Kvůli neplatičům alimentů trpí horší životní úrovní 170 tisíc dětí. Řeší to projekt Ohrožený rodič!

Situace osamělých rodičů v Česku je tristní. Jedním z důvodů je i fakt, že neexistuje žádné minimální výživné. Mnozí rodiče se tak navzdory dohodě s expartnery dočkají pouhých pár stovek korun, nebo dokonce vůbec ničeho. Ven ze svízelné situace pomáhá charitativní projekt Ohrožený rodič

Ani se soudním rozsudkem v ruce pečující rodič netuší, jak alimenty na neplatiči vymáhat. Nemá peníze na exekuční poplatky vybírané předem a nad právy dítěte často převládají obavy z reakce partnera. Ven ze svízelné situace pomáhá charitativní projekt Ohrožený rodič – zcela bezplatné služby právníků z portálu ePohledávky.cz a spolupracujících exekutorů využily během prvního roku od spuštění stovky zoufalých rodičů, převážně žen.

Každé páté dítě v České republice žije ve společné domácnosti pouze s jedním rodičem. Každé má zákonný nárok na alimenty, které přispějí k jeho šacení, živení, případně budoucímu vzdělávání. Bez finanční podpory druhého rodiče však stále zůstává ročně 170 tisíc dětí. „Vyživovací povinnost je jednou ze základních povinností rodiče vůči dítěti. Nežijí-li rodiče spolu či nestará-li se rodič o dítě, neplněním této základní povinnosti velmi poškozuje dítě i pečujícího rodiče a mnohdy je doslova uvrhne do existenčních problémů,“ uvedl z mnohaletých zkušeností s podobnými případy advokát Jindřich Lev, jehož kancelář spolupracuje s portálem ePohledávky.cz.

„Je přitom třeba podotknout, že dluh na výživném má podle platného práva přednost před ostatními dluhy, například z titulu půjček a podobně. Bohužel všeobecná informovanost o možnostech vymáhání dlužného výživného není taková, jakou by si tato problematika zasloužila. Proto se naše advokátní kancelář rozhodla připojit k projektu Ohrožený rodič, určenému neúplným rodinám v nouzi,“ dodal Jindřich Lev.

1. ZÍSKÁNÍ SOUDNÍHO ROZSUDKU

Projekt Ohrožený rodič nabízí pomoc matkám i otcům v jakékoli životní situaci. Pokud se partneři dosud nerozvedli nebo nikdy nebyli svoji, musí pečující rodič nejprve získat soudní rozsudek o výši výživného. Prvním krokem je tedy podání žaloby na neplatícího partnera. „V ČR není stanovena právním předpisem minimální výše výživného a jeho výše musí být vždy stanovena soudním rozhodnutím ve vztahu k okolnostem konkrétního případu. Soud ,nějaké‘ výživné v drtivé většině případů stanoví, navíc výživné lze přiznat i zpětně. Před soudem je ale zpravidla třeba podstoupit pro zúčastněné mnohdy nepříjemné soudní řízení, ve kterém jsou předmětem důkladného dokazování mimo jiné majetkové a osobní poměry rodičů,“ podotkl advokát Jindřich Lev.

Spousta zoufalých rodičů se takového martyria zalekne. Už tak se ocitají v tíživé finanční situaci a rozhodně nemají ani pomyšlení platit služby advokátů a chodit k soudu. S projektem Ohrožený rodič nic takového dělat nemusí, všechny starosti přebírají odborníci. Na www.epohledavky.cz rodiče popíšou v návodném elektronickém formuláři okolnosti případu, jak dlouho dluh na výživném narůstá, jaké jsou potřeby dítěte, a další informace. Systém pak žadateli zcela zdarma vygeneruje profesionálně sestavenou žalobu, kterou může po vytištění sám poslat soudu. Bez jakýchkoli poplatků a bez nutnosti kamkoli chodit.

„Službu využívají především rodiče, kteří zůstali s dětmi sami. Chodí jim třeba 300 korun měsíčně, anebo vůbec nic. S partnery nejsou v žádném kontaktu, netuší, kde bydlí, ani to, jaké mají výdělky. To ale žalobě nijak nebrání – na rozdíl od jiných případů je soud u výživného ze zákona povinen sám si informace zjistit. Kritériem určení výše výživného jsou výdělkové možnosti partnera na základě zdravotního stavu, vzdělání, kvalifikace a podobně,“ uvedl Tomáš Medřický, ředitel portálu ePohledávky.cz. Výživné je vymahatelné zpětně tři roky a tříletá je také promlčecí doba. Určenou částku lze zvyšovat po roce s přihlédnutím k narůstajícím potřebám dítěte.

2. OHROŽENÝ RODIČ: EXEKUCE BEZ POPLATKŮ!

Pokud už má rodič soudní rozsudek o výši výživného, a přesto žádné alimenty od partnera nedostává, je dalším krokem exekuční řízení. Poplatky za své služby si však běžně exekutoři účtují předem a to si může dovolit jen málokterý rodič s dítětem v péči. Řešení projektu Ohrožený rodič je v takových případech zcela unikátní a zároveň jednoduché.

„Spolupracujeme pouze s pečlivě vybranými exekutory, kteří mají s vymáháním výživného bohaté zkušenosti, své služby účtují až zpětně po vymožení dluhu samotnému neplatiči. Sami jsou tak motivováni uspět,“ poukázal Tomáš Medřický. „Rodiče se nám svěřují i po několika letech neplacení alimentů. Stačí jim pouze zadat svůj případ na www.epohledavky.cz, který hned předáme k exekuci. Pomoc právníků je absolutně nic nestojí a mají jistotu, že se hned něco děje. Celou cestu ke kladnému výsledku může rodič sledovat v našem systému, kde má on-line průběh pohledávky pod kontrolou,“ popsal Tomáš Medřický, zakladatel projektu.

Vyživovací povinnost platí i pro rodiče, kteří jsou hlášeni na pracovním úřadu. Bez výdělku je však vymáhání alimentů složité. Nejčastějším nástrojem exekutora bývá uvalení exekuce na plat, motivačně může působit také hrozba odebrání řidičského průkazu. „80 procent rodičů, kteří se na nás obracejí, ví, že partner má standardní příjmy. Ovšem z výdělků načerno, případně je se zaměstnavatelem domluvený na oficiální minimální mzdě. Dítěti tak upírá nárok na výživné jen pro svůj vlastní prospěch,“ míní Tomáš Medřický. Pokud je snaha exekutora i po třech letech marná, účtuje si od rodiče jediný poplatek na vynaložené náklady, a to 900 korun. Poté už může na takové „vykutálené“ neplatiče zabrat jen trestní oznámení.

3. PODÁNÍ TRESTNÍHO OZNÁMENÍ

Zanedbání povinné výživy je klasifikováno jako trestný čin se sazbou šest měsíců až tři roky. To by však musel rodič neplatit alespoň čtyři měsíce v kuse. „Projekt Ohrožený rodič využívají i samoživitelé, kteří už podali několik trestních oznámení, ale nikam to nevedlo. Policisté nejsou školení na problémy s výživným, nepohlížejí na tyto případy v souvislostech a nevěnují jim dostatečnou pozornost. Také proto jsme se rozhodli bezplatně pomáhat matkám i otcům v nouzi a jejich konkrétním případům se bez odkladů věnovat. Pro všechny rodiče je výživa dítěte primární povinností, bohužel si to někdy uvědomí až pod hrozbou vězení,“ dodal Tomáš Medřický z portálu ePohledávky.cz.

PRÁVA RODIČE, KTERÝ NEMÁ DÍTĚ V PÉČI

Existují samozřejmě i případy z druhé strany. Jak se naopak rodič, který alimenty řádně platí, může bránit proti nefér jednání rodiče s dítětem? „Rodič hradící výživné by měl v prvé řadě důkladně evidovat jednotlivé platby výživného, nejlépe je hradit prostřednictvím bankovního účtu či proti písemnému potvrzení. Dále by měl důkladně evidovat platby a výdaje nad rámec běžného výživného. Rovněž je třeba pamatovat na skutečnost, že spotřebované výživné se nevrací, tedy zjednodušeně řečeno – to, co je dítěti poskytnuto či uhrazeno, nelze později žádat zpět s tím, že se jedná o přeplatek,“ popsal advokát Jindřich Lev. „Dále pokud by se zmenšily potřeby dítěte nebo klesly výdělkové možnosti rodiče platícího výživné, například z důvodu invalidity, má tento rodič právo požádat o snížení výživného.“

SROVNÁVACÍ TABULKY:

První snahy o ukotvení minimální výše výživného se objevily v roce 2010, kdy Ministerstvo spravedlnosti ČR navrhlo doporučující tabulku na základě příjmů rodiče a věku dítěte (viz tab. 1), čísla však nejsou pro soudy závazná.

Tab. 1: Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného

 

Kategorie	Věk dítěte[1]	Procentuální rozmezí[2]
1.	0–5 let	11–15 %
2.	6–9 let	13–17 %
3.	10–14 let	15–19 %
4.	15–17 let	16–22 %
5.	18 a více let	19–25 %

 

 Zdroj: www.justice.cz

Počet trestních oznámení pro neplacení výživného se v České republice ročně pohybuje kolem 14 tisíc. Podle aktuálních údajů Policie ČR si v poměru k zalidnění vedou nejhůře kraje Ústecký a Jihočeský. Velký podíl neplatičů dále evidují Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský kraj. V meziročním srovnání celkové číslo neplatičů mírně kleslo, je však otázkou, zda se spíše nezmenšuje počet odpovědných rodičů, kteří se o nárok dítěte na výživné na Policii ČR skutečně přihlásí. (viz tab. 2)

Tab. 2: Počet trestních oznámení na neplatiče výživného v krajích ČR v letech 2010 až 2014

 

	2008	2013	2014
CELKEM	10 118	14 726	13 939
Kraje:
Praha	972	1176	1174
Středočeský	1094	1803	1756
Jihočeský	700	1077	1025
Plzeňský	521	625	603
Ústecký	1360	1810	1779
Královéhradecký	503	783	763
Jihomoravský	972	1461	1410
Moravskoslezský	1379	1877	1724
Olomoucký	658	1009	886
Zlínský	473	707	709
Vysočina	287	482	444
Pardubický	376	589	550
Liberecký	485	790	773
Karlovarský	373	537	343

 

Zdroj: Policie ČR

 

[