcům jako příliš dlouhá. Například poslanci Úsvitu již avizovali, že pokud ministerstvo do června nepředstaví nové řešení, jak konkrétně postiženým pomoci, předloží sněmovně vlastní legislativní návrh. „Ministerstvo nyní údajně chystá komplexní novelizaci, ale vzhledem k tempu legislativního procesu se těžce zdravotně postižení nápravy hned tak nedočkají. Přestože pro mnohé z nich jde o existenční otázku,“ vysvětlila spěch poslankyně Jana Hnyková (Úsvit).
Česko čelí kritice OSN
O situaci postižených jednal nedávno i výbor OSN, který České republice vyčetl, že stát neumožňuje dětem s handicapem systematicky se podílet na rozhodnutích, která se týkají jejich života, nelíbil se mu ani systém české ústavní péče. Dospělí pak nemají dostatečně zabezpečený přístup do veřejných prostor, úřadů nebo ke službám.
Není dostatek štítků s Braillovým písmem, chybí tlumočení do znakového jazyka či jiných forem komunikace. Podobně je podle výboru problémové i jednání se soudy, protože nejsou k dispozici dokumenty v jiných komunikačních variantách než psané.
JAN DRAHORÁD
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď